Ministerstvo obrany vyzvalo tři vybrané zbrojařské společnosti, aby předložily konečné nabídky na dodávku 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Největší armádní akvizice, jejíž cena se odhaduje na více než 50 miliard korun, spěje k vyvrcholení. Dodávky by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky. Upravený finanční model prodlužuje financování na 7 let. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase má snížit zatížení rozpočtu ministerstva obrany splátkami v jednotlivých letech.
Výzvu k předání konečných nabídek dnes zástupcům německé Rheinmetall Landsysteme, španělské GDELS a švédské zbrojovky BAE Systems předal náměstek ministra obrany Lubor Koudelka. Učinil tak ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku. Tam vojáci nabízená „bévépéčka“ několik týdnů testují.
Ministerstvo obrany zkalkulovalo, že za pásová bojová vozidla pěchoty zaplatí přes 50 miliard korun.
Ministerstvo obrany nevypsalo klasický otevřený tendr, ale oslovilo čtyři zbrojovky. O zakázku se aktuálně uchází švédská zbrojovka BAE Systems se strojem CV90, německá zbrojovka Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská zbrojovka GDELS s obrněncem Ascod. Čtvrtý oslovený, německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo kvůli tomu, že jeho „bévépéčko“ by nenaplnilo armádní požadavky.
Sedm modifikací
Armáda si vyžádala 210 nových pásových obrněnců v sedmi různých modifikacích. Většina z nich bude sloužit jako standradní „bévépéčka“. Mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další požadované verze jsou velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a dělostřelecká pozorovatelna.
Ministerstvo obrany kvůli finančním dopadům pandemie Covid-19 před rokem změnilo harmonogram dodávek a plateb. Dodávky by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky a měly by probíhat v letech 2023-27. Upravený finanční model prodlužuje financování na 7 let, konkrétně roky 2022-28. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase sníží zatížení rozpočtu ministerstva obrany splátkami v jednotlivých letech.
„Pro naši armádu a obranyschopnost České republiky je nahrazení zastaralých sovětských bojových vozidel pěchoty klíčovým projektem. Pokračujeme v něm, přestože nás podobně jako celou společnost limituje koronavirová situace. Od začátku postupujeme maximálně transparentně, proto jsem dnes vládu informoval o aktuálním stavu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Vojskové zkoušky probíhají od konce dubna do 6. června 2021 v několika lokalitách. Jejich cílem je otestovat, jak vozidla CV90, Lynx a Ascod splňují parametry požadované armádou.
Zkoušky za polovinou
Projekt pořízení 210 nových bojových vozidel pěchoty je klíčový nejen kvůli přezbrojení 7. mechanizované brigády, ale také kvůli splnění našeho závazku vůči spojencům v NATO. Zkoušky funkčních vzorků probíhají ve Vyškově a na Libavé, které testují vybraní vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Prověrky tří vozidel účastnících se tendru se zaměřily především na udržitelnost bojové činnosti.
Náročné šestitýdenní zkoušky vozidel Ascod, CV90 a Lynx měly prověřit téměř tři desítky zadaných požadavků. Otestována byla balistická a protiminová ochrana, ochrana proti IED (improvizovaná výbušná zařízení), aktivní ochrana či pohyblivost vozidel.
„Na letišti v Přerově a ve vojenském výcvikovém prostoru Březina byla primárně měřena rychlost přesunu na různých površích, zaznamenávala se například i maximální rychlost vozidel,“ uvedl plukovník Ctirad Gazda, vedoucí oddělení projektu pořízení BVP sekce vyzbrojování a akvizic MO.
„Už známe dynamiku vozidel a i další parametry, včetně prověrky udržitelnosti bojové činnosti, jejíž součástí byla i evakuace raněných,“ dodal Gazda s tím, že zkoumána už byla i kompatibilita se systémy zavedenými v české armádě.
„Nová vozidla, ať už to bude kterékoli ze zkoušených, bojovníky spolehlivě dovezou, kam bude třeba, a budou schopna plnohodnotně vést bojovou činnost. Potřebujeme moderní techniku,“ uvedl jeden z příslušníků 72. mechanizovaného praporu, rotmistr Martin V.
Ten, stejně jako ostatní, schopnosti nové techniky kvitují. Posun v řádu desítek let oproti zastaralé, byť modernizované, sovětské technice je skutečně znát a jen s moderní technikou lze udržet krok nejen s dobou, ale i se spojenci.
Bévépéčka, bevka
BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 % určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.
BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).
BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.
Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno.
Jan Hrbáček
