Kvůli problémům s elektřinou chce Čína v nadcházejících měsících výrazně omezit výrobu hořčíku. Tento prvek je však pro kovoprůmysl nezbytný. Podnikatelská sdružení v Německu už připravují scénáře pro případ katastrofy, upozorňuje webový portál německého týdeníku Focus. Očekává se totiž, že současné zásoby hořčíku v Německu i celé Evropě budou vyčerpány na sklonku letošního listopadu. Absence hořčíku by tvrdě zasáhla automobilový, letecký průmysl, strojírenství, i obalový průmysl stavebnictví.
Hořčík ve skutečnosti není až tak vzácný prvek, jen devět prvků se v zemské kůře vyskytuje častěji. Čína si ale globální trh monopolizovala. Přibližně 90 procent celosvětové produkce pochází z tohoto impéria; několikaprocentní podíl na trhu pak mají Rusko, Kazachstán a Izrael.
Téměř polovina hořčíku vyrobeného v Číně se vyváží do Evropy, z toho velká část do Německa.
Provincie musí plnit emisní cíle
„Dovoz do Německa by však mohl brzy skončit. V polovině září vydalo vedení několikamilionové čínské prefektury Jü-lin nařízení, které do konce roku výrazně omezí spotřebu energie v regionu. To se týká především energeticky náročných průmyslových odvětví – a mezi ně patří i výroba hořčíku,“ upozorňuje týdeník Focus.
Je to proto, že tento prvek se v přírodě nevyskytuje v čisté formě, ale v mnoha minerálních sloučeninách. Elementární hořčík se z nich musí získat v tavicích pecích. V závislosti na procesu se minerály získané ze země musí zahřát na více než 1 000 stupňů.
Což stojí hodně energie, a proto je to v rozporu s cíli čínské vlády snížit spotřebu energie a související emise. To se jasně ukazuje v Jü-linu.
V provincii Šen-si, asi 470 kilometrů jihozápadně od Pekingu, se usadilo asi 60 procent čínských výrobců hořčíku. Šen-si je region, který od padesátých let 20. století žije z výroby elektřiny z uhlí a těžkého průmyslu.
Emisních cílů pro rok 2021 zde však lze dosáhnout pouze drastickými opatřeními. Nové závody nesmějí být otevřeny do konce roku, staré závody musí snížit svou výrobu o 60 procent. Závody, které nebudou splňovat určité normy pro úsporu energie, budou muset být dokonce zcela uzavřeny.
Kovoprůmysl je na hořčíku závislý
Německé kovozpracující podniky kvůli čínskému nařízení volají S.O.S. Hořčík je pro tuto zemi důležitým artiklem. Používá se například k výrobě mnoha dílů pro stroje nebo automobily, kde je hlavním cílem úspora hmotnosti. Hořčíkové slitiny jsou proto oblíbené zejména pro konstrukci karoserií automobilů nebo vnějších plášťů letadel.
„Němečtí výrobci sice zásoby hořčíku mají, nevydrží ale dlouho. Sdružení německých výrobců lehkých kovů Wirtschaftsvereinigung Metalle odhaduje, že evropské zásoby budou vyčerpány nejpozději do konce listopadu,“ vypichuje webový portál týdeníku Focus.
V nejhorším případě pak hrozí uzavření závodů. V lepším případě hořčík pouze šíleně zdraží: od poloviny srpna se jeho cena zdvojnásobila a za celý rok rostla čtyřnásobně.
V současné době se s absencí hořčíku dá dělat jen málo. Volkswagen Metalle proto vyzval německou vládu, aby zahájila diplomatická jednání s Čínou, ale je nepravděpodobné, že by lidová republika kvůli tomu znovu zvýšila svou produkci.
S velkými obavami situaci sledují vývoj i obří americký výrobce hliníku Alcoa a dodavatel hliníkových slitin Matalco.
Hořčík však není jediným materiálem, jehož nedostatek je způsoben politickými rozhodnutími Číny. Podobné problémy jsou například s hliníkem a křemíkem, jejichž výroba v Číně je z klimatických důvodů omezena až do konce roku.
„Z dlouhodobého hlediska by proto Evropa měla zvážit, jak by se mohla stát méně závislou na Číně. Zde by pravděpodobně nejvíce pomohly inovace v oblasti výroby materiálů, které vyžadují méně energie a které lze realizovat i v Evropě s přísnými emisními směrnicemi,“ dodává Focus.
Bez hořčíku ani ránu
Laik si možná řekne, že hořčík přeci automobilky na nic důležitého nepotřebují, protože se z něj auta nevyrábí. Opak je ale pravdou. Hořčík je totiž velmi důležitý právě pro výrobu hliníkových součástek. Tento lehký, ale zároveň pevný kov, se využívá pro výrobu panelů karoserie, částí motoru, nádrží, disků kol nebo například hnacích hřídelí. Jednoduše řečeno, v současnosti se bez hliníku dnes už neobejde žádné auto.
Zatím to vypadá, že nedostatek hořčíku nejvíce zasáhne právě evropský trh. Ve Spojených státech, které jsou také domovem mnoha automobilek, je zatím hořčíku dostatek, protože i USA jsou částečným producentem tohoto kovu. Pokud ale nenastane skokové zlepšení situace, evropským automobilkám brzy dojdou zásoby a výroba nových vozů tak bude muset být výrazně omezena nebo dokonce bude muset zcela skončit.
Podle průmyslového sdružení European Aluminium by nedostatek hořčíku v Evropě mohl nastat do dvou měsíců. Proto sdružení apeluje na evropské vlády, aby zakročily. Státy by měly podpořit výrobu hořčíku v Evropě, aby se tento kontinent stal méně závislý na čínských dodavatelích. Otázkou ale zůstává, zda je vlastně možné v tak krátkém časovém horizontu vůbec něco dělat, a zda je možné reálnou krizi ještě v jejím zárodku nějak předejít.
Jan Hrbáček
