Hodnocení zdravotních pojišťoven pod hlavičkou Národohospodářské fakulty VŠE v tichosti odzvonilo

Štěpán Křeček z Katedry hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze loni představil výsledky Ekonomické analýzy zdravotních pojišťoven 2018. Podpořit ho přišel osobně proděkan fakulty Miroslav Ševčík (sedící vlevo od řečníka). Foto médiím poskytl sám Š. Křeček (kolážová úprava: ZD). Letos se ale už tato akce opakovat nebude.

Loni touto dobou byly zveřejněny výsledky tzv. Indexu zdraví zdravotních pojišťoven, který hodnotil plátce zdravotní péče. Zdravotnický deník tenkrát Index podrobil tvrdé kritice v článku pod názvem Mediální bublina vypuštěná z VŠE ukázala, jak se nemají hodnotit zdravotní pojišťovny. Shledali jsme hodnocení jako amatérský materiál, který je formálně i obsahově na hony vzdálen standardům akademické práce, vycházel z chybných předpokladů i nejasné metodologie sestavování žebříčku. Byli jsme tedy zvědavi, jak bude Index koncipován letos. Ptali jsme se na fakultě i vysoké škole, zda o hodnocení vědí a co si oněm myslí, když už je zaštítěno jejich jménem. Dostalo se nám ovšem vyhýbavých odpovědí, z nichž vyplynulo, že s tím nechce mít nikdo nic společného. A když jsme se pídili ještě více, zjistili jsme, že Index byl letos v tichosti odpískán.

Byla to loni velká sláva, když byly výsledky Indexu zdravotních pojišťoven představeny novinářům a na akci se osobně dostavil i proděkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Spoluautor studie Štěpán Křeček z Katedry hospodářské a sociální politiky ukázal médiím žebříček, jehož čelo opanovala již potřetí  Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). Akce byla pořádána počtvrté a už do prvního ročníku byla terčem kritiky expertů. „Mohl to být hezký počin, udělat pořádný Index zdraví. Ale začít takhle amatérskou manipulací?“ uzavřel svůj článek v EURO v roce 2015 ekonom Miroslav Zámečník.

Zdravotnický deník loni prostudoval výchozí studii, z níž hodnocení pojišťoven vycházelo a kterou nám poskytl její spoluautor Štěpán Křeček. Na první pohled bylo zarážející, jak malý podíl z celkového rozsahu „studie“ tvořily vlastní práce autorů. Ze 40 stran textu zhruba polovinu zabralo Hodnocení jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2018, které vypracovalo ministerstvo zdravotnictví v součinnosti zejména s ministerstvem financí a které bylo do „studie“ přeneseno klasickým postupem „ctrl c, ctrl v.“ Zbylých dvacet stránek tvořily výňatky ze zdravotně pojistných plánů a různé ministerské tabulky, samotná práce autorského týmu indexu se tak smrskla na dvě stránky plus údajně klíčovou tabulku Komparace zdravotních pojišťoven, kde jsou autory zpracována data MZ a MF. Tabulku pak ve stručném textu komentovali, což byla zřejmě jediná část jejich analytické práce. Podrobněji jsme pak kritizovali jednotlivé ukazatele hodnocení (více v článku zde). Zdůraznili jsme, že vůbec nebylo zřejmé jakou váhu ten který ukazatel v hodnocení získal. Spoluautor Štěpán Křeček pak tvrdil, že metodologii představili na prezentaci výsledků. Jenže to je nepřijatelné. Metodologie práce vznikající na akademické půdě musí být známa a dostupná i mimo tiskovou konferenci, to je základní požadavek i když jde o pouhou analýzu. A to z jednoduchého důvodu – aby bylo možné práci kriticky zhodnotit.

Hodnocení zdravotních pojišťoven pod hlavičkou Národohospodářské fakulty VŠE v tichosti odzvonilo

Letos se Zdravotnický deník nejprve obrátil s dotazy na Národohospodářkou fakultu i její mateřskou Vysokou školu ekonomickou. Zajímalo nás, jak se tamní funkcionáři dívají na aktivity, které se zaštitují dobrým jménem jimi vedených institucí. Ptali jsme se zejména na to, jak hodnotí metodiku a postup zpracování hodnocení Indexu zdraví zdravotních pojišťoven a zda byla fakulta/ škola nějak konzultována, že bude operováno s jejím jménem v této souvislosti?

