Hlavním podezřelým ve Vidkunu byl a stále je Ivan Langer, tvrdí detektivové NCOZ. „Policie lže a státní zástupce to opakovaně přehlíží,“ kontruje ex-ministr vnitra

„Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti," tvrdí NCOZ v kauze Vidkun. Šílenci," reaguje dle policistů podezřelý Ivan Langer. Foto: Facebook

Čtyři obvinění v takzvané kauze Vidkun detektivům Národní centrály proti organizovanému zločinu nestačí. Při obviňování údajných podezřelých měli chuť se rozkročit daleko více. Z návrhu na podání obžaloby aktuálně vyplývá, že primárním cílem a hlavním podezřelým v případu údajné manipulace s policejními spisy v Olomouci stále je bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Stejně tak jako bývalý náměstek Policejního prezídia Zdeněk Laube a další vysoce postavení příslušníci bezpečnostních složek. Detektivové ale přiznávají, že jim chybí „ucelený řetězec přímých i nepřímých důkazů“. „Je to případ pro psychiatry,“ zareagoval Langer.

Kauza Vidkun na podzim roku 2015 notně zahýbala policejním sborem, vše vyvrcholilo reorganizací elitních útvarů. Nyní se blíží pomalu ke svému konci, tedy k obžalobě a soudu. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), expozitury Ostrava a Teplice, ukončili vyšetřování složitého případu Vidkun koncem ledna. Obviněni v něm byli náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec, jeho podřízený Radek Petrůj, vlivný hanácký byznysmen Ivan Kyselý a hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil.

„Kriminalisté komplexně vyhodnotili veškeré opatřené důkazy a obsáhlý spisový materiál čítající 63 svazků o více než 16 000 listech předali s návrhem na podání obžaloby Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, které provádělo dozor nad zachováním zákonnosti. V této trestní věci byli v říjnu roku 2015 obviněni dva vysoce postavení policisté, podnikatel a regionální politik, všichni z Olomouckého kraje. Obvinění bylo sděleno pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení, přičemž právní kvalifikace je právně odvislá od způsobu spáchání a podílu jednání jednotlivých obviněných osob na předmětné trestné činnosti. Tři obviněné osoby jsou v případě uznání viny ohroženy odnětím svobody na tři léta až deset let, čtvrté osobě hrozí trest odnětí svobody od jednoho roku do šesti let,“ potvrdil ukončení vyšetřování mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Trestná činnost měla podle detektivů, původně ze zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, spočívat v tom, že policejní náměstek Kadlec měl „prostřednictvím jemu podřízeného policisty účelově, soustavně a dlouhodobě získávat informace ze spisů zájmových trestních kauz, které následně podle závěrů kriminalistů neoprávněně poskytoval osobám stojícím mimo policii“. V jednom případě si podle detektivů tento vysoce postavený policista měl dokonce za „své služby“ od regionálního politika Olomouckého kraje nechat slíbit ekonomickou výhodu v podobě „blíže neurčeného peněžního obohacení“.

Chyťte Langera!

Bývalý ministr vnitra za ODS a někdejší místopředseda občanských demokratů Ivan Langer byl v hledáčku policistů od počátku případu Vidkun. Detektivové Roberta Šlachty ho v den zatýkání zadrželi a provedli u něj dvě domovní prohlídky, v Praze a Olomouci. To, že měli policisté ÚOOZ „žízeň“ hlavně na Langera je zřejmé z počátečních dokumentů, které si k případu napsal někdejší šéf ostravského ÚOOZ Jiří Komárek. Ovšem bez úspěchu, Ivan Langer přes veškerou snahu policistů obviněn nebyl. Politik se od doby svého zatčení naopak dožaduje vyšetření aktivit ochránců zákona, které považuje za nezákonné, ale Nejvyšší státní zastupitelství v Brně na jeho podněty reaguje negativně.

Nyní navíc vychází najevo nová, velmi zásadní, informace. Ivan Langer podle detektivů podezřelým pouze nebyl, ale stále je. A není v tomto postavení, jak tvrdí policisté vyšetřující kauzu Vidkun, sám. Ekonomický deník měl možnost v justičních kruzích nahlédnout do návrhu na podání obžaloby, určeného olomouckým státním zástupcům. Ti pak na základě tohoto podnětu zpracují obžalobu a pošlou ji k soudu.

