Česká národní banka se na začátku listopadu odhodlala k razantnímu kroku. Zvýšila základní úrokovou sazbu z původních 1,25 procent na 2,75 procenta. Na to musely zareagovat ostatní banky a zdražit jimi poskytované úvěry také. Ačkoliv zájem o hypotéky zatím neklesá, odborníci nevidí vývoj růžově.
I přes to, že Česká národní banka svým razantním zásahem do úrokových sazeb
zvýšila cenu hypoték, zájem o ně zatím neklesá. Objem poskytnutých úvěrů se oproti
stejnému období minulého roku zvýšil téměř o 7 miliard korun.
Už teď je ale jasné, že vyšší sazby zapříčiní horší dostupnost hypoték.
„Při průměrné hypotéce přes tři miliony Kč a dvouprocentním zvýšení sazby se
splátka rázem zvýší o 3000 Kč. Banky navíc poskytují hypotéky zpravidla tak, aby
splátka byla nejvýše 40 procent příjmu. Žadatel tak bude muset prokázat u průměrné
hypotéky o 7500 Kč vyšší příjem než doposud“, popisuje ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan
Voldřich.
„Česká národní banka má za úkol hlídat inflaci a zvýšení sazeb právě tímhle směrem míří. Je podstatné si uvědomit, že ČNB své kroky nedělá proto, aby udělala nemovitosti dostupnější, ale proto, aby udržela na uzdě inflaci. Každopádně jde o zvýšení výrazné, jedná se o nejvyšší změnu sazeb od roku 1997, řekl před časem v rozhovoru pro Ekonomický deník generální ředitel Banky Creditas Vladimír Hořejší.
Budoucnost nejistá
Další vývoj situace na hypotečním trhu nastínil pro Ekonomický deník finanční poradce Ondřej Malínský:
„Kvůli vysoké inflaci bych neočekával, že se tento trend v blízké budoucnosti změní. Sazby
by mohly začít klesat až v době, kdy se podaří zkrotit inflaci. Toto klesání ale rozhodně
nebude mít takovou rychlost, s jakou se letos sazby zvyšovaly. Klidně se může stát, že sazby
posledních let neuvidíme ještě dlouho, pokud vůbec ještě přijdou“, uzavírá Ondřej Malínský.
Jana Bartošová s přispěním ČTK
