Brzy, zřejmě už příští týden, oznámí Evropská komise dlouho očekávané cíle pro snižování emisí do roku 2040. Zatímco Evropská komise tlačí vpřed ambiciózní snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990, některé členské státy včetně Česka požadují nižší číslo. „Jsme k těmto ambicím skeptičtí, a to z několika důvodů,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík na konferenci Právo a životní prostředí.
„Dlouhodobě požadujeme po Evropské komisi dopadové studie pro jednotlivé sektory. Tedy jaký dopad by to mělo na chemický průmysl, sklářství, ocelářství a další sektory. Ať nestanovujeme nové cíle politicky, ale na základě dat a analýz. Když analýzy děláme, tak nám to prostě nevychází. Vycházejí nám možné úspory v rozsahu 83 až 86 procent, a to se nám zdá úplně fantastické,“ řekl ministr Hladík na konferenci pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí.
Jak to tedy nakonec dopadne? Petr Hladík tipuje, že výsledné rozhodnutí Evropské komise bude v souladu s koaliční smlouvou nové německé vlády. Pro připomenutí: Německá vládní koalice kancléře Friedricha Merze (CDU) ve svém programu hovoří o snížení emisí CO2 o 88 procent mezi lety 1990 a 2040. Z toho tři procentní body lze splnit pomocí investic do obnovy lesů a snižování emisí v nečlenských zemích EU.
Česko v roli tahouna
Dalším tématem ministrova vystoupení bylo uvalení emisních povolenek na menší zdroje znečištění. To postihne spalování plynu a uhlí v domácnostech a menších firmách, ale také každého, kdo plní nádrž svého vozu benzinem či naftou. Riziko skokového růstu cen paliv má omezit úprava povolenkového systému, na jejímž vyjednání se zásadně podílela česká vláda.
„Česká republika spolu s Francií stála za dohodou, jak upravit ten mechanismus. Dnes máme dokument podepsaný 16 zeměmi, což je kvalifikovaná většina v evropské sedmadvacítce. Jsou pod ním podepsány i velké státy – Španělsko, Itálie, Německo, Polsko. Vyzýváme Evropskou komisi, aby s obchodováním začala dřív a cena povolenky byla předvídatelná. Je to obrovský úspěch mých kolegů na ministerstvu životního prostředí, za kterým jsou desítky a stovky hodin vyjednávání,“ upozornil Petr Hladík.
Ministr připomněl, že výnos z nových emisních povolenek v systému EU ETS 2 bude směřovat do Sociálního klimatického fondu. Ten bude mít na výdajové straně dvě prioritní oblasti – první budou energetické úspory v budovách, druhou podpora ekologické dopravy včetně financování takzvané zakázkové dopravy v odlehlých oblastech.
Závislost na dovozu paliv je problém
Energetické úspory v bytových a rodinných domech má Česko dobře „natrénované“ díky programům Zelená úsporám a Nová zelená úsporám. „Za 15 let fungování programu jsme podpořili 600 tisíc domácností. Z toho za necelé čtyři roky naší vlády to bylo 70 procent z nich. Akcelerace programu v poslední období je obrovská,“ připomněl ministr životního prostředí.
Vedle otázky globálních změn klimatu zmínil ministr Hladík ještě jeden důvod, proč se vyplatí spotřebu fosilních paliv omezovat. Česká republika i celá Evropská unie jsou totiž silně závislé na dovážené ropě a plynu. „Když se podíváme na celou spotřebu energii v různých formách v Česku, tak 42 procent tvoří dovážený zemní plyn a ropa. Je pro nás bezpečnostním a strategickým zájmem vyrábět energii na území Evropské unie,“ upozornil Petr Hladík.
Mohlo by vás zajímat
Slova uznání od zástupců byznysu
Jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík pochválil ministerstvo životního prostředí i Evropskou unii za přístup k otázce energetické efektivity. „Primárně bychom se měli zaměřovat na zvýšení energetické efektivity a energické úspory a až potom směřovat peníze na investice do obnovitelných zdrojů,“ řekl Paulík. Podle jeho slov je zapotřebí, aby evropské a národní dotační programy probíhaly kontinuálně a ne nárazově. Tyto nárazové vlny investic totiž firmy působící v oboru energetických úspor jen těžko kapacitně zvládají.
Manažer pro rozvoj společnosti Veolia Energy Filip Ovčačík doplnil, že bychom neměli zapomínat na otázku modernizace průmyslu. „Česká republika je historicky industriálně zaměřená a ta historie je poněkud dlouhá. S tím souvisí mnohdy stav technologií, které se v průmyslu využívají. Uspořit energie zde znamená modernizovat – pořídit efektivnější stroje, automatizovat a digitalizovat,“ řekl Ovčačík.
Nové zákony i klimatické žaloby
Druhá část konference se zaměřila na legislativu v oblasti životního prostředí. Do debaty se zde zapojil vrchní ředitel sekce ministerstva životního prostředí David Surý, ředitelka pro vnější vztahy MSD a předsedkyně sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Eva Karásková, manažer pro ekologii a energetiku Ocelářské unie Filip Hájek a partner advokátní kanceláře mutualus Tomáš Babáček.
Závěrečný blok konference se zaměřil na nejnovější vývoj v judikatuře i na fenomén klimatických žalob. Do panelové debaty se zapojili soudce Nejvyššího správního soudu Jan Kratochvíl, právník Kanceláře vládního zmocněnce Miroslav Kaštyl, vedoucí oddělení řešení sporů advokátní kanceláře A&O Shearman Robert Pavlů a vrchní ředitel sekce klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří společnostem Veolia Energy, D-Energy, SSI a Tiscali Media.
