Předseda českého opozičního hnutí ANO Andrej Babiš oznámil v neděli ve Vídni společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem (Fidesz) a šéfem krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbertem Kicklem založení nové politické aliance Patrioti pro Evropu. Ke spolupráci vyzvali i další evropské strany. Pro to, aby mohli založit novou frakci, potřebují ještě další čtyři.
„Změníme evropskou politiku tak, aby znovu sloužila národům a našim lidem. Budeme upřednostňovat národní suverenitu před federalismem, svobodu před příkazy a mír před válkou,“ oznámil na svých profilech na sociálních sítích Babiš. Babiš také zároveň na svých facebookových stránkách zveřejnil „vlastenecký manifest pro evropskou budoucnost“.
„Dnešek je historickým dnem, protože vstupujeme do nové éry evropské politiky,“ citovala šéfa FPÖ Herberta Kickla agentura Reuters. Zatímco maďarský Fidesz zůstal v rámci Evropské unie podle Reuters mimo větší uskupení od roku 2021, kdy se rozešel se středopravou Evropskou lidovou stranou (EPP), FPÖ je součástí politické skupiny Identita a demokracie (ID) spolu se stranou Národní shromáždění Marine Le Penové.
Všichni tři politici uvedli jako důvod vzniku aliance například boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a přenesení více pravomocí z Bruselu zpět na členské státy.
Jak zmínil již dříve pro Ekonomický deník europoslanec Ondřej Krutílek (ODS), současné přeskupování sil bude náročné zejména pro stávající předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou (frakce EPP), a to ve chvíli, kdy bude chtít obhájit svou pozici. „Aby se rozhodla, s kým poskládá většinu a kdo ji v polovině července v parlamentu podpoří,“ sdělil.
Na jmenování Ursuly von der Leyenové šéfkou Evropské komise na další pětileté období se už dohodli prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Novým předsedou Evropské rady se má stát portugalský premiér António Costa a šéfkou zahraniční politiky EU estonská premiérka Kaja Kallasová. První plenární zasedání nového Evropského parlamentu se uskuteční od 16. do 19. července.
Po evropských volbách se jako nejsilnější vyprofilovala lidovecká frakce EPP se 189 křesly, druhá v pořadí je frakce socialistů a demokratů S&D se 136 křesly a konzervativní frakce ECR získala 83 křesel. Liberální Obnova Evropy, Renew Europe, je se 74 křesly čtvrtá.
Čtěte také: Čeští europoslanci řeší, ve kterých výborech a frakcích zakotví
(teč)
