Každý další rok je rekordní, co se týká počtu hodin se zápornou či nulovou cenou elektřiny. Výjimkou podle všeho nebude ani rok 2025. Už během prvních šesti měsíců tohoto roku zaznamenala společnost OTE na svém denním trhu 232 hodin se zápornou cenou elektřiny.
Jak dále OTE informovalo, během letošního ledna až června bylo také 19 hodin s nulovou cenou a 118 hodin s velmi nízkou cenou, která nepřevýšila 5 eur za megawatthodinu (MWh). Celkem jich tedy bylo 369, což je o 43 více než za celý rok 2023. Pokud by tento trend pokračoval, letošní rok překoná loňský výsledek. Ten dosáhl 531 hodin se zápornou či minimální cenou elektřiny.
Cenotvorba podle větrné a solární energie
S přibývajícím výkonem solárních a větrných elektráren je téměř jisté, že počet takových hodin v roce bude dál růst. „Výskyt častých záporných nebo velmi nízkých cen elektřiny by měl pokračovat přibližně do konce desetiletí. Souvisí to zejména se snahou Evropy dekarbonizovat energetiku, a to i s využitím investičních a provozních podpor pro obnovitelné zdroje,“ říká předseda představenstva OTE Michal Puchel.
„Na druhou stranu výskyt situací, kdy za nakoupenou elektřinu dostává odběratel zaplaceno, vytváří nové obchodní příležitosti pro technologie typu akumulace nebo řízení spotřeby,“ dodává Michal Puchel. Do budoucna by tak problém mohla zmírnit rostoucí kapacita velkých bateriových úložišť energie. Nebo také reakce na straně poptávky, tedy lepší řízení spotřeby elektřiny na straně podniků a domácností.
Vysoký počet hodin s nízkou a zápornou cenou se již dnes promítá do sníženého zájmu o stavbu fotovoltaických elektráren v Česku. Stát totiž vyplácí pouze investiční podporu (typicky z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy), nikoli tu provozní. Ceny na spotovém trhu padají do minusu hlavně okolo poledne v těch dnech, kdy jsou příznivé podmínky pro provoz solárních elektráren.
Mohlo by vás zajímat
Levná je elektřina odpoledne, ne v noci
Fotovoltaika je také hlavním důvodem, proč už dnes neplatí pravidlo, že elektřina v noci je levnější než ve dne. Například v úterý 15. července byla na denním trhu OTE nejlevnější elektřina po poledni, kdy mezi jednou a druhou hodinou klesla pod 50 eur/MWh. Nejvyšší cena naopak byla mezi devátou a desátou večer, a sice 147,62 eura/MWh.
Extrémní situace nastane, když se slunečné počasí potká s nízkou spotřebou elektřiny. Například v neděli 20. dubna odpoledne se na vnitrodenním trhu společnosti OTE platilo až -457 eur za megawatthodinu přebytečně elektřiny. Během velikonočního pondělí 21. dubna cena spadla až na -191 eur/MWh.
Situace na trhu s elektřinou tehdy přidělala práci hlavně dispečerům přenosové soustavy ČEPS, kteří museli aktivovat řadu služeb výkonové rovnováhy. Marginální cena – tedy cena posledního aktivovaného poskytovatele – vystoupala až na 9953 eur/MWh, což představuje téměř čtvrt milionu korun za likvidaci jediné přebytečné megawatthodiny.