„Vypracování studií a prezentace jejích výsledků je plně v kompetenci fakult. Proto paní rektorka nepovažuje za vhodné se k uvedeným otázkám vyjadřovat,“ reagovala tisková mluvčí Vysoké školy ekonomické Martina Mlynářová na otázky, které jsme poslali rektorce profesorce Haně Machkové. Na doplňující otázku, zda to tedy znamená, že paní rektorku nezajímá, že se jménem VŠE zaštiťuje pochybná práce, která je veřejně prezentována médiím a že značka VŠE je (zne)užita v hodnocení zdravotních pojišťoven s dopadem na vnímání jejich klientů, pak mluvčí odpověděla ještě jednou. „Tvůrčí činnost svěřuje zákon o vysokých školách do kompetence fakult a paní rektorka dikci zákona respektuje. Pokud nesouhlasíte se zvolenou metodologií, je třeba řešit odborný spor s pracovištěm, které hodnocení zpracovalo, v tomto případě s Národohospodářskou fakultou. Národohospodářská fakulta je ve všech médiích uváděna jako zdroj a plně také zodpovídá za obsahovou stránku hodnocení,“ napsala nám Martina Mlynářová.

Jenže fakulta byla ještě méně sdílná.  „Národohospodářská fakulta ctí akademické svobody a neprovádí žádnou cenzuru. Článek, na který odkazujete („Mediální bublina vypuštěna…“) neobsahuje žádnou odbornou argumentaci, na kterou by naše fakulta mohla reagovat,“ nepáral se s dopovědí tiskový tajemník Národohospodářské fakulty Daniel Váňa, který pak už nereagoval na upřesňující dotaz, který se  týkal záštity Národohospodářské fakulty.

O trochu vstřícnější byl předseda Akademického senátu VŠE Marek Stříteský, který se sice nechtěl vyjadřovat k metodice či postupu zpracování Indexu zdraví zdravotních pojišťoven, neboť „s nimi nebyl seznámen a této problematice se aktivně nevěnuje“ a doporučil obrátit se na PR oddělení školy, nicméně ale dále uvedl: „Z hlediska Vámi zmiňovaných marketingových aspektů lze pouze uvést, že věrohodnost či obecná akceptovatelnost jakéhokoliv indexu nebo žebříčku je implikována úrovní metodologie využité při jeho zpracování. Právě tato rovina publikovaných výsledků by měla být odborně diskutována či podrobena kritice.“

Vysoká škola ekonomická tedy spoléhá na svoji fakultu, že si ohlídá kritičnost svých analýz i zacházení se svoji značkou. V Národohospodářské fakultě, přesto, že mediální výstup hodnocení zdravotních pojišťoven byl zcela jasně zaštítěn její autoritou, ovšem neměl vůbec nikdo z funkcionářů (osloven byl děkan i předseda senátu fakulty) zájem odpovědět pořádně na naše otázky a vůbec se problémem zabývat.  Jediné stručné výše citované vyjádření tiskového tajemníka naznačuje, že je Národohospodářské fakultě úplně jedno, jaké analýzy jsou jejím jménem prezentovány médiím a jaký to má potenciální dopad, včetně komerčního využití.

Indexu (letos) sbohem

Takto to všechno vypadá navenek. Jenže, něco se přeci jen stalo. Letos se už vyhlášení Indexu zdraví zdravotních pojišťoven neuskuteční.  „Ne, nebudu provádět hodnocení,“ sdělil nám Štěpán Křeček spoluautor loňské studie, který jí prezentoval médiím. Prý mu ani není známo, že by na tomto hodnocení pracoval někdo jiný.

Zdá se, že celá akce byla v tichosti uspána. Nikomu zřejmě chybět nebude. Jenom Oborová zdravotní pojišťovna se počtvrté už svého vítězství nedočká.

Tomáš Cikrt

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.