INZERCE

Pražským radním se ani nadvakrát nepodařilo zrušit veřejnou zakázku na budovu v Pražské tržnici. Magistrát zaplatí pokutu. Foto: Pražská tržnice

Hlavní město obcházelo zákon o zadávání veřejných zakázek. Nedovoleně je rozdělilo. Antimonopolní úřad to „ocenil“ pokutou

V rámci jednoho správního řízení sečetl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uzavírání smluv mimo zadávací řízení ze strany Hlavního města Prahy. V případě studie a projektové dokumentace pro ohlášení stavby při rekonstrukci v areálu Pražské tržnice stačily dvě objednávky. Zato hned pět smluv bylo třeba pro zajištění vývoje, implementace a provozu portálu Praha.eu. Obě veřejné zakázky podléhaly zadání minimálně v podlimitním režimu.

Nedovolené rozdělení veřejných zakázek patří k častým nešvarům při zadávání veřejných zakázek. Důvodem bývala nejasná definice funkčního celku. Formulace zákona i výkladová praxe ÚOHS však postupem času přináší značné zpřesnění.

Praha se účelově schovávala za studii

Zástupci metropole argumentovali v rozkladu proti rozhodnutí ÚOHS volností pojmu studie. S tím předseda ÚOHS nepolemizuje. V tomto konkrétním případě však studie slouží jako základ vlastního projektu. V tomto ohledu tedy tvoří neoddiskutovatelný funkční celek s navazující projektovou dokumentací pro ohlášení stavby. Již v okamžiku zadání studie měl zadavatel jasno, že na ni naváže projektová dokumentace. Studie tedy neměla rozptýlit pochybnosti o rekonstrukci. Naopak byla jednou z etap k realizaci rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice. V tomto smyslu neplatí ani argument o časové prodlevě mezi studií a projektovou dokumentací. Hlavní město činilo prokazatelně kroky k provedení rekonstrukce. Zákon navíc umožňuje rozdělení zakázky na části. Aby nedošlo k narušení ideje funkčního celku a zároveň dostaly prostor k realizaci různorodé profese.

Účelové rozdělení portálu Pražana a portálu Praha.eu komplikuje veřejnou kontrolu

Argumentaci, že portál Pražana a portál Praha.eu tvoří odlišná prostředí, ÚOHS odmítl jako účelovou. Naopak kritizoval faktickou nejasnost dvou uzavřených smluv, z nichž se nedá vyčíst, co je předmětem plnění. ÚOHS musel dokonce vznést dotaz na jednoho z dodavatelů, aby mu upřesnil, co bylo předmětem plnění jím realizované smlouvy. Na základě téměř detektivního pátrání došel k závěru, že oba portály se věcně i funkčně překrývají. Paradoxně i samo Hlavní město Praha tuto souvislost deklaruje na webu Praha.eu. Sloučení obou portálů bylo i věcným záměrem zadavatele. „K problematice odlišení obou portálů uvádím, že obecně je nepřijatelné, aby zadavatel zadával veřejné zakázky tak, že uzavře smlouvu na určité plnění, avšak de facto je na základě smluv plněno něco jiného, neboť tím se zcela vytrácí smysl jednak veřejného zadávání, jednak smysl existence registru smluv a možnosti veřejné kontroly činnosti zadavatelů“, ostře kritizoval předseda ÚOHS vágní přístup reprezentantů metropole ke specifikaci veřejné zakázky.

Vyvrácená nepředvídatelnost

Ve třetí části svého výroku potvrdil ÚOHS, že se jednalo o funkční celek spočívající ve vývoji, implementaci a provozu portálu Praha.eu. Přes dílčí odlišnosti v předmětech plnění stále existuje nepopiratelná souvislost směřující k zajištění funkčnosti portálu. Neobstál ani argument nahodilosti a nepředvídatelnosti některých úprav. Podrobným zkoumáním dospěl ÚOHS k závěru, že ukončení provozu datového centra a konec platformy Silverlight byly známy předem. Změny adres mapových služeb v aplikaci mapa sběrných dvorů dokonce iniciovala příspěvková organizace města. ÚOHS odmítl i představu, že dvě z posuzovaných smluv jsou tak marginální hodnoty, že je nehospodárné kvůli nim zahajovat zadávací řízení. „Nelze akceptovat přístup, že se v případě funkčního celku musí jednat jen o plnění zcela shodná, neboť – jak již bylo shora uvedeno na příkladu rekonstrukce stavby – dokonce i plnění jiného druhu vyžadující jinou kvalifikaci a jiný druh výstupu můžou tvořit a zhusta tvoří s jiným plněním funkční celek, jenž je třeba chápat jako jednu veřejnou zakázku“, uzavírá předseda ÚOHS svou argumentaci.

Pokuta 110 tisíc korun

Petr Mlsna potvrdil i výši pokuty stanovené prvostupňovým rozhodnutím. 110 tisíc korun nedosahuje ani 40% její maximální možné výše. Připomíná zároveň, že pokuty původně stanovené dvěma příkazy představovaly 80 tisíc a 150 tisíc korun. Hlavní město Praha si tak de facto „polepšilo“.

Tomáš Rovný