„V rámci zadokumentovaných schůzek jsou zaznamenány rozhodné skutečnosti, které policejní orgán vedly k provedení řady operativních a procesních úkonů ve vztahu k řadě podezřelých osob a následnému vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání,“ stojí v návrhu na podání obžaloby. A detektivové v následné větě zmiňují ony podezřelé osoby konkrétně. Jsou jimi Ivan Langer, brigádní generál a někdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, šéf celorepublikové kriminálky Milan Pospíšek, náměstek protikorupční policie Jiří Jach, šéf olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáš Uličný a náměstek olomouckého primátora za ODS Martin Major.

„Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti. Lze se důvodně domnívat, že tyto osoby byly účastné na předmětné věci, ucelený řetězec přímých i nepřímých důkazů zde však chybí a v průběhu dosavadního vyšetřování se nepodařilo získat dostatek důkazů, aby tyto osoby bylo možné důvodně obvinit a zahájit vůči nim trestní stíhání pod shora uvedeným číslem jednacím,“ napsali do návrhu na podání obžaloby detektivové Jiří Fycýk a David Bernfeld.

Právní zástupce Ivana Langera Tomáš Sokol se nechtěl ke zjištění Ekonomického deníku k této konstrukci detektivů NCOZ vyjádřit. Naproti tomu Ivan Langer zareagoval velice tvrdě. „Výklad tohoto myšlenkového schématu policejního orgánu je způsobilý podat lékař s atestací psychiatrie. Naštěstí ještě není povinností sprostého podezřelého dokazovat svoji nevinu tak, jak to kdysi bylo v bolševickém Rusku ani prokazovat svoji nevinu v ordálovém řízení jako ve středověku,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku Langer. Jen pro vysvětlení: ordál sloužil jako dokazovací prostředek ve středověku v momentě, kdy nebylo jasné, zda osoba daný čin spáchala nebo ne. Dokazování pak probíhalo za využití přírodních sil či s odvoláním na nadpřirozenou moc.

„Výklad tohoto myšlenkového schématu policejního orgánu je způsobilý podat lékař s atestací psychiatrie,“ tvrdí Ivan Langer. Repro: Facebook

Langer tvrdí, že oproti těmto aktuálním vývodům detektivů NCOZ existují důkazy, že policejní orgán ve svých úředních záznamech opakovaně lhal. „A úmyslně uváděl nepravdivé informace s cílem způsobit újmu konkrétním osobám, poškodit jejich pověst a zasáhnout do jejich práv a svobod. Tuto skutečnost však dozorující státní zástupce opakovaně přehlíží, vědomě brání jejímu prověření Generální inspekcí bezpečnostních sborů a svévolným výkladem trestního řádu tak kryje protiprávní jednání policejního orgánu,“ rozezlil se Langer.

Ke konstrukci policistů se Ekonomickému deníku promluvil i další „z podezřelých“, náměstek olomouckého primátora Martin Major. „Je velice těžké se vyjádřit k něčemu, co jsem neviděl. Můžu jen konstatovat, že proti mé osobě nikdy nebylo vedeno žádné trestní řízení. O kauze Vidkun mám od roku 2015 jen informace z médií a ani netuším, že byl podán návrh na podání obžaloby. V říjnu 2015 jsem byl vyslechnut jako svědek a odpovídal orgánům činným v trestním řízení na poměrně triviální dotazy. Podrobnosti vám s ohledem na mně uloženou povinnost mlčenlivosti poskytnout nemůžu,“ napsal Ekonomickému deníku Major.

Major celou kauzu považuje za „hašteření“ uvnitř struktur policejního sboru. „Zájem o mou osobu mohl být veden snahou o získání větší mediální pozornosti, neboť jsem byl v té době (2014, 2015) regionálně známou politickou osobou (2014 primátor Olomouce),“ pokračuje Major.

„Žádná kauza, ale ´hašteření´ uvnitř struktur policejního sboru.,“ vnímá Vidkun náměstek olomouckého primátora Martin Major. Repro: olomouc.eu

Na dotaz, zda udržoval či udržuje vztahy s dalšími podezřelými Major uvedl, že s Ivanem Langerem se stýká pravidelně. „Jsme kolegové z ODS. Policejní protagonisty (Kadlec, Petrůj) kauzy Vidkun v podstatě neznám a nevídám je. Možnost právní reakce zvážím, až se dozvím (jestli se dozvím), jaká role mi byla v této tragikomedii přidělena. Ve víře, že nás policie má chránit a pomáhat nám a ne poslouchat a nahrávat hospodská tlachání a sbírat pomluvy,“ uzavřel svoje vyjádření Major.

