Výroba surové oceli loni dosáhla 3,4 milionu tun, což je nejnižší hodnota od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Oproti roku 2022 klesla produkce o 800 tisíc tun, tedy o 21 procent. Výrazný pokles zaznamenala i zjevná spotřeba oceli, ta meziročně klesla o 1 milion tun na 5,6 milionu tun, oznámila v tiskové zprávě Ocelářská unie.
„Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automobilový průmysl a strojírenství nevyjímaje. Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ uvedl k výsledkům českého hutnictví Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie.
V důsledku snižující se výroby meziročně pokleslo i množství vyváženého zboží z Česka, a to ze 4 milionů tun v roce 2022 na 3,7 milionu tun loni. Dovoz ocelářských výrobků do ČR klesl z 6,6 milionu na 6,3 milionu tun. Hodnota vývozu se podle čísel ČSÚ propadla o 19,3 procenta na 122 miliard korun.
Výhled je s ohledem na zpomalení ekonomiky v Německu a dalších klíčových trzích Evropské unie nepříznivý. Nejistý je také další osud oceláren Liberty Ostrava, která loni v prosinci zastavila výrobu a požádala o moratorium, tedy dočasnou ochranu před věřiteli. Vedení podniku pracuje na restrukturalizačním plánu, který by umožnil další fungování podniku.
Co se týká celého trhu zemí Evropské unie, zjevná spotřeba oceli zde loni klesla o 6,3 procenta na 129 milionu tun. Jedná se o čtvrtý negativní výsledek za posledních pět let. Výroba surové oceli klesla dokonce o více než 7 procent. Postupně roste podíl dovozu na evropské spotřebě oceli, loni již dosáhl 20 procent.
Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1,89 miliardy tun, tedy zhruba stejně jako v roce 2022. Pozici lídra světové výroby nadále drží Čína, která vyrobila 54 procent světové produkce. Mezi deseti největšími producenty výrazněji rostla výroba pouze v Indii (+11,8 %) a Rusku (+5,6 %).
(rov)
