Česká republika se připravuje v souvislosti s evropskou směrnicí RED III na snížení emisí skleníkových plynů v dopravě. Může jít cestou redukcí emisí o 14,5 procenta do roku 2030, anebo do téhož roku závazným podílem nejméně 29 procent energie z obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v dopravě. „Snížení emisí o 14,5 procenta je velká ambice a nebudeme toho schopni dosáhnout bez nastavení efektivního systému výroby, distribuce a uplatnění zelených paliv v různé formě,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zatímco se podle Hladíka daří v řadě sektorů emise snižovat, v dopravě naopak rostou. „Z tohoto úhlu pohledu je to ještě větší ambice, než u jiných sektorů, kde tu trajektorii máme již lépe nastavenou,“ konstatoval Hladík na semináři poslaneckého Hospodářského výboru s názvem „Čistá a udržitelná doprava v ČR do roku 2030 v souvislosti s transpozicí RED III“, který se uskutečnil ve středu 22. května.
Směrnice RED III počítá například také s využíváním podílu 5,5 procenta pokročilých biopaliv a jednoprocentním podílem zeleného vodíku (RFNBO). Ministerstvo životního prostředí na překlopení směrnice do české legislativy spolupracuje s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy. Spolu s ministerstvem zemědělství pak resort životního prostředí pracuje na vytvoření strategie biometanu.
„Je to lokální zdroj, který má Česká republika k dispozici. Je to vhodný doplněk primárně zemědělské produkce, ať už rostlinné nebo živočišné. Jsme ve finální fázi a jsme připraveni podpořit přechod těžké automobilové dopravy na bio LNG,“ poznamenal Hladík. Na semináři připomněl také program Spravedlivá transformace (OP ST) ministerstva životního prostředí, který se zaměřuje na české uhelné regiony. V Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji je podle Hladíka velmi silný zájem o vodíkovou mobilitu.
Jak již Ekonomický deník informoval, jedním z projektů, se kterými se v rámci programu počítá, je i nákup vodíkových autobusů v Ústí nad Labem spolu s vybudování doprovodné infrastruktury. Ministerstvo životního prostředí by také mělo v nejbližší době spustit výzvu na podporu týmů, které budou pomáhat s rozvojem takzvaných „vodíkových údolí“. Jde o realizaci celého řetězce od výroby přes distribuci až po spotřebu vodíku.
Hladík hovořil v souvislosti s RED III také o podobách finanční podpory. „Půjde se dál cestou Státního fondu životního prostředí,“ uvedl s tím, že se počítá s podporou povolenek. Nastavování provozní podpory, což bude podle Hladíka důležitý aspekt u biometanu, se odehraje přes ministerstvo průmyslu a obchodu.
Čtěte také: Vodík a baterie. Do veřejné dopravy i železnice zamíří evropské miliardy
Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla jmenoval projekt MOSUMO – Modelová podpora čisté a udržitelné mobility v České republice. Ukazuje se podle něj, že v případě RED III se oproti transpozici RED II jako vhodnější cesta jeví úspora emisí, nikoliv cesta OZE v dopravě.
Neděla také podrobněji přiblížil legislativní proces transpozice RED III. Vyřešit by se podle něj měla přes trojici balíčků. První balíček, a nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů, bude zahrnovat vymezování vhodných ploch pro obnovitelné zdroje a zjednodušování povolovacích procesů. „Vláda před čtrnácti dny schválila nařízení, kde toto nařízení stanoví procesní postup. Následně se uskutečnilo připomínkové řízení na jednotlivých ministerstvech. Zapracováváme jednotlivé připomínky a bavíme se o tom, jestli do konce května nebo začátku června pustíme do meziresortního připomínkového řízení zákon, který bude jednotlivé zóny, postupy a principy stanovovat,“ uvedl Neděla.
Druhý balíček a série přibližně pěti pozměňovacích návrhů k normě LEX OZE 3 bude řešit formy a podmínky podpory včetně problematiky biometanu. „Bio CNG a bio LNG je cesta, kterou si myslíme, že dokážeme naplnit podíl v dopravě. A pak je to úprava kritérií a úspor emisí a záruky původu,“ vyjmenoval Naděla. Termín úprav je do 11. června.
Čtěte také: V Česku se rozbíhají programy na podporu vodíku
Třetí balíček se bude týkat úprav a zvýšení nových cílů. Jde například o vodík v dopravě nebo 13,8 procenta úspor emisí. Neděla zmínil také kreditový systém u elektřiny v dopravě, který se týká například dobíjecích stanic. Ten by se podle něj řešil spíše v rámci zákona o ochraně ovzduší. Neděla také poznamenal, že v průběhu programového období dochází ke změně pravidel, což není úplně ideální. Směrnice AFIR a RED III jdou proti sobě a systém je velmi komplikovaný a nepřehledný.
Seminář k RED III se uskutečnil pod záštitou poslance a předsedy podvýboru pro energetiku Roberta Telekyho (KDU-ČSL) a poslance a místopředsedy hospodářského výboru Antonína Tesaříka (KDU-ČSL).
Teleky uvedl, že jedním z klíčových principů směrnice je technologická neutralita, která umožňuje členským státům a dodavatelům paliva svobodně volit, jak těchto cílů dosáhnout. Zmínil také vodík, u kterého jsme podle něj na samotném počátku rozvoje jako zdroje energie nejen pro dopravu. „Jeho potenciál je obrovský, ale vodíkový boom lze předpokládat někdy na přelomu třicátých a čtyřicátých let,“ upozornil.
Rozvíjí se podle něj elektromobilita, a to v zejména segmentu osobní a lehké nákladní dopravy. Důležitou roli také podle něj sehraje biometan, který bude možné využít u stávajících naftových motorů. A je možné ho vyrobit přímo v České republice.
Podle Antonína Tesaříka teď stojí doprava před výzvou, kterou jí přináší směrnice RED III. „Oblast úspor není něco, co u nás vynucuje nebo chce Brusel. Je to něco, s čím se musíme naučit žít pro to, aby nám to přineslo lepší kvalitu života, lepší technologie a lepší prostředí pro budoucnost,“ podotkl Tesařík. Dodal, že je to velká příležitost pro firmy, vysoké školy i další segmenty, které se do této oblasti zapojují. Poznamenal, že právě doprava je druhým největším producentem emisí po uhelných elektrárnách.
Tereza Čapková
