České společnosti a organizace by měly být na pozoru před vzestupem malwaru Snake Keylogger. Ten krade přihlašovací údaje a sleduje stisknuté klávesy. Upozornil na to výzkumný tým kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.
Výzkumný tým společnosti Check Point® Software Technologies Ltd. zveřejnil celosvětový index dopadu hrozeb, podle kterého zůstal v červenci nejrozšířenějším škodlivým kódem Trickbot, ale na druhé místo se po intenzivní phishingové kampani posunul Snake Keylogger.
Vydán byl i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. Česká republika klesla o 16 příček až na bezpečnější 82. pozici. Slovensko se v červenci také posunulo mezi bezpečnější země a to z 30. místa na 65. První, tedy nejnebezpečnější, místo patřilo Botswaně.
Check Point analyzoval i malware útočící na podnikové sítě v České republice. Na první místo vystřelil Snake Keylogger, který měl v ČR ještě výrazně větší dopad než ve světě. Trickbot se i nadále drží mezi nejvýznamnějšími hrozbami. Vzestup zlodějských hrozeb potvrdil i drobným růstem na třetím místě FormBook a návratem do Top 10 AgentTesla.
Nepoužívejte stejná hesla
Trickbot počítačoví piráti šířili především prostřednictvím spamové kampaně, kdy rozesílali zfalšovaný excelový soubor. Po jeho otevření se stáhne Trickbot do počítače oběti, šíří ho napříč sítí a sbírá bankovní informace a snaží se také ukrást daňové dokumenty, které by bylo možné dále zneužít.
Snake Keylogger je modulární .NET keylogger a malware určený ke krádežím přihlašovacích údajů. Mezi jeho hlavní funkce patří zaznamenávání stisknutých kláves, krádeže přihlašovacích údajů a odesílání ukradených dat útočníkům. V posledních týdnech se Snake šířil zejména prostřednictvím phishingových e-mailů s různou tematikou.
Snake představuje hrozbu pro soukromí a online bezpečnost uživatelů, protože může krást prakticky všechny druhy citlivých informací a není snadné ho odhalit. Na hackerských fórech lze Snake Keylogger koupit za 25 až 500 dolarů, cena závisí na zvolené konfiguraci a službách.
Keyloggery jsou velmi nebezpečné, protože uživatelé mají tendenci používat stejné heslo a uživatelské jméno pro různé účty. Jakmile jsou ukradené přihlašovací údaje z jedné služby, získají kyberzločinci přístupy k celé řadě dalších služeb, proto je zásadní všude používat unikátní hesla. Pomoci s tím může třeba správce hesel, který umožní generování a správu robustních přístupových kombinací pro každou službu zvlášť.
„Pokud je to možné, neměli by uživatelé spoléhat jen na hesla, ale používat i vícefaktorové ověření nebo technologie pro jednotné přihlášení (SSO),“ říká SE Team leader v kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies Tomáš Růžička.
„Co se používání hesel týče, nejlepší je zvolit pro každou službu unikátní silné heslo, takže i když se kyberzločinci zmocní jednoho z nich, nezískají rovnou přístup k dalším stránkám a službám. Keyloggery, jako je Snake, se často šíří prostřednictvím phishingových e-mailů, proto je důležité, aby uživatelé věděli, že si mají dávat pozor na detaily, jako jsou překlepy v odkazech a e-mailových adresách, a nikdy neklikali na podezřelé odkazy nebo neotevírali neznámé přílohy,“ podotýká Růžička.
Top 3 – malware:
Škodlivým kódům nejčastěji použitým k útokům na podnikové sítě vévodil v červenci Trickbot, který měl dopad na 4 % organizací po celém světě. Na druhou příčku se posunul Snake Keylogger s dopadem na 3 % společností, XMRig na třetím místě ovlivnil shodně 3 % podniků.
- ↔ Trickbot – Trickbot je bankovní trojan, který je neustále vylepšován, takže je flexibilní a lze jej využít jako součást víceúčelových kampaní.
- ↑ Snake Keylogger – Snake je modulární .NET keylogger, který byl poprvé detekován koncem listopadu 2020. Mezi jeho hlavní funkce patří zaznamenávání stisknutých kláves, krádeže přihlašovacích údajů a odesílání ukradených dat útočníkům.
- ↓ XMRig – XMRig je open-source CPU mining software využívaný pro těžbu kryptoměny Monero. Poprvé byl detekován v květnu 2017.
Top 3 – mobilní malware:
Škodlivým kódům nejčastěji použitým k útokům na podniková mobilní zařízení vládl znovu xHelper. Následoval malware jako služba AlienBot a Android malware Hiddad.
- ↔ xHelper – Škodlivá aplikace pro Android, která byla poprvé detekována v březnu 2019. Používá se ke stahování dalších škodlivých aplikací a zobrazování reklam. Aplikace je schopna skrýt se před uživatelem a mobilními antivirovými programy a znovu se nainstalovat, pokud ji uživatel odinstaluje.
- ↑ AlienBot – AlienBot je malware jako služba (MaaS) pro zařízení se systémem Android, který vzdálenému útočníkovi umožňuje vložit škodlivý kód do legitimních finančních aplikací, čímž útočník získá přístup k účtům obětí a nakonec zcela ovládne infikované zařízení.
- ↓ Hiddad – Android malware, který přebaluje legitimní aplikace a pak je umísťuje do obchodů třetích stran. Jeho hlavní funkcí je zobrazování reklam, ale může také získat přístup ke klíčovým bezpečnostním informacím obsaženým v operačním systému, což umožňuje útočníkovi získat citlivá uživatelská data.
Top 3 – zranitelnosti:
Check Point také analyzoval nejčastěji zneužívané zranitelnosti. Kyberzločinci se pro útoky na podnikové sítě snažili zneužívat především zranitelnost „Web Server Exposed Git Repository Information Disclosure” s dopadem na 45 % organizací. Druhé místo obsadila zranitelnost „HTTP Headers Remote Code Execution (CVE-2020-13756)“ s dopadem na 44 % společností a Top 3 uzavírá zranitelnost „MVPower DVR Remote Code Execution“ s dopaden na 42 % organizací.
1. ↑ Web Server Exposed Git Repository Information Disclosure – Úspěšné zneužití této zranitelnosti by mohlo umožnit neúmyslné zveřejnění informací o účtu.
2. ↓ HTTP Headers Remote Code Execution (CVE-2020-10826, CVE-2020-10827, CVE-2020-10828, CVE-2020-13756) – Vzdálený útočník může zneužít zranitelnou HTTP hlavičku ke spuštění libovolného kódu na počítači oběti.
3. ↓ MVPower DVR Remote Code Execution – Zranitelnost, umožňující vzdálené spuštění kódu, byla objevena v zařízeních MVPower DVR. Útočníci mohou vzdáleně zneužít slabinu a spustit libovolný kód v daném routeru prostřednictvím speciálně vytvořeného požadavku.
Jan Hrbáček