45 hodin beze spánku

Detektivové však došli ve svých úvahách ještě dál. Státnímu zástupci také napsali, aby zvážil trestní odpovědnost bývalého šéfa olomoucké inspekce Tomáše Uličného. Toho v rámci Vidkunu také zatkli a vyslýchali v kuse 45 hodin. „Zda v jeho případě nemohlo dojít ke spáchání zločinu křivého obvinění. Jeho jednání sice nemá přímou souvislost s jednáním, pro které je vedeno trestní stíhání obviněného Kyselého a spol. avšak v souvislosti s vyšetřovacími úkony v jednací síní vyšetřovací komise k prověření činnosti příslušníků ÚOOZ a státních zástupců v Olomouci při svém výslechu v srpnu 2016 při svém výslechu v postavení svědka vypověděl nepravdu. O tom, že policisté se měli vůči němu dopustit nátlaku tím, že jej jakožto osobu podezřelou měli vystavit metodě spánkové deprivace v podobě 45 hodin nepřetržitého vyslýchání a prohlídek. Takto jednal přesto, že si byl vědom toho, že uvedení těchto nepravdivých informací může vést k trestnímu postihu policistů, tedy jiného lživě obvinil z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. A tento čin spáchal na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání,“ tvrdí detektivové, kteří sepsali návrh na podání obžaloby v kauze Vidkun.

Proti tomuto tvrzení se Tomáš Uličný Ekonomickému deníku velmi tvrdě ohradil. „Vzhledem k tomu, že v té věci chystám nějaké právní kroky, tak trvám na tom, co jsem řekl sdělovacím prostředkům poté, co jsem opustil tu komisi. Předseda komise mě předvedl před novináře a tam mi byla položena otázka, zda to skutečně proběhlo tak, jak jsem tvrdil,“ začal Uličný svou odpověď. Informace o pětačtyřicetihodinovém výslechu Uličný tehdy jednoznačně před komisí i před kamerami potvrdil.

„Odmítám tvrzení, že bych chtěl nějakým křivým tvrzením obvinit policisty ÚOOZ,“ tvrdí bývalý šéf olomoucké GIBS Tomáš Uličný (vlevo). Repro z jednání vyšetřovací komise v létě 2016.

„Ta doba byla pouze přerušována domovní prohlídkou u mě. Ale 45 hodin to bylo. Mohu uvést, že jeden z těch policistů mě dokonce oslovil větou: ´Nespěte pane plukovníku.´ Já už jsem seděl v křesle a měl jsem toho už dost, ale rozhodl jsem se, že to vydržím. Trvám na tom, neměním na tom nic. A odmítám tvrzení, jak je dnes moderní, že bych chtěl nějakým křivým tvrzením obvinit policisty ÚOOZ,“ prohlásil bývalý olomoucký šéfinspektor.

Přestože detektivové dnes už zrušeného ÚOOZ rozprostřeli sledovací a odposlechové sítě po velmi dlouhou dobu a široce, před soudem podle všeho stanou jen čtyři výše zmínění obvinění: náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec, jeho podřízený Radek Petrůj, vlivný hanácký podnikatel a přítel politika Ivana Langera Ivan Kyselý a hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil.

„Tři obviněné osoby jsou v případě uznání viny dle policistů ohroženy odnětím svobody na tři léta až deset let (Kadlec, Petrůj, Kyselý – pozn. red.), čtvrté osobě (Rozbořil – pozn. red.) hrozí trest odnětí svobody od jednoho roku do šesti let,“ napsal v tiskové zprávě k návrhu na podání obžaloby v případu Vidkun, přezývané podle norského válečného zrádce Vidkuna Quislinga mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej. Nezmírající touhu policistů obvinit bývalého ministra vnitra, tak ještě dokresluje výrok bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty při výslechu obviněného náměstka olomoucké policie Karla Kadlece. „Doba se změnila Karle, vybral sis špatné kamarády,“ měl prohlásit Šlachta. Detektivové Kadlecovi krátce na to nabídli milión korun a okamžitý odchod z vazby, pokud, policejní hantýrkou, takzvaně Ivana Langera položí. Tedy začne proti němu vypovídat. Tuto nabídku detektivů Kadlec ani další obvinění nereflektovali.

Jan Hrbáček