Fotovoltaické elektrárny najdete na střechách více než 230 tisíc domů, u 315 tisíc budov vrčí tepelná čerpadla. Obnovitelné zdroje stále více pronikají do českých domácností a podniků, přesto máme co dohánět. Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie a například v dopravě podíl obnovitelné energie klesá.
Podle zprávy Eurostatu dosáhl předloni podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě energie v Česku 19,2 procenta. Zaostáváme tak za průměrem Evropské unie, který lehce převýšil 25 procent. Česká republika silně zaostává v podílu výroby elektřiny z OZE, kde je druhá nejhorší z evropské sedmadvacítky. Současně má třetí nejnižší procento energie z OZE v dopravě.
Biomasa to jistí
Pozici České republiky tak „zachraňuje“ prakticky jen spotřeba tepla z obnovitelných zdrojů. Ta se na celkové spotřebě předloni podílela z 29 procent. Aspoň tady jsme lepší než unijní průměr dosahující 26,7 procenta. Podle výsledků statistické zprávy Obnovitelné zdroje energie v roce 2024, kterou zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, to souvisí s vysokým rozsahem spalování biomasy v teplárnách, průmyslových podnicích a hlavně v domácích kotlích.
Objem tepla, které domácnosti spalováním dřevní štěpky či jiné biomasy vyrobí, se v běžných letech pohybuje okolo 65 milionů gigajoulů (GJ). Mírná zima však tuto spotřebu v roce 2024 srazila na 56,6 milionu GJ. Hitem posledních let jsou tepelná čerpadla vykazující růst výroby tepla z 9,8 milionu GJ v roce 2020 na předloňských 20,6 milionu GJ. Ke konci roku 2024 bylo v Česku podle ministerské statistiky v provozu více než 315 tisíc tepelných čerpadel.
Podíl obnovitelných zdrojů v Česku
Fotovoltaika roste, ostatní stagnují
Podíl výroby elektřiny z OZE v Česku začal po delším období stagnace na 14 procentech od roku 2022 opět růst. Předloni se podle údajů ministerstva průmyslu a Eurostatu dostal na téměř 18 procent. Tento růst téměř zcela souvisí s přírůstkem výkonu fotovoltaických elektráren. Zatímco solární boom v letech 2009 a 2010 táhli velcí investoři, tentokrát jsou tahounem růstu domácnosti a výrobní či jiné podniky. Fotovoltaiky vyrůstají hlavně na střechách domů a průmyslových hal.
Podle ověřených čísel za rok 2024 se sluneční energie na celkové výrobě elektřiny v Česku podílela z 4,86 procenta. Předběžná čísla za minulý rok poukazují na další růst, konkrétně na 6,4 procenta. Naopak objem výroby elektrické energie z ostatních typů OZE – větrných a vodních elektráren, bioplynových stanic a zdrojů na biomasu – v posledních deseti letech stagnuje.
Mohlo by vás zajímat
Zelená paliva v dopravě netáhnou
Jako největší průšvih – aspoň z hlediska závazků vůči Evropské unii – vypadá vývoj využití obnovitelné energie v dopravě. Tady dokonce nastal pokles ze 7,9 procenta v roce 2020 na předloňských 5,7 procenta. Ministerstvo průmyslu ve své zprávě konstatuje pokles spotřeby bionafty (čisté i přimíchané do nafty), tento trend však nijak dál nevysvětluje. Spotřeba bioetanolu naopak v posledních pěti letech rostla.
Podle údajů Eurostatu loni dosáhl podíl spotřeby OZE v dopravě 11,2 procenta. Mezi evropské premianty patří Švédsko s 26 procenty a také Finsko a Nizozemsko se zhruba 20 procenty. Nečlenské Norsko je díky masivnímu rozvoji elektromobility na více než 33 procentech. Vedle bionafty a bioetanolu lze „zelená procenta“ nahnat také díky elektřině z OZE, obnovitelnému vodíku a biometanu.
Premianti a lajdáci
Jak informoval Eurostat, země EU dosáhly v roce 2024 podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie 25,2 procenta. To je přibližně o 0,7 procentního bodu více než v roce 2023 a téměř třikrát více než v roce 2004. Cíl Evropské unie spotřebovat v roce 2030 nejméně 42,5 procenta energie z OZE se s přihlédnutím k tempu rozvoje zelené energetiky v posledních letech zdá být nesplnitelný.
Roli vzorného žáka hraje Švédsko, které v roce 2024 spotřebovalo 62,8 procenta konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Za ním následují další severské země – Finsko s 52 procenty a Dánsko s 46,8 procenta. Těsně za ním je Lotyšsko jako nejsnaživější zástupce nových členských zemí. Naopak mezi největší lajdáky patří Belgie, Lucembursko a Irsko, kde podíl OZE na celkové spotřebě dosahoval jen 14 až 16 procent.
