Na práci z domova mít všichni zaměstnanci nárok nebudou. Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci vypořádání připomínek výrazně změkčilo chystanou novelu zákoníku práce. Na „home office“ budou mít nárok jen zaměstnanci pečující o děti mladší devíti let, těhotné ženy a zaměstnanci pečující o závislé osoby. Tito zaměstnanci by měli mít nově garantované právo na výkon práce na dálku. Na kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Novela zákoníku práce“ to řekla vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková.
Zaměstnavatel bude povinen tuto žádost zvážit a v případě, že jí nebude moci vyhovět, tak bude povinen písemně zaměstnanci sdělit důvody, proč to není možné. „To je opravdu minimalistický pohled na to, co chce směrnice. Nezaznamenali jsme v dalších fázích jednání s tímto konceptem žádný problém a v podstatě to všichni akceptovali,“ dodala Roučková. Na žádost budou mít nárok oba rodiče. Původně měli mít možnost o práci z domova požádat zaměstnavatele rodiče dětí do 15 let.
Zaměstnanci také měli na home office mít nárok na proplacení paušální částky 2,80 koruny za započatou hodinu práce kvůli nákladům na energie či vodu. Po úpravách by pravidla měla být mnohem flexibilnější vůči zaměstnavatelům.
Jedním z důvodů je, že home office může být benefitem, který zaměstnanec může a nemusí využít. „Povinnost by byla hradit náklady, které prokazatelně vznikly zaměstnanci a také náklady reprezentované minimální paušální částkou, která bude odrážet zvýšené náklady související s prací z jiného místa. Na energie, teplo nebo spotřebu vody v domácnosti zaměstnance. Zaměstnavatel by však nebyl povinen paušál vyplácet,“ vysvětlila vrchní ředitelka legislativní sekce.
Náhrada za práci z domova se učí dohodou
Pravidla bude také možné dohodnout v pracovní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem, případně v kolektivní smlouvě. Podle Roučkové se počítá s tím, že by minimální paušál ve výši 2,80 koruny za hodinu osvobozen od daně z příjmů, protože jde v zásadě o náhrady výdajů a ty podle zákona podléhají osvobození.
Došlo i ke zjednodušení původně koncipovaného paragrafu 317, kde resort ustoupil od výčtu povinných náležitostí dohody o práci na dálku. „Byli jsme ujištěni ze všech stran, že toto v praxi funguje, že všichni ví, že si musí náležitosti výkonu práce na dálku sjednat a bez toho to není možné. A v praxi se tak děje,“ dodala vrchní ředitelka legislativní sekce ministerstva s tím, že povinné bude, aby byla dohoda v písemné formě. Jak bude dohoda vypadat už ale bude na smluvních stranách. Bude možné ji uzavřít i interními komunikačními kanály.
V návrhu zůstala možnost v krizových stavech práci z domova nařídit vládou. Jde zejména o reakci na období pandemie nemoci Covid-19. Tuto problematiku ministerstvo diskutovalo se sociálními partnery, zejména s odbory.
Platnost ještě letos
Materiál je podle Roučkové těsně před finálním vypořádáním připomínek a v únoru by ho mohla projednat Legislativní rada vlády. V druhé polovině února by pak o novele mohla rozhodovat vláda a ministerstvo předpokládá, že by mohla začít platit od července. „S výjimkou úpravy dovolené u dohodářů, kdy bychom do těch praktických otázek nechtěli zasahovat v průběhu roku, ale počítáme s účinností od 1. ledna 2024,“ dodala zástupkyně ministerstva.
Vyjednávání o novele zatím pozitivně hodnotí i zástupci zaměstnavatelů odborů. „Spousta kontroverzních věcí zmizela. O tom předchozím návrhu se dalo říct, že byl velmi kazuistický. Zasahoval do smluvní volnosti a úplně to neodpovídalo praxi. Ale tento kompromisní návrh vypadá mnohem lépe,“ uvedl legislativní expert Asociace pro aplikovaný výzkum (AAVIT) Jakub Pártl. Vyzval k co největší flexibilitě zákoníku práce, protože norma podle něj často brzdí ekonomiku.
I podle předsedy Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka resort práce odvedl dobrou práci. „Což z mých úst je doslova na pováženou,“ uvedl v diskuzi. Vadí mu, že norma nedostatečně řeší oblast bezpečnosti práce při home office. „Když někdo půjde, uklouzne a vyvrtne si kotník, bude to pracovní úraz? Byla ta podlaha v pořádku nebo nebyla?,“ táže se Dufek. Zástupkyně ministerstva reagovala, že současné změny se bezpečností práce na home office nezabývají, resort se ale do budoucna úpravám nebrání.
ASO vadí i zatím navrhovaná paušální částka 2,80 korun za hodinu na home office. Podle odborového předáka to nepokryje ani náklady na internetové připojení. „Tato částka je směšná,“ uvedl.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pak vidí jako největší sporný moment oblast doručování. „Nemáme zájem o předělávání zákoníku práce, protože stabilita právního prostředí je pro nás daleko důležitější. Zejména v těchto dlouhodobých vztazích není dobré, aby se zákon stále měnil, jako se to děje třeba v oblasti finančního práva,“ uvedl místopředseda odborů a právní expert Vít Samek.
Podle viceprezidenta společnosti Vodafone Jana Kloudy ale mohla být transpozice směrnice více otevřená digitalizaci. „Novela neodstraňuje bariéry pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem včetně třeba interních informačních systémů,“ řekl v diskuzi. Podle něj je třeba vzít v potaz i to, že práce z domova je dnes jedním z benefitů, který zaměstnavatelé nabízí. „Home office dnes dobře funguje a zbývá dořešit spíše chronické otázky, jako je například bezpečnost a ochrana zdraví při práci,“ dodal Klouda. Upozornil také na to, že pro zaměstnavatele není home office jen usnadnění, ale přináší také nová rizika, jako je třeba povinnost chránit osobní údaje a zajistit kyberbezpečnost provozu.
Obrovská konkurence v IT
Více pro potřeby IT firem by se měl zákoník práce vyvíjet podle manažera společnosti Kiwi.com Juraje Strieženece. V IT je obrovská konkurence zaměstnavatelů a proto zde prakticky neexistují odbory. Vláda pak podle Střiežence nedostatečně vnímá obor IT jako oblast, ve které pracuje obrovské množství lidí. „Co se týká náhrad, tak 2,80 korun za hodinu nám nestojí za náklady s tím spojené. Měsíční náklad na člověka v kanceláři máme 250 až 300 euro. Což je plně daňově uznatelný náklad. Mně by více vyhovovalo, kdyby to navazovalo na nějaké průměrné náklady ve firmě,“ řekl. Uvítal by také větší flexibilitu v této oblasti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ke změnám přistupuje na základě dvou evropských směrnic, které ČR musí aplikovat do tuzemského práva. Jde o úpravy z důvodu posilování transparentních a předvídatelných pracovních podmínek v Evropské unii a kvůli rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Povinnost „překlopit“ dvě evropské směrnice do českého právního řádu byla stanovena nejpozději do 1.8.2022, ČR je tedy implementuje po termínu.
Eva Paseková
