Hejtmani se dohodli s vládou, že o poplatcích mýta na silnicích první třídy rozhodnou samy kraje. Zároveň věří tomu, že čtyři miliardy korun na opravy krajských silnic stát najde do jara. Po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to uvedla předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Vláda na konci týdne se zástupci krajů projednávala memorandum, které umožní zavedení nulové sazby mýta na silnicích prvních tříd, o které se mýtný systém rozšíří po roce 2019. Hejtmani kvůli tomu budou jednat s jednotlivými starosty, se kterými společně vyberou úseky bez poplatku. Stát bude rozhodnutí krajů respektovat. Krystalizuje se tak finální podoba zpoplatněných a nezpoplatněných úseků silnic I. tříd.

Mýtný systém se od roku 2020 rozšíří o 900 kilometrů silnic prvních tříd. Kraje byly dlouhodobě proti tomuto rozšiřování, protože se obávaly, že se tranzitní doprava přesune na silnice nižších tříd.

Ministerstvo dopravy podmínku rozšíření zpoplatněných úseků o 900 kilometrů uvedlo do zadávací dokumentace pro výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému od roku 2020. Na to, kolik kilometrů by mělo být nově zpoplatněno vzniklo několik studií – podrobnosti jsme psali v textu Ministerstvo dopravy navrhuje mýto jen na některé „jedničky“, konečné rozhodnutí pak udělala koaliční vláda ČSSD a ANO, když řekla, že to bude 900 kilometrů.

Mohlo by vás zajímat

Přitom podle některých odborníků se takové rozšíření zdá jako neúčelné. Například podle vice-presidenta Sdružení pro dopravní telematiku Romana Srpa výběr mýta na silnicích nižších tříd v ČR ekonomicky efektivní nejspíše nebude. „Stát nikdy neměl o rozšíření zpoplatnění vůbec reálně uvažovat. Diskuze s průmyslovými svazy, kraji i obcemi probíhaly s těmito závěry již před lety. Ucelená Vládní strategie však přes všechny naše urgence nikdy nevznikla,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku Srp. Pozastavil se také nad tím, že stát hodlá na některých úsecích stanovit nulové mýtné. „Mýtnou sazbu nemohou členské státy EU stanovit libovolně, ale v určitých hranicích dle stanovené evropské metodiky. Mýtná sazba má tedy konkrétní horní i spodní hranici. Tu spodní je třeba stanovit s ohledem na určitou minimální provozní efektivnost systému jako celku. Pokud tedy budeme mít s výběrem na určitém úseku silniční sítě spojené konkrétní náklady a proti těmto nákladů nebudeme generovat žádné příjmu (tedy nulové mýtné), vznikne provozní ztráta, kterou musíme následně kompenzovat z příjmu z výběru mýta na jiných úsecích komunikací. Je-li tedy jediným účelem mýtného systému příjem za použití konkrétní komunikace, vzniká potom logická otázka, proč to vlastně dělat? A na tuto otázku nenacházíme logickou odpověď,“ dodal vice-president Sdružení pro telematiku Roman Srp.

Podle Zdenka Lokaje z Fakulty dopravní ČVUT lze o ekonomickém efektu výkonového zpoplatnění silnic I.třídy polemizovat. „Rozumím regionálním politikům, kteří řeší přetížené silnice I.třídy, nicméně jejich zpoplatněním tento problém nevyřešíme, spíše bychom se měli soustředit na rychlejší budování páteřní dálniční infrastruktury, abychom odvedli tranzitní dopravu ze silnic nižších tříd. Navíc případné zpoplatnění silnic nižších tříd by významně dopadlo na místní podnikatele, jako jsou pekaři nebo řezníci, kterým by se zvýšily náklady na dopravu a zcela logicky by je museli promítnou do ceny svých výrobků, takže bychom to v konečném důsledku zaplatili my všichni,“ upozorňuje Lokaj s tím, že hlavním účelem mýta je vybrat co nejvíce peněz a ne regulovat využití silnic. „S regulačním cílem nebyl mýtný systém budován, hlavním jeho cílem by tedy měl být maximální výnos pro stát a tedy dostatek zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury. Pokud bychom chtěli tyto cíle změnit a využívat mýtný systém k regulaci, pak se dostáváme do situace, kdy musí jít původní cíl maximálního výnosu do pozadí, což by znamenalo snížení prostředků proudících do dopravní infrastruktury,“ dodal.

Podle šéfa stávajícího provozovatele mýtného systému – společnosti Kapsch vznikla myšlenka na 900 km kolem bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Lidé v jeho okolí chtějí podle Feