Kontroverzní podnikatel ze severních Čech Tomáš Horáček po pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů atakuje další úvěrovou společnost – Simfina. Činí tak prostřednictvím sporné exekuce, jejímž vykonavatelem je čerstvě policií stíhaný exekutor Igor Ivanko. Společnost se exekuci brání a obrátila se na soud, Exekutorskou komoru i ministerstvo spravedlnosti.
Akciová společnost Simfina je poskytovatelem nebankovních úvěrů, na kterém působí cca 13 let. V roce 2023 se o možnost odkoupení akcií společnosti začal zajímat lobbista a spolupracující obviněný Tomáš Horáček.
Akcie společnosti však nakonec v roce 2024 koupil slovenský podnikatel Daniel Čečetka, což vyvolalo u Tomáše Horáčka výraznou nelibost.
Ta dostoupila vrcholu, když společnost Simfina uzavřela smlouvu o pachtu závodu Fair Credit Czech, o nějž Horáček za pomoci všech právních i zřejmě i protiprávních kroků Horáček usiluje už více než rok.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Osmnáctého března přichází do Simfiny oznámení o zahájení exekuce vydané exekutorem Igorem Ivankem pro údajnou pohledávku společnosti Prichafo s.r.o.
Exekutor Igor Ivanko je mimochodem obviněn v případu zneužití pravomoci úřední osoby, policie ho zadržela při zásahu v Exekutorském úřadu pro Prahu 10 a soud ho poslal do vazby. Tu opustil před pár dny. Na Ivanka se policie zaměřila poté, co na něj podalo trestní oznámení ministerstvo spravedlnosti kvůli tomu, že vyplácí s velkým zpožděním peníze, které jeho úřad od dlužníků vymůže. Na peníze – v objemu desítek milionů – od něj čeká například Všeobecná zdravotní pojišťovna VZP nebo energetický gigant ČEZ.
Ale zpět. Společnost Prichafo měla údajně pohledávku vůči Simfině nabýt dne loni 13. října od společnosti CARMENTA TRADE s.r.o., která patří advokátovi Tomáše Horáčka Richardu Němcovi.
Z obchodního rejstříku vyplývá, že jednatelem společnosti Prichafo je Jiří Tůma, který má trvalý pobyt na Městském úřadu v Hrádku nad Nisou a vlastníkem společnosti Lenka Čemusová, taktéž z Hrádku nad Nisou.
Jednatelská oprávnění jednatele jsou pak omezena zápisem v obchodním rejstříku stejně jako je tomu u jiných společností ovládaných skrytě podnikatelem Tomášem Horáčkem, který nesmí z rozhodnutí soudu podnikat.
O nabytí obchodního podílu Lenkou Čemusovou se z obchodního rejstříku nedá nic zjistit. Což připomíná typický Horáčkův rukopis – ve sbírce listin je toliko notářský zápis notáře z Žatce Ondřeje Demuta, jehož služeb Tomáš Horáček několikrát využil. V zápise stojí, že se k němu dostavila Lenka Čemusová a prohlásila, že zápis v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti.
Všechny změny se pak v obchodním rejstříku objevují přímým zápisem notáře Demuta 17. března, den před zahájením exekuce Simfiny Igorem Ivankem.
Tohoto soudního exekutora pověřil vedením exekuce soudce Obvodního soudu pro Praha 10 Jiří Kalaš, soudce. Kalaš měl mimochodem v roce 2017 problém s jinou exekucí, který nazval nedopatřením“.
Osmnáctého března došlo v rámci exekuce k zablokování všech bankovních účtů společnosti Simfina.
Když se majitel následující den snažil u exekutora zjistit, o jakou exekuci se vlastně jedná, bylo sídlo exekutora obleženo policií.
Dvacátého března zveřejnila Exekutorská komora prohlášení, že situaci kolem Ivanka bedlivě sleduje a konstatuje, bude-li mu sděleno obvinění, dojde ihned ke zrušení pověření jeho exekutorského úřadu.
Následující den je policií Ivankovi sděleno obvinění a je vzat do vazby, ale exekutorská komora vůči němu neučinila avizovaný krok. Pracovníci jeho exekutorského úřadu provozují činnost dál a exekuční příkazy podepisují podpisem Edvarda Kubečky, 81 letého zástupce Igora Ivanka.
Jednadvacátého března se do společnosti Simfina dostavili pracovníci Exekutorského úřadu Igora Ivanka s prohlášením, že přichází sepsat závod společnosti Simfina, a že dojde k jeho prodeji. Dochází k úplnému zastavení provozu společnosti a každý den vznikají škody v desítkách tisíc korun.
Bývalý jednatel společnosti Fair Credit Czech Jaroslav Ptáček tentýž den prohlášení, že notářský zápis, kterým 27. října 2023 uznal pohledávku společnosti Prichafo, který je podkladem pro exekuci, podepsal v omylu, když mu právník tvrdil, že pohledávka je oprávněná, protože on o pohledávce vůbec nic nevěděl.
Městský soud navíc rozhodl, že zápis Jaroslava Ptáčka jako jednatele Fair Creditu je neplatný a proto je neplatný i notářský zápis z loňského 27. října.
Společnost Simfina zaslala 22. března podnět na Exekutorskou komoru k výkonu dohledu nad tímto exekučním řízení. Téhož dne zaslala podnět k dohledu nad exekučním řízením a žádost o změnu exekutora na ministerstvo spravedlnosti. Ale podle zástupců společnosti „ani od komory ani z ministerstva žádná reakce dodnes nepřišla“.
„Zmíněný podnět Exekutorská komora ČR obdržela. S ohledem na to, že výkon dohledu na základě stejného podnětu již dříve zahájilo ministerstvo spravedlnosti, odkázali jsme podatele na výsledky šetření ministerstva, neboť duplicitní výkon dohledu v téže věci by byl nadbytečný,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku sekretariát Exekutorské komory.
„Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od společnosti Simfina a.s dva podněty (obsahově totožné), které směřovaly vůči postupu JUDr. Igora Ivanka. Po vyhodnocení obsahu podnětů bylo oběma stěžovatelům zasláno vyrozumění, v jehož obsahu bylo reagováno na všechny výhrady uvedené v podnětech a bylo poskytnuto i adekvátní poučení dle platné právní úpravy. O způsobu vyřízení podnětů byla zároveň přípisem informována i Exekutorská komora ČR, která o to požádala. Výkon státního dohledu nad postupem soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka v souladu se zákonem o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahájen nebyl, neboť z podnětů nevyplývaly skutečnosti svědčící o pochybení soudního exekutora. Aktuálně jsou podněty z pohledu ministerstva vyřízeny,“ sdělil Ekonomickému deníku Michal Pleskot z ministerstva spravedlnosti.
Ministerstvo tvrdí, že exekuce probíhá v pořádku, ale Simfina tvrdí, že je exekuční titul smyšlený.
Mezitím Simfina zaslala návrh na zastavení exekuce exekutorskému úřadu a ačkoliv ten má pravomoc v případě neplatnosti exekučního titulu věc urychleně řešit, úřad Simfině sděluje, že bude postupovat tak, že nejprve zašle návrh k vyjádření oprávněnému a potom jej předloží soudci.
Společnost Simfina proto zaslala návrh na zastavení exekuce insolvenčnímu soudu, který má v takovýchto případech pravomoc rozhodnout ex-offo a exekuci zastavit. Soud zatím výzvu nevyslyšel.
„Obecně lze uvést, že zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce neměla být vedena nikdy, nebo původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl. Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl. Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval. Váš dotaz bude dále vyřizován v režimu zákona 106/1999 Sb. (zákon o poskytování informací pozn. red.),“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku obecně místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Tereza Krojová.
Iniciátor exekuce Tomáš Horáček měl mezitím podle zástupců Simfiny „prohlásit, že bude exekuci na společnosti Simfina držet klidně dva roky, i když ví že je neoprávněná, a ať si potom Simfina vymáhá škodu na firmě která nic nemá“.
Tomáš Horáček na dosavadní výzvy k vyjádření se Ekonomického deníku nereagoval.
Spolupracující obviněný, který telefonoval mobilem z „basy“
Zmiňovaný podnikatel Tomáš Horáček je přitom pro policii a státní zastupitelství známou firmou. Když mu kvůli podnikatelským aktivitám za hranou zákona začalo „téct řádně do bot“, rozhodl se s policií a státními zástupci spolupracovat, aby nestrávil řadu let ve vězení.
Přestože mu za ekonomickou trestnou činnost hrozil nemalý trest, získal status spolupracujícího obviněného a odešel po dohodě o vině a trestu s trestem, který pokryl jeho pobyt ve vazbě. A to přesto, že ve vazbě nezákonně používal mobilní telefon, díky kterému v činnosti za hranou zákona pokračoval dokonce se pokoušel i ovlivňovat svědky.
„Tomáš Horáček začínal svou kariéru jako pravá ruka nechvalně proslulého kmotra ČSSD, někdejšího kmotra Teplic, Petra Bendy. Pro něj podle médií organizoval nábory černých duší do severočeské sociální demokracie. Z ústecké buňky ČSSD byl v roce 2009 vyloučen poté, co vyšlo najevo, že byl odsouzen za jízdu bez řidičského oprávnění a čelil obžalobám za podvody. Právě za pojistný podvod při havárii osobního vozu byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k osmi měsícům vězení s podmínečným odkladem na dva roky,“ napsal týdeník Euro.
Později se Horáček začal věnovat své firmě První chráněná dílna, jejímž byl stoprocentním vlastníkem a která zaměstnává handicapované osoby. Proto začala firma od roku 2014 získávat desítky veřejných zakázek například od nemocnic nebo úřadů. Organizace Transparency International však již v roce 2015 upozornila na to, že drtivou většinu zakázek řeší firma subdodávkami a handicapovaní se na jejich realizaci nijak nepodílejí. Společnost získala od státu stovky veřejných zakázek za více než miliardu korun, zmínilo Euro.
Za První chráněnou dílnu lobboval mimo jiné tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se na přelomu let 2017 a 2018 za firmu opakovaně přimlouval na Finančním úřadu Ústeckého kraje, který kritizoval za to, že v Horáčkově společnosti zahájila kontroly na zneužití dotací. Filip vzal podnikatele také na poslaneckou cestu do Kazachstánu, za což dostal od Horáčka 500 tisíc korun. Policie tak nakonec došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo. Věc ale předala finanční správě s tím, aby doměřila alespoň daň.
Lhal jako svědek?
V roce 2018 policie zadržela podnikatele Tomáše Horáčka kvůli podezření z korupčních praktik kolem veřejných zakázek ve zdravotnictví. Horáček byl následně obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek, kdy jeho firma měla v minulosti získat zakázky nemocnic Na Bulovce a Na Františku bez výběrového řízení, za což mu hrozil až osmiletý trest odnětí svobody.
V roce 2021 však došlo mezi žalobcem Zdeňkem Matulou z Vrchního státního zastupitelství v Praze a Horáčkem k dohodě o vině a trestu a Horáček tak získal status spolupracujícího obviněného. Šlo konkrétně o trest ve výši šesti měsíců ve vězení, pokutu pět milionů korun a sedmiletý zákaz působení v obchodních společnostech.
Této dohody dosáhl Horáček i proto, že měl ve svých výpovědích označit celou řadu dalších lidí jako pachatele údajné trestné činnosti. Podle serveru iDnes.cz ale z důkazů, které měl server k dispozici vyplývá, že Horáček ve svých výpovědích lhal.
Horáček měl dle iDnes.cz ve výpovědích uvést, že finanční prostředky, které použil na kauci k propuštění z vazby, nepocházely ze společnosti Svět zdraví. Avšak dle Horáčkových odposlechů a výpisů z bankovního účtu Horáčkova advokáta Michala Říhy, které měl server iDnes k dispozici, jasné vyplývá, že Horáček u výslechu nemluvil pravdu.
Výpisy z účtů dokládají finanční převody z notářské úschovy na účet firmy Svět zdraví a následně na účet Horáčkova advokáta Michala Říhy. Ten je následně převedl na účet Vrchního státního zastupitelství a byly tedy použity na zaplacení Horáčkovy kauce.
Finance ve výši 20 milionů korun měly být z firmy Svět zdraví zaslány na základě pokynu Jindřicha Štercla. Ten měl být do firmy dosazen právě Horáčkem. Prostřednictvím odposlechů pak byla zachycena komunikace, kdy Horáčkovi do vazby volal Štercl přímo z banky a informoval ho o tom, že peníze na kauci poslal z firmy Svět zdraví na účet Michala Říhy, advokáta Horáčka.
Tomáš Horáček na dotazy redakce iDnes.cz uvedl, že uvedené zveřejněné důkazy jsou součástí snahy ovlivňovat a zastrašovat jeho osobu v roli svědka prostřednictvím nepravdivých informací. Horáčkův advokát Michal Říha na dotazy iDnes nereagoval.
„Spolupracující svědek je ze zákona povinen vypovědět pravdu a nesmí lhát. V případě, že lže, je jeho důvěryhodnost, a tedy i využitelnost jeho výpovědí u soudu zanedbatelná. Pokud spolupracující obviněný ve svých výpovědích lže, dopouští se protiprávního jednání a hrozí mu další stíhaní za křivou výpověď,“ uzavřel server iDnes.
Jan Hrbáček
