Hromadná žaloba bude vyloučena, pokud stát jako škůdce jednal v roli suveréna

Pokud stát jedná v roli suveréna, podání hromadné žaloby proti němu bude vyloučené. Na škůdci, kterým je stát, nebude možné hromadně uplatnit nároky z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem. Vyplývá to z připomínkového řízení i z další verze věcného záměru zákona o hromadných žalobách.

Odpověď na to, zda bude možné podle zákona o hromadných žalobách podávat hromadné žaloby na stát, žádal v rámci připomínkového řízení k věcnému záměru Úřad vlády. „Požadujeme jednoznačné vymezení okruhu žalovatelných subjektů (právnické osoby, fyzické osoby, podnikatelé, nepodnikatelé, stát atd.),“ uvedl Úřad vlády v připomínkách, které má Česká justice k dispozici.

Vymezení je nepřípadné, přečtěte si záměr

Podle dalšího vyjádření Úřadu institut hromadných žalob výrazně zasahuje do postavení žalovaného. „Předkladatel se okruhu žalovatelných subjektů v návrhu věcného záměru zákona jakož i v závěrečné zprávě RIA věnuje pouze nepřímo. Pokládáme za nutné zpřesnit rozsah žalovatelných subjektů a rovněž uvést, zda a v jakém rozsahu může být žalovatelným subjektem přímo stát (např. v případě civilního majetkového nároku),“ odůvodnil svoji žádost o upřesnění záměru Úřad vlády.

Ministerstvo spravedlnosti ve vypořádání připomínek zdůraznilo, že institut hromadných žalob je procesním nástrojem, který umožňuje v oblasti věcné působnosti zákona uplatňování práv u soudu, a to nikoliv jednotlivě cestou individuální žaloby, nýbrž hromadně cestou tzv. hromadné žaloby, kdy cílem je úspora na straně žalobce, na straně státu, ale i na straně žalovaného. „V tomto ohledu je vymezení žalovatelných subjektů v budoucím zákoně nepřípadné. Stejně jako občanský soudní řád nevymezuje, koho lze žalovat, nedává jakýkoliv smysl toto vymezení v rámci zákona o hromadných žalobách, který je jen odchylkou od běžného řízení,“ odpověděl navrhovatel Úřadu vlády s odkazem k nové verzi věcného záměru.

Česká justice o věcném záměru obsáhle informovala.

Aktualizovaný věcný záměr pak skutečně obsahuje několik podmínek, kdy bude hromadná žaloba vyloučena. Především jde o všechna nesporná řízení – například věci rodinné. V druhém bodě jsou oproti původní verzi věcného záměru uvedeny nároky podle práva obchodních korporací. Jako příklad je uveden squeez out, přesto, že vytlačení akcionářů bylo v první verzi věcného záměru naopak mezi důvody pro zavedení zákona o hromadných žalobách do českého práva.

Zákon zakotví zákaz žaloby na stát

V bodě třetím je pak vysvětlen vztah hromadné žaloby a státu. „Vyloučeny budou dále řízení proti státu, jestliže jednal v roli suveréna. Zejména tak nebude možné uplatňovat nároky, jež vznikly z titulu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tato výjimka bude zakotvena přímo v zákoně,“ uvádí nová verze věcného záměru hned v úvodu k tomuto bodu.

Poté následují důvody: „Vyloučení této oblasti je na místě ze dvou důvodů. Zaprvé jde o nároky, které nejsou klasickými občansko-právními nároky, nýbrž nároky vzniklými z činnosti státu při výkonu vrchnostenské pravomoci, kdy tento vystupuje jako suverén a nikoliv v roli právnické osoby soukromého práva. Zadruhé to nedovoluje ani odlišný postup při vymáhání těchto nároků, neboť ty je nejprve nutné uplatnit před příslušným orgánem veřejné moci, který má 6 měsíců na rozhodnutí, přičemž po tuto dobu neběží promlčecí doba. Všechny tyto okolnosti případný unifikovaný postup v těchto řízeních zásadním způsobem znesnadňují,“ uvádí věcný záměr k této záležitosti.

Věcný záměr dále upřesňuje: „S otázkou věcné působnosti též souvisí, které osoby budou potenciálně čelit riziku podání hromadné žaloby (okruh žalovatelných subjektů), což velmi úzce souvisí s věcnou působností zákona. V této souvislosti, stejně jako u působnosti zákona, nebude okruh žalovatelných subjektů prima facie nijak omezen. Materiálně však bude omezení dvojí.“

Irena Válová