Patříte mezi 30 procent nejchudších domácností v zemi? Nebo je podíl vašich výdajů za energie více než dvojnásobný oproti mediánu? Nebo žijete ve zdravotně nevyhovujícím domě, do kterého zatéká? Tak v tom případě splňujete oficiální definici energetické chudoby.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na webu informovalo, že stanovilo po diskusích s experty definici energetické chudoby. S její pomocí chce uplatňovat cílená opatření na ochranu domácností v obtížné situaci, pomoct jim se zvyšováním energetické účinnosti a do budoucna také s finanční pomocí, která by kompenzovala dopad nových emisních povolenek. Ty dopadnou hlavně na domácnosti vytápěném uhlím nebo zemním plynem, ale projeví se i v cenách benzinu a nafty.
„Domácnost je energeticky chudá, pokud nemá dostatečný disponibilní příjem a přístup k základním energetickým službám potřebným k uspokojení svých základních potřeb, jako je vytápění, teplá voda, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů, a to v důsledku alespoň jednoho z následujících faktorů: vysokých výdajů za energie nebo vysoké energetické náročnosti bydlení,“ uvedlo MPO.
Přednost ve frontě na dotace
Zmíněná definice se propíše do Strategie renovace budov, kterou ministerstvo připravuje v reakci na požadavek evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Požadavek EU je, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise. Veřejné budovy mají termín o dva roky kratší. Od roku 2040 by se podle plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva. Chudé domácnosti mají mít přednostní přístup k dotacím na renovaci budovy a náhradu zdroje tepla.
Navržená regulace, známá pod zkratkou EPBD IV, vyvolává odpor a obavy. Kriticky se k ní vyjádřil třeba Český plynárenský svaz (ČPS). Upozornil, že zhruba 1,5 milionu českých domácností topí zemním plynem. Podle svazu není reálné, aby statisíce domácností narychlo přešly k tepelným čerpadlům. Navíc je jejich instalace a provoz v historických centrech měst těžko představitelná.
Mohlo by vás zajímat
Energetická či klimatická chudoba?
Stejná definice energetické chudoby bude také využita v případě fungování Sociálního klimatického fondu (SKF), který připravuje ministerstvo životního prostředí. SKF by měl lidem, podnikatelům a malým firmám kompenzovat dopady zavedení emisních povolenek na malé spalovací zdroje. Tento zásah prodraží cenu uhlí, plynu a ropných produktů o desítky procent, jak je zřejmé z prvních odhadů budoucí ceny povolenky EU ETS2.
Evropský plán počítá se zavedením nového systému emisních povolenek od roku 2027. Česko usiluje – zatím neúspěšně – o jeho odklad minimálně na rok 2028. Ministr životního prostředí Petr Hladík v květnu uvedl, že Česko se snaží odkladem zajistit předvídatelné ceny za dopravu a vytápění. Chce předejít tomu, aby nastal cenový šok.
Zdrojem financování SKF budou výnosy z prodeje emisních povolenek. Pro Česko bude v období 2026 až 2032 k dispozici asi 50 miliard korun, přičemž tyto peníze by měly směřovat na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkovou dopravu. Podle dat Institutu pro politiku a společnost trpělo v Česku v roce 2023 energetickou chudobou 1,3 milionu lidí.
