Bojové létání jde dnes o složitém řídícím centru a generování obrovského množství dat. Při nákupu nejmodernějších letounů je nutné se zaměřit na to, co dokáží jejich čtvrté, páté a šesté generace v návaznosti na aktuální bojiště,“ řekl na Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky bývalý testovací pilot Gripenu – poradce společnosti Saab – Jussi Halmetoja.
Americká agentura Defense Security Cooperation Agency (DSCA) souhlasila s prodejem 24 víceúčelových taktických nadzvukových letadel F-35A Lightning II typu Stealth do České republiky. Součástí schváleného paketu je i základní paket munice.
V současné době český vzdušný prostor hlídá 14 stíhaček Gripen. Ty má Česko pronajaté od Švédska od roku 2005 do roku 2027 s možností dvouleté opce. Česká vláda stojí před klíčovým úkolem, které ze dvou špičkových technologií dá Česká republika v budoucnu přednost, zda nakoupí letouny F-35, nebo se bude pokračovat s Gripeny verze C/D a jejich modernizací nebo nákupem nejmodernějších letounů Gripen verze E/F.
Ministerstvo obrany chce naplnit usnesení vlády, aby kabinetu Petra Fialy do letošního října předložilo všechny relevantní informace pro klíčové rozhodnutí, zda pořídit stroje z USA či ne, zaznělo na červnovém Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky.
Na sympoziu promluvil mezi 12 řečníky i Jussi Halmetoja, který působil jako testovací pilot Gripenu a je poradcem společnosti Saab AB. U stíhacího letectva působil více než 24 let, nalétal přes 2 300 letových hodin na více než 20 různých typech letadel. Většinu své letové praxe strávil v různých rolích a typech misí na letounech Viggen a Gripen. Absolvoval mimo jiné výcvik v americké Národní zkušební pilotní škole v Mojave v Kalifornii a v Námořní škole zkušebních pilotů USA v Patuxent River v Marylandu.
Koncept několika generací, se kterým se dnes ve vzdušných silách pracuje, zmínil podle Jussiho Hameltoji už v roce 1945 vojenský historik a teoretik Richard Halley.
„Vidíme ho všude. Koncept, který mluví o čtvrté, páté, šesté generaci. Je to teorie, kterou přijali některé zbrojařské firmy a zbrojní designéři. Domnívali se, že budou zcela ovládat trh, protože všichni budou používat jenom tyto jejich stroje. Co se tím myslí? Pátá generace, je seznam atributů a schopností týkající se konektivity, fúze gatu, vnitřního vybavení a schopnosti být neviditelný. To jsou technické schopnosti,“ začal Jussi Hameltoja svůj projev, ve kterém se soustředil především na alternativu možného nákupu letounů páté generace Českou republikou.
Letouny 5. generace se vyznačují prostředky pro snížení zachytitelnosti radarem (Stealth technologie – pozn. red.) sníženou viditelností v optickém spektru (potah měnící barvu podle pozadí). Jediné používané stroje páté generace armádou jsou americké Lockheed Martin F-22, Lockheed Martin F-35, čínský Chengdu J-20 a ruský Suchoj Su-57.
Jako letouny jde dopředu i protivzdušná obrana
Podle Hameltoji už ale nejsou schopnosti páté generace provázány s moderním bojištěm.
„Měli bychom se místo toho zaměřit na to, co to je čtvrtá, pátá a šestá generace v návaznosti na bojiště. A to musíme udělat tak, abychom naše vzdušné, stejně jako pozemní a námořní síly vybavovali správně. Nejde jenom o technologie, které jsou na letadlech použity, ale jde především o schopnosti, které jim ty technologie dávají. Především technologie Stealth. Jde o geometrickou konfiguraci v takové podobě, aby se letoun stal neviditelným pro radary. V 80. a 90. letech už byl vytvořen hardware, koncept byl posléze testován a použit ve válce v Iráku před třiceti lety. Ale musíme si říci, že každé opatření si vždy najde své protiopatření. Což je v zásadě špatná zpráva,“ akcentoval zkušený stíhací pilot, který se vymezil proti plánům české armády pořídit americké letouny.
Jussi Hameltoja zmínil, že v souvislosti s vývojem letecké techniky kráčí kupředu i protivzdušná obrana. Současné aktivní a akustické senzory a mají schopnost síťového rozpoznávání terénu.
„Již dnes vidíme, že schopnost Stealth, nebo-li být neviditelný, se rozpouští. Takže pátá generace je dnes vlastně už zastaralá. Společnost Lockheed Martin (výrobce F-35 – pozn. red.) si to před delším časem uvědomila a prohlásila: ´Nebojte se, my vybavíme letoun elektronickými způsoby vedení války a nebude to stát mnoho.´ Toto tvrzení dnes ale můžeme zpochybnit. Dnes je totiž zřejmé, že U.S. Air Force, největší vojenská velmoc světa, nebyla schopná si do strojů páté generace pořídit nový, bezproblémový, motor a vyhlášený výrobní program byl před nedávnem přerušen a ukončen. Takže se musíme spokojit se stávajícími motory a musíme si klást otázku, zda současný motor F-35 je dostatečný pro úkoly, které mají letouny páté generace zvládat a zda je tento stroj schopen čelit elektronické válce. Blok čtyři a jeho aktualizace v současné době selhává, modernizace je špatně vyvinutá a není známý plán, jak problémy vyřešit. To se všechno dočtete v oficiální zprávě o amerických strojích. Orgány USA monitorují každé jednotlivé položky financování a seznam stále aktualizují,“ připomněl poradce společnosti Saab veřejně známé problémy s výrobou letounů F-35.
