Šéf francouzské zbrojovky Dassault Aviation Éric Trappier odsoudil spolupráci se společností Airbus na vývoji evropské stíhačky 6. generace (budoucího možného konkurenta amerických F-35 – pozn. red.). Francouzským zákonodárcům pak Trappier řekl, že spolupráce je velmi obtížná a pokračuje hašteření o sdílení práce. Šestá generace stíhačky FCAS je vyvíjena ve spolupráci mezi Francií, Německem a Španělskem. Přístup společnosti Dassault Aviation k rovným právům členů může ale projekt pohřbít.

Už několikátá kritika

Francouzská strana programu Future Combat Air System (FCAS) – Dassault Aviation – poněkolikáté kritizuje dění v rámci projektu a dokonce naznačila možnost odloučení od svých partnerů.

Během slyšení ve francouzském parlamentu generální ředitel společnosti Dassault Aviation Eric Trappier vyslovil stížnosti, které zněly možná jako „poslední hřebíky do rakve“ projektu FCAS.

„Něco nefunguje,“ řekl Trappier při slyšení před obranným výborem. „Takže je třeba to přezkoumat. Není to na mně, abych to udělal, je na státech, aby se spojily a zjistily, jak tento ambiciózní program lépe řídit.“

Konsorcium francouzských společností Airbus a Dassault Aviation se dohodlo na pokračování projektu vývoje nového evropského bitevního letounu FCAS v prosinci 2022. Jedná se o jeden z největších obranných projektů s předpokládanými náklady ve výši 100 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

Nástupce Rafale a Eurofighteru

V rámci projektu by měl vzniknout nový bitevní letoun, který by měl od roku 2040 nahradit francouzské stíhačky Rafale a bitevník Eurofighter, na jehož vývoji a výrobě se vedle Německa a Španělska podílely také Británie a Itálie.

Podle pozorovatelů neshody kolem projektu FCAS v poslední době zhoršovaly vztahy mezi Berlínem a Paříží. V roce 2021 Dassault Aviation a Airbus uzavřely dohodu o průmyslové spolupráci na projektu, tu ale pak blokovaly dohady o rozdělení úkolů.

Dassault Aviation je hlavním dodavatelem stíhačky nové generace neboli NGF v srdci bojového systému, přičemž Airbus je hlavním partnerem jménem Německa a Španělska. Po vývojové fázi bude dalším krokem výstavba demonstrátoru ve fázi 2, o které Francie již dříve uvedla, že bude oznámena v roce 2026, pro první let naplánovaný na rok 2029.

Spory mezi partnery o tom, jak sdílet pracovní zátěž, způsobují zpoždění a dosažení dohody o fázi 2 „bude ještě nějakou dobu trvat, to je jisté,“ tvrdí Trappier.

Kompromisy, neustálé vyjednávání

„Není to tak, že by se Dassault Aviation nechtěl zapojit. Ale je to velmi obtížné. Nemůžeme rozdělit dílo podle toho, co si myslíme. Musíme dělat kompromisy, neustále vyjednávat… …Nyní budeme muset vyjednat fázi 2 a tak dále. Je to složité a časově náročné. Ale pokud jsou státy ochotné, můžeme se přizpůsobit. I když si nejsem jistý, že je to efektivní model,“ řekl dále Trappier.

Společnost Airbus v reakci na Trappierovo vystoupení před francouzskými zákonodárci uvedl, že program FCAS dosáhl „výrazného pokroku“, včetně dosažení přezkoumání výběru konceptu v rámci smlouvy fáze 1B. „Nyní jsme na cestě ke smlouvě fáze 2,“ oznámila společnost v e-mailovém prohlášení pro server Defense News.

