Ministerstvo životního prostředí během posledních šesti měsíců výrazně pokročilo ve schvalování velkých strategických projektů financovaných z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je již zcela odsouhlaseno šest velkých projektů v Moravskoslezském kraji a jeden v Ústeckém kraji.

Patří mezi ně i ten vůbec největší projekt – Centrum pro výzkum energetické a sociální změny (REFRESH) při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Projekt s náklady ve výši 4 miliard korun a přidělenou dotací 3,4 miliardy korun je zaměřen na výzkum technologií v oblastech udržitelné energetiky, digitalizace průmyslové výroby, automatizace v dopravě, environmentálních technologiích či „chytrých“ materiálů.

Schváleno je třeba také centrum LERCO (Life & Environment Research Center Ostrava) s náklady ve výši 1,85 miliardy korun a dotací 1,57 miliardy. Projekt zahrnuje vybudování výzkumné infrastruktury pro biomedicínské, přírodovědné a behaviorální obory na Ostravské univerzitě a zahájen byl slavnostním poklepáním základního kamene v letošním lednu. Prvenství drží projekt známý jako Černá kostka, který byl schválen jako první loni v listopadu a zahrnuje stavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a centra vzdělávání a digitalizace.

Vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí Jan Kříž doplnil, že dalších sedm projektů prošlo schvalováním na ministerstvu životního prostředí a zbývá už jen vydání právního aktu. Jsou mezi nimi projekty ze všech tří strukturálně znevýhodněných krajů, na něž se OPST zaměřuje. Tedy kraje Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Mohlo by vás zajímat

Vizualizace ostravské knihovny Černá kostka. Foto: prezentace projektu Černá kostka

Do této „skoro schválené“ kategorie patří v českém prostředí unikátní projekt na využití geotermální energie v Litoměřicích. Projekt za 1,2 miliardy korun, známý pod názvem Synergys, zahrnuje testovací centrum, kde budou pilotně ověřovány možnosti využití geotermální energie, a to včetně dodávky tepla zákazníkům.

Průběh přidělování dotací z OPST je podle ministra Hladíka nejrychlejší ze všech zapojených zemí Evropské unie. „Z celkové alokace ve výši 39,4 miliardy korun mají uchazeči zažádáno o 30,8 miliardy korun. Přidělené dotace s právní aktem z toho dosahují 13,9 miliardy korun,“ uvedl Hladík při setkání se zástupci médií.

Jisté kontroverze v minulých letech vyvolaly projekty, za kterými stojí velcí hráči z energetiky – jmenovitě ČEZ, Sev.en a Sokolovská uhelná. Podporu ve výši 1,2 miliardy korun tak má získat třeba plánovaná gigafactory, kterou chce postavit Skupina ČEZ na místě bývalé uhelné elektrárny Prunéřov I. Stejně tak má Sev.en získat dotaci 1,2 miliardy korun na projekt Green Mine, který řeší budoucí využití areálu rekultivaci lomu ČSA na Mostecku.

Jan Kříž k tomu dodal, že taková kritika není namístě. Co se týká žádostí ve výši 30,8 miliardy korun, jen necelou třetinu podaly firmy (9,6 miliardy korun, z toho o polovinu žádají velké společnosti). Další třetinu tvoří žadatelé z řad vysokých škol. Největší objem žádostí – téměř 11 miliard – připadá na veřejný sektor, tedy kraje, obce, příspěvkové organizace a neziskové organizace.

OPST se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Jedná se o součást unijního programu Just Transition na pomoc regionům, které čelí útlumu těžebního průmyslu a souvisejícím potížím v sociální a environmentální oblasti. Česká republika má od EU získat na program Spravedlivé transformace zhruba 40 miliardy korun, z toho polovina je vyhrazena pro velké neboli strategické projekty.

Finanční podpora transformace uhelných regionů má podle Petra Hladíka pokračovat i po roce 2027. Na nedávné Radě EU proto vyzval ostatní členské státy, aby se přidaly ke Karlovarskému prohlášení, které s tímto cílem vzniklo v minulém roce. „Chceme pokračování silné evropské podpory uhelných regionů, protože se ukazuje, že jejich transformace není zdaleka hotová a potřebuje dlouhodobou finanční a politickou podporu. Přechod uhelných regionů na cestu dekarbonizace je časově a finančně náročný, není ho možné plně realizovat během jednoho programového období,“ řekl Hladík.

(dtr)