Asijská ekonomická velmoc utahuje šrouby přes svůj monopol na zpracování vzácných kovů. Bez nich evropský průmysl nedokáže vyrábět například auta nebo elektroniku. Evropská unie doufá, že ekonomické napětí zmírní chystaný summit EU – Čína, který se má konat na konci července.
„Blízký východ má ropu. Čína má vzácné kovy.“ Těmito slovy už v 80. letech minulého století charakterizoval vzestup moderní Číny její architekt a vůdce komunistické země v letech 1979 až 1989 Teng Siao-pching. Nyní Peking této dominance využívá k ekonomickému nátlaku na své konkurenty.
V dubnu největší asijská ekonomika uvalila zákaz exportu na šest prvků vzácných zemin, což vyvolalo chaos v evropském průmyslu. Čína po několik dekád prodávala vzácné zeminy pod cenou, aby vytlačila konkurenty, zdokonalila proces těžby a vybudovala rozsáhlé průmyslové kapacity podporované státem.
Výsledkem je, že je nyní EU závislá na Číně z 98 procent dovážených permanentních magnetů s prvky vzácných zemin, z 94 procent dováženého gallia a z 83 procent v případě importu germania. Tyto prvky jsou klíčové pro výrobu polovodičů používaných v elektronice.
Zpracování prvků vzácných zemin je navíc složité a často výrazně zatěžuje životní prostředí. Proto většina zemí tyto procesy začala outsourcovat právě z Číny, jež nyní zpracovává 90 procent světové produkce těchto vzácných kovů.
Mohlo by vás zajímat
Automobilový průmysl trpí
Nejhůř postihuje omezení exportu evropský automobilový průmysl. Moderní automobily jsou totiž prošpikované permanentními magnety ze vzácných zemin. Obsahují je také stěrače, brzy i systémy řízení. Evropská asociace dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) uvedla, že po dubnovém zákazu vývozu surovin z Číny muselo být na starém kontinentu zastaveno několik výrobních linek. Jednou z nich bylo pozastavení výroby modelu Swift společnosti Suzuki Motors v Maďarsku.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič se na začátku června setkal s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem, aby jej informoval o „alarmující situaci v automobilovém průmyslu EU“. Wang měl slíbit, že Čína urychlí vydávání vývozních licencí pro společnosti z Unie.
Počet nevyřízených žádostí o exportní licence se má postupně snižovat, nicméně podle CLEPA stále 25 procent žádostí čínské úřady nevyřídily. Další narušení dodávek prvků vzácných zemin by mohlo nastat během letních měsíců. „Evropský automobilový průmysl zůstává nebezpečně vystaven vlivu Pekingu při dodávkách strategických zdrojů,“ varovala asociace.
Čínské automobilky naopak na evropské půdě posilují. Jen v květnu se v Evropě prodalo 65 808 čínských automobilů, což je více než dvojnásobek oproti květnu 2024. Čínští výrobci stojí za růstem evropského trhu s elektromobily.
Obranný průmysl je také pod tlakem
Dopady nedostatku surovin vzácných kovů pociťuje i obranný sektor. V tomto ohledu je klíčovým problémem zastavení vývozu samaria ze skupiny lathanoidů. Samarium je odolnější vůči teplu než jiné kovy vzácných zemin. Výrobci je používají v raketách a stíhacích letounech, včetně strojů F-35, které jsou široce využívány mnoha evropskými armádami. Každá americká stíhačka F-35 obsahuje 25 kilogramů tohoto kovu a Čína vlastní 100 procent dostupného samaria.
Nezdravou závislost evropského průmyslu na Číně řešili také europoslanci. „Pamatujte, že bez gallia nelze vyrobit žádnou řízenou střelu,“ varoval Bart Groothuis (Renew/Nizozemsko). K tomu dodala česká europoslankyně Markéta Gregorová (Greens-EFA/Česko), jež je členkou Pirátské strany, že strategickým zájmem EU je „Ukrajina, ne německá auta“.
V případě omezení dodávek surovin pro obranný průmysl se připomíná snaha Pekingu primárně poškodit americký zbrojní průmysl. Také proto nyní vývozci potřebují licenci, která potvrzuje, že jejich produkty neskončí v dodavatelských řetězcích amerického obranného průmyslu.
Ekonomická páka Pekingu
Čínské omezení exportu prvků vzácných zemin může sloužit také jako ekonomická páka k vývozu pokročilých strojů na výrobu čipů od nizozemské technologické firmy ASML, který blokují Spojené státy.
Dalším zdrojem napětí mezi Bruselem a Pekingem je zavedení cel na dovoz čínských elektromobilů. Nedávno Komise uvalila prozatímní cla ve výši až 38,1 procenta. Peking nyní jedná o jejich snížení. Obnovení dodávek prvků vzácných zemin by také zde mohlo být použito pro vyjednání dohody mezi Čínou a Evropou.
Prezident Evropské obchodní komory v Číně Jens Eskelund uvedl, že tlak ze strany podniků i diplomatů na vyřešení této překážky roste. „Pro všechny, kteří volají po snižování rizik, je to jasný důkaz,“ vysvětlil.
Abychom se chovali jako rovnocenní partneři
Snižování rizik v obchodních vztazích bylo také ústředním tématem projevu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové před Evropským parlamentem. Obchodní výměna přitom denně dosahuje objemu ve výši dvou miliard eur (49,4 miliardy korun). Mnohem více ale do EU vyváží asijská mocnost. Obchodní přebytek Číny s EU loni dosáhl rekordních 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).
„Naše společnosti čelí v Číně systémové diskriminaci,“ postěžovala si von der Leyenová. Týká se to například evropských výrobců zdravotnických prostředků.
Komise bude na plánovaném summitu s Čínou prosazovat tři priority. Kromě vyvážení obchodních vztahů formou zvýšení transparentnosti se má jednat o snížení rizik globálních dodavatelských řetězců s větším důrazem na dovoz ze zemí, jako je Vietnam, Brazílie a Indie. EU plánuje také v rámci klimatické politiky posilovat globální diplomacii, aby zvýšila tlak na říši středu.
Europoslanci Groothuis i Gregorová jsou ale skeptičtí, zda Komise dokáže efektivně „zatlačit“ na Peking. „Jde o to ukázat, kdo má moc,“ zdůraznil nizozemský zákonodárce, například formou sankcí na čínské banky, které obchodují s Ruskem. S tím souhlasí i Gregorová: „Summit EU-Čína je zkouškou důvěryhodnosti Unie. Je na čase, abychom se chovali jako rovnocenní partneři.“
