Česká ekonomika podle dnes zveřejněných předběžných údajů Českého statistického úřadu vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Její meziroční pokles setrval na přechozích -5,0 procentech. Pro finanční trh je dnešní výsledek pozitivním překvapením, analytici totiž čekali propad HDP v průměru o 7,6 % meziročně.
V uplynulém roce byl zaznamenán nejhlubší pokles výkonu ekonomiky v historii samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl v roce 2020 podle předběžného odhadu o 5,6 procent nižší než v roce 2019.
Pokles byl podle Českého statistického úřadu ovlivněn především spotřebou domácností, investičními výdaji, ale i propadem zahraniční poptávky v první polovině roku. Růst zaznamenaly výdaje vládních institucí. Pokles hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj v skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Nedařilo se také průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb.
V posledním čtvrtletí předchozího roku klesl HDP meziročně o 5 procent a oproti třetímu čtvrtletí vzrostl o 0,3 procenta. Meziroční pokles byl způsoben převážně prohlubujícím se propadem spotřebních výdajů domácností. Oproti tomu významně rostla zahraniční poptávka. Na straně tvorby přidané hodnoty se nedařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
„O mírné překvapení jde i ve srovnání s naší prognózou, a to i přesto, že byla nejoptimističtější na trhu, když počítala s poklesem ekonomiky oproti loňsku o 6,3 procenta. Koruna na překvapivý výsledek reaguje silným posílením pod 25,90 CZK/EUR a růst začínají i korunové úrokové sazby. Za celý loňský rok podle odhadu ČSÚ ztratila tuzemská ekonomika 5,6 procent,“ uvedl k tomu ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Dnešní údaje za Českou republiku jsou podle Gürtlera v souladu s dosud zveřejněnými daty ostatních evropských ekonomik, které v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekáváním dobrými výsledky za čtvrté čtvrtletí loňského roku. Ekonomika Německa se vyhnula dalšímu poklesu a dosáhla stejné úrovně produkce jako ve třetím čtvrtletí. Španělská ekonomika dokonce mírně vzrostla a francouzská vykázala oproti očekávání zhruba třetinový pokles.
Výhled pro první čtvrtletí letošního roku není dle Gürtlera nikterak optimistický, když i nadále platí vládní omezení a jejich konec je zatím v nedohlednu. Výkon ekonomiky tak zůstane pravděpodobně slabý. Pokud jde o vývoj ve zbytku roku, tak ten bude záviset především na tom, jak rychle se podaří proočkovat významnou část populace. Zde platí jednoduché pravidlo, čím více lidí bude očkováno, tím méně opatření bude třeba a tím více ekonomika poroste. Podle dostupných informací o plánovaných dodávkách vakcín to však vypadá, že reálný pozitivní dopad očkování na ekonomiku lze očekávat až v druhé půli roku. I z toho důvodu očekáváme v letošním roce s ohledem na loňský propad spíše skromný růst ekonomiky o 2,6 procent. Předkrizové úrovně tuzemské hospodářství podle našeho odhadu dosáhne až koncem příštího roku.
Zaměstnanost klesla v minulém roce o 1,6 procent. Ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanost klesla meziročně o 2,1 procento a v porovnání s předchozím čtvrtletím se snížila o 0,5 procent.
Hrubý domácí produkt za celou eurozónu podle ekonomky Komerční banky už tak velké překvapení, jako česká data, nepřinesl. I zde se ale jednalo o mírně lepší výsledek. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím HDP poklesl o 0,7 procent, v meziročním srovnání pak o 5,1 procento. „Přesnou strukturu zatím ještě neznáme. Přepokládáme ale, že kladně k růstu přispěla spotřeba domácností a čisté exporty. Naopak spotřebitelské výdaje byly zřejmě brzdou. Nad dalším vývojem ekonomiky eurozóny se ale vznášejí otazníky. Z důvodu pandemie zůstávají restriktivní opatření ve většině zemí zatím v platnosti. Zdarma nebude ani odchod Velké Británie z EU,“ zvedla Steckerová. Ten bude podle odhadů Mezinárodního měnového fondu stát v letošním roce ekonomiku Británie 1-2 procenta HDP. Na eurozónu by pak měl být dopad zhruba čtvrtinový až pětinový. Británie se navíc kvůli obavám z brexitu v ve čtvrtém kvartálu loňského roku podle Steckerové zřejmě předzásobila, což se negativně odrazí na evropském průmyslu v Q1 21. „Nižší bude zřejmě i úvěrová aktivita. Ta dosáhla vrcholu v květnu a od té doby pozvolna klesá. Horší bude i situace na trhu práce. Celkově tak očekáváme růst evropské ekonomiky v letošním roce o 3,6 procent. Vliv vakcinace se podle naší prognózy začne projevovat nejdříve v v druhé půlce letošního roku, přičemž na předkrizové úrovně se HDP dostane na přelomu let 2022 a 2023,“ dodala ekonomka.
(ede)
