Evropští poslanci vyzvali členské státy, aby Budapešť přišla o hlasovací práva v Radě EU, protože stále porušuje zásady právního státu. Výbor pro občanské svobody schválil zprávu, která označuje Maďarsko za „hybridní autokracii“. Kritizuje také Radu za přílišnou pasivitu, protože nedokázala zabránit erozi právního státu v zemi, které už 15 let vládne Viktor Orbán.
„Nedostatek rozhodných opatření ze strany Komise a Rady EU vůči Maďarsku umožnil pokračující erozi demokracie a právního státu,“ uvedla evropská poslankyně Tineke Striková (Zelení/Nizozemsko). Její zprávu, která ostře kritizuje Maďarsko, schválil 5. listopadu výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci v poměru 51 ku 21 hlasům.
Mezi odpůrci byl i český europoslanec Jaroslav Bžoch zvolený za ANO, jenž je členem poslanecké frakce Patrioti pro Evropu (PfE).
Konec hlasovacích práv
Většina poslanců kritizuje rostoucí demokratický deficit podunajské země, kterou označují za „hybridní autokracii“. Vyzvali také k sankcím podle článku 7 Smlouvy o EU. Jedná se o nejzávažnější politický a sankční mechanismus, který mohou unijní orgány uplatnit vůči členskému státu v případě, že porušuje evropské základní hodnoty. V krajních případech může vést k nejpřísnějšímu postihu – pozastavení hlasovacích práv daného státu v Radě EU.
Postup podle článku 7 byl spuštěn už v roce 2018 v naději, že přiměje Maďarsko k dodržování základních unijních hodnot, tedy zásad právního státu a ochrany svobody projevu. Rada EU měla přijmout další kroky. K tomu je ale nutná jednomyslnost (kromě Maďarska), ke které ale zatím nedošlo. V říjnu 2023 Evropský parlament opět vyzval Radu k přijetí opatření, v březnu loňského roku poslanci konstatovali, že se celý proces neúměrně protahuje.
Mohlo by vás zajímat
Výbor nyní doporučil vládám členských zemí, aby prostřednictvím Rady EU zbavily Budapešť hlasovacích práv. Poslanci obvinili členské země z přílišné tolerance a váhání. Odkazují se na stanovisko generální advokátky Soudní dvora EU Tamary Ćapetové. Ta tvrdí, že Komise může žalovat členský stát, pokud popírání hodnot Unie působí další porušování unijního práva.
Maďarská zamotaná síť
Největší kritiku vyvolává Orbánovo zasahování do nezávislosti soudů. Maďarský nejvyšší soud Kúria totiž tvrdí, že je národní právo nadřazeno unijnímu. To ale znamená porušení unijních smluv. Kritizuje se také rozsáhlá síť korupce a klientelismu ve státní správě ve prospěch členů Orbánovy strany Fidesz.
I když maďarská vláda odmítá splnit požadavky v oblasti ochrany lidských práv, prostředky z fondů soudržnosti po jejich zablokování v roce 2022 začaly do země částečně proudit. Maďarský parlament přitom letos přijal nový zákon, který zavádí sankce za účast v pochodech sexuálních menšin. Navíc Komise začala vyšetřovat případy maďarské špionáže v bruselských orgánech.
„EU nemůže dovolit, aby maďarská autokratizace pokračovala,“ prohlásila Striková a dodala, že jakékoli další zdržování Rady „porušuje samotné hodnoty, které tvrdí, že hájí“.
Členské země doporučení Komise ignorují
Síť nevládních organizací Liberties prověřila více než 500 doporučení Komise o dodržování právního státu v členských zemích od roku 2022. Zjistila, že většina z nich se neustále opakuje. „V roce 2025 bylo 93 % všech doporučení EU opakováním z předchozích let, mnohá z nich byla zkopírována doslova,“ uvádí se v listopadové zprávě. Pouze šest procent z nich se plně realizovalo. Nejedná se ale jen o Maďarsko, doporučení ignorují i další státy, jako je Německo nebo Itálie.
Komise slibuje, že od roku 2028 zpřísní podmínky pro výplatu unijních prostředků v návaznosti na dodržování evropských pravidel. Maďarsko sice zůstává pro Brusel největším hříšníkem, ale není jediným. Slovensko vedené Robertem Ficem zmírnilo postihy za korupci v rámci novely trestního zákona, kritizuje se také omezování svobody médií. Bulharsko bojuje s paralýzou soudnictví. Italskou vládu Georgie Meloniové kritizuje Komise kvůli nedostatečné podpoře svobody médií a omezené transparentnosti práce soudů.
