Záměr výstavby horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna bude technicky náročný a finančně nákladný, ale přesto se vyplatí. Shodli se na tom experti oslovení Ekonomickým deníkem. Oslovení odborníci shodně upozornili na hlavní výhodu odběru tepla z jaderné elektrárny, a sice předvídatelnou cenu dodávek na několik desetiletí. Takový luxus už tradiční zdroje, jako je uhlí a zemní plyn, nemohou nabídnout.
„Jsme na začátku přechodu k nízkoemisní energetice. Poptávka po čistší energii bude výrazně narůstat – a přitom není mnoho zdrojů, které by ji uměly zajistit především v energeticky náročném zimním období. Čím více se budeme blížit dekarbonizaci, tím více bude využití jaderné energie pro dodávky tepla, především pro větší aglomerace, výhodné,“ odpověděl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Co se týká nákladů na výrobu tepla, Macenauer zmínil, že teplo z jaderných elektráren vychází levněji než jiné ekologické způsoby výroby tepla. Velké a střední uhelné či plynové teplárny jsou zatíženy platbami za emisní povolenky ve výši okolo 70 eur za tunu oxidu uhličitého, přičemž očekávání je, že cena povolenky dál poroste. Během několika následujících let dopadnou tyto platby i na menší zdroje tepla o výkonu do 20 MWt.
Vztah na dálku? U dodávek tepla to není problém
Ani větší vzdálenost města – v řádu desítek kilometrů od jaderné elektrárny – nemusí představovat neřešitelný problém. „Podle našich několik let starých studií se nejekonomičtěji jeví dodávka tepla z Temelína do Prahy,“ doplnil Michal Macenauer.
Energetický konzultant a jednatel firmy ENA Jiří Gavor v této souvislosti připomněl skepsi v řadách odborné veřejnosti, která doprovázela přípravu a výstavbu horkovodního potrubí z Elektrárny Mělník do Prahy. Avšak krátce po spuštění horkovodu v roce 1995 se projevily jeho přínosy a od té doby je považován za mimořádně skvělý počin v oboru teplárenství.
Vlastník jaderné elektrárny, tedy ČEZ, může díky dodávce tepla lépe využít spotřebovanou energii. „Jedná se o bezemisní teplo, které v elektrárnách stejně vzniká a pokud není využito, vypustí se do okolního prostředí chladícími věžemi. Využití tohoto tepla dává v principu smysl jak ekonomicky tak technicky, což dokazují úspěšné realizace nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Na druhé straně je Brno podle slov Jiřího Gavora ideálním zákazníkem díky rostoucímu počtu obyvatel i výstavbě komerčních budov a rozvoji průmyslu. Noví zákazníci tak budou kompenzovat pokles odběru, ke kterému dochází v důsledku zateplování a rekonstrukce starších domů.
Konkrétní zkušenosti s přechodem od fosilních paliv k teplu z jaderných bloků už dnes mohou sdílet v Českých Budějovicích. Horkovod měří 26 kilometrů a je tak třetím nejdelším v České republice. Po řadě odkladů, hlavně kvůli krachu dodavatele stavebních prací, byl uveden do provozu v říjnu loňského roku. Teplárna díky němu ročně získá až 750 terajoulů tepla, což stačí na pokrytí 30 procent spotřeby tepla v jihočeské metropoli.
„Zahájení dodávek tepla prostřednictvím horkovodního napáječe z Temelína od společnosti ČEZ významně snížilo vypouštění CO2 do ovzduší až o 80 tisíc tun ročně. Současně byla posílena bezpečnost dodávek tepelné energie pro krajské město díky novému stabilnímu lokálnímu zdroji, jakým je jaderná elektrárna v 26 kilometrů vzdáleném Temelíně,“ řekl Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva společnosti Teplárna České Budějovice.
Ambiciózní projekt za 19 miliard
Jak v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková, cena výstavby horkovodu je odhadována na 19 miliard korun. Jedná se o předpokládané výdaje v roce 2030, které už zahrnují rezervu na budoucí inflaci. „Financování bude vícezdrojové. Zvažujeme, kromě případných dotací jak z národních, tak z evropských fondů, rovněž financování prostřednictvím evropských i komerčních institucí,“ doplnila primátorka.
Příprava projektu horkovodu z Dukovan do Brna ožila v době energetické krize, kdy skokově vzrostly ceny zemního plynu. Na jeho spalování je teplárenství v Brně závislé ze zhruba 80 procent. Po roce 2030 by až polovinu odběru z teplárenské soustavy ve městě měla pokrýt dodávky tepla z Dukovan.
„Pro město jde o strategickou záležitost a od počátku příprava projektu pokračuje i díky podpoře vlády velmi rychle vpřed. Před dvěma lety podepsaly teplárny se společností ČEZ memorandum. Před rokem uzavřely obě společnosti smlouvu o spolupráci, na níž letos v březnu navázal podpis dvou zásadních smluv týkající se už samotné realizace stavby a také budoucích dodávek tepla,“ uvedla Markéta Vaňková.
Se samotným zahájením dodávek tepla z Dukovan do Brna se počítá na přelomu let 2030 a 2031. Realizaci projektu mají na starosti městem vlastněné Teplárny Brno, v jejichž gesci bude vybudování 42kilometrového napáječe a navazující infrastruktury ve městě.
David Tramba