„Pokud vám dnes někdo říká, je to právě ta nová platforma letounů páté generace a její schopnosti, které vám umožní to, co potřebujete, tak já se s veškerou zdvořilostí domnívám, že je to chyba. Takhle to nefunguje. Nejde jen o ten letoun o senzor, bombardér nebo stíhačku. Dnes je bojové létání o složitém řídícím centru a generování obrovského množství dat. Aby vše fungovalo, jak má, potřebovali byste mít v systému něco takového, co mají některé americké složky, a to je specifický translátor. Tím nedisponuje mnoho armád, umožňuje nejvyšší interoperabilitu, umožňuje schopnost překonat limitující faktory, což si západní vojenské síly uvědomují. Velitel německé Luftwaffe to zdůraznil loni v listopadu, ale skoro nikdo ho neposlouchal. Věřte mi, je to skutečně velký problém,“ vypíchl Jussi Hameltoja.
Obrovské náklady
Jussi Hameltoja připomněl i celosvětový neradostný stav veřejných financí a věnoval se konkrétněji investicím, které jsou s pořízením špičkové vojenské techniky spojeny.
„Dnes máme úvěrovou krizi, takže si promluvme i o penězích. Cituji z výtažku z norského ministerstva obrany a jejich rozpočtu na obranu. Než se dostaneme ke konkrétním letadlům, podívejte se prosím na skutečnost, že modifikace jedné jediné základny, aby byla schopna přijímat F-35, tak je to 650 milionů norských korun nebo 639 milionů britských liber. A to jde jen o základna, ve které není vybavení, abyste mohli provozovat letadla. Když se pak zmíním o samotných letadlech, musíte vynaložit další spoustu dolarů na to, abyste měli schopnost je mít v hangáru, v depu, aby mohly létat. Je to 10 milionů amerických dolarů na jedno letadlo za jeden rok. To jsou oficiální čísla, která uveřejňuje sama americká strana. Čtyřicet tisíc amerických dolarů pak dnes stojí jedna hodinu letu. A teď si představte, že jde například o počet 700 strojů, myslíte, že kdybyste jich měli 20, nebo 30, že to bude levnější? Naopak cena bude vyšší. Finanční otázku je tedy třeba brát velmi vážně,“ pokračoval ve svém projevu poradce společnosti Saab.
Hameltoja připomněl, že náklady stále rostou a je to vidět i na oficiálních číslech americké vlády.
„Je to znepokojivý fakt. Díval jsem se na internet a našel jsem tam během asi třiceti sekund snímek bojové připravenosti. Pokud já to najdu takhle rychle, tak to stejně rychle najde i nepřítel. A to se nebavíme o satelitních snímcích. Na webu můžeme mimo jiné nalézt Iskander-E, což je vozidlo, které může vypálit střely z Ruska a zacílit na Česko během asi deseti minut. To znamená, že musíme mít na paměti naše přežití a možnost rozšiřování podobných technologií zbraní hromadného ničení. Protože cílem můžeme být my,“ akcentoval Jussi Hameltoja.
Kompromisy, ale za jakou cenu?
V rámci své slidové prezentace Jussi Hameltoja zmínil i aktuální problém s válkou na Ukrajině.
„Válka na Ukrajině je velká výzva, kterou musíme všichni řešit. A je zjevně nutné rozptýlit svoje složky, potřebujeme být agilní. Myslím si, že v současnosti v tom máme bohužel své limity. Musím vyzdvihnout, že česká armáda už dnes řadu potřebných schopností má. Právě i co se týká letadel a dobře vyškolených lidí. Už dnes máte poměrně silnou pozici, ale položme si otázku: ´Jste schopni se posouvat někam jinam? Dál?´ Můj poslední slide se týká úvah a otázek, které si můžeme položit všichni. Jste připraveni vsadit svou budoucnost a všechno na technologii, která možná nebude dobře fungovat, a neposkytne vám kapacity, které potřebujete? Jste ochotni takto zariskovat? Každý projekt má samozřejmě svá rizika, ale jste schopni tohle riziko řídit, jste schopni zvážit, jaké to přinese náklady?“ položil plánu řečnickou otázku Hameltoja a zareagoval na úvodní slovo ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a opět cílil na chystaný nákup supersoniků.
„Dnes jsem zde slyšel zmínku o kompromisech a paní ministryně na úvod řekla tohoto sympozia řekla, že Česká republika nechce dělat kompromisy. Ty nechce samozřejmě dělat nikdo. Ale když prioritizujete, musíte dělat určité kompromisy. Jak to říkám i svým dětem, vždy to znamená, že něco necháme stranou. Tohle je důležitá úvaha, které jsem vám chtěl na závěr předložit,“ uzavřel svůj projev na Sympoziu Ekonomického deníku Technologie a obranná strategie České republiky testovací pilot Gripenu a poradce společnosti Saab Jussi Hameltoja.
Tomáš Rovný