Airbus: Věříme v páteř evropského obranného průmyslu

„Jsme odhodláni podporovat FCAS, který představuje páteř evropského obranného průmyslu a strategické autonomie,“ uvedl Airbus. „Věříme v FCAS jako v evropský průmyslový program založený na spolupráci, a to tím spíše v současném geopolitickém kontextu. To je naším závazkem od samého počátku, usilovat o systém systémů, který přesahuje rámec budoucích evropských bojovníků,“ uvedl dále Airbus

Mezitím nová německá spolková vláda tento týden uvedla, že plánuje rychle pokračovat ve vývoji FCAS, v souladu s koaliční dohodou mezi konzervativní CDU/CSU a středolevicovou SPD.

Dalším neuralgickým bodem je problém, že Francie chce, aby stíhačka 6. generace byla nosičem francouzských jaderných zbraní, nikým neomezeným ve výrobě nebo použití. Německo naopak chce, aby FCAS nesl americké jaderné zbraně. To by také znamenalo přidat do konstrukce komponenty vyrobené v USA.

Pod tlakem politiků a diplomatů

Eric Trappier opakovaně poukázal na to, že všechna rozhodnutí týkající se FCAS mají silné politické a diplomatické aspekty. Když byl přímo dotázán, zda by Dassault Aviation mohl vyvinout stíhací letoun šesté generace nezávisle, taktně, ale jednoznačně dal jasně najevo, že je to Francie, kdo má schopnosti vyrábět stíhačky, a jsou to právě Francie, kdo tyto znalosti sdílí se Španěly a Němci.

Dalším problémem je, že Dassault jako hlavní dodavatel, má při rozhodování pouze třetinovou váhu, zatímco Airbus má dvě třetiny hlasů jménem Německa a Španělska. „To znamená, že vedoucí společnost si nemůže rozdělit práci tak, jak uzná za vhodné, stěžuje si generální ředitel. „Musíme se neustále přizpůsobovat, neustále vyjednávat. Je to to, čemu se říká permanentní vyjednávání. Doufám, že dosáhneme dohody, abychom se posunuli vpřed,“ řekl.

Výpočty tvaru budoucího letounu jsou přitom už dokončeny. „Víme, jak ho vyrobit, aby vzlétlo co nejrychleji. Byl bych velmi pro urychlení věcí,“ řekl generální ředitel Dassault Aviation.

Technologie ultra stealth

Trappier zmínil francouzský projekt dronů nEUROn jako příklad toho, jak by měla vypadat spolupráce, kdy šest zemí úspěšně vyvinulo „ultra stealth“ bojový dron s omezeným rozpočtem. Podotkl, že Dassault jako manažer programu nedělal kompromisy ohledně produktu kvůli „geo návratnosti“, což je praxe, kdy se státům zaručuje podíl na práci úměrný jejich investicím, což Trappier označil za „absolutně smrtící pro navázání evropské spolupráce“.

Dassault Aviation vyrábí francouzskou stíhačku Rafale, zatímco Airbus vyrábí stíhačku Eurofighter, která se používá v Německu a Španělsku. Oba letouny mají kořeny v nadnárodní spolupráci na počátku 80. let na budoucí evropské stíhačce, přičemž Francie se rozhodla jít na Rafale samostatně po neshodách ohledně konstrukčních pravomocí a operačních požadavků.

Operace z letadlových lodí

Francie chce letadlo nové generace, které by bylo schopné plnit roli jaderného odstrašení, schopné plnit své mise „bez jakýchkoli omezení ze strany jakékoli cizí země“, a cokoli jiného by bylo důvodem k zastavení programu FCAS, tvrdí Trappier. Francouzská stíhačka musí být také schopna operovat z letadlové lodi.

Trappier řekl, že pokud si Francie zvolí cestu vzájemné závislosti se spojenci, „není cesty zpět“, což je argument, který může rezonovat s francouzskými zákonodárci napojenými na politiku strategické autonomie země v obranných záležitostech.

„Musíme zvážit, čeho se vzdáváme ve prospěch našich spojenců, což může být normální v evropské spolupráci a v touze po evropské integraci,“ řekl Trappier. „Ale to také znamená, že budeme závislí jeden na druhém.“

Na projektu se podílí firmy Dassault Aviation, Airbus, Indra, EUMET a jejich průmysloví partneři.