Globální poptávka po energii vzrostla v loňském roce o 2,2 procenta, což je méně než 3,2procentní tempo růstu HDP, ale výrazně rychleji než průměrný roční růst poptávky o 1,3 procenta v letech 2013-2023, uvádí nové vydání Globálního energetického přehledu IEA.

Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky se na tomto růstu podílely více než 80 procenty, přestože spotřeba energie v Číně rostla pouze o necelá tři procenta, což je polovina jejího tempa v roce 2023 a výrazně méně než nedávný roční průměr této země. Vyspělé ekonomiky po několika letech poklesu rovněž zaznamenaly návrat k růstu a jejich poptávka po energii se zvýšila o téměř jedno procento.

V čele globálního růstu stál sektor energetiky, kde spotřeba elektřiny vzrostla o téměř 1100 terawatthodin, tj. o 4,3 procenta. To byl téměř dvojnásobek ročního průměru za posledních deset let, což bylo způsobeno rekordními teplotami, rostoucí průmyslovou spotřebou, elektrifikací dopravy a rostoucími energetickými potřebami umělé inteligence a datových center.

Velkou měrou se na tomto růstu podílela rozšiřující se nabídka nízkoemisních zdrojů, přičemž nová kapacita obnovitelných zdrojů vzrostla na přibližně 700 gigawattů, což představuje nový roční rekord již 22. rok po sobě. Přírůstek kapacity jaderných elektráren dosáhl páté nejvyšší úrovně za poslední tři desetiletí. Obnovitelné zdroje a jaderná energie se na růstu výroby elektřiny podílely dohromady 80 % a poprvé tvořily 40 % celkové výroby. Současně také stabilně rostla výroba elektřiny ze zemního plynu, aby byla pokryta rostoucí poptávka po elektřině.

Mohlo by vás zajímat

„V dnešním světě panuje mnoho nejistot a různých příběhů o energetice – tato nová zpráva IEA, která vychází z dat, však předkládá jasná fakta o tom, co se děje na celém světě,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Jisté je, že spotřeba elektřiny rychle roste a táhne za sebou celkovou poptávku po energii do té míry, že to stačí zvrátit roky klesající spotřeby energie ve vyspělých ekonomikách. Výsledkem je, že v roce 2024 vzrostla poptávka po všech hlavních palivech a energetických technologiích, přičemž největší podíl na tomto růstu mají obnovitelné zdroje, následované zemním plynem. A silný rozvoj solární, větrné a jaderné energie a elektrických vozidel stále více uvolňuje vazby mezi hospodářským růstem a emisemi.“

Z fosilních paliv zaznamenal nejsilnější růst poptávky zemní plyn, který se zvýšil o 115 miliard metrů krychlových (bcm) (2,7 %) – v porovnání s průměrem 75 bcm ročně v uplynulém desetiletí.

Ropa pod 50 procent, poprvé po 50 letech

Mezitím poptávka po ropě rostla pouze o 0,8 procenta, přičemž podíl ropy na celkové poptávce po energii poprvé klesl pod 30 procent – 50 let poté, co dosáhl vrcholu 46 procent. Prodej elektromobilů se v loňském roce zvýšil o více než 25 procent, přičemž každý pátý prodaný vůz na světě byl elektrický model. To do značné míry kompenzovalo nárůst spotřeby ropy v letectví a petrochemii.

Poptávka po uhlí se v roce 2024 zvýšila o jedno procento, což je o polovinu méně než v předchozím roce. Podle zprávy se intenzivní vlny veder v Číně a Indii podílely na celkovém ročním nárůstu celosvětové spotřeby uhlí více než 90 procenty, což poukazuje na významný vliv extrémního počasí na poptávku po energii.

Celosvětové emise CO₂ vzrostly o 0,8 procenta na 37,8 miliardy tun, zatímco emise v rozvinutých ekonomikách klesly o 1,1 procenta na 10,9 miliardy tun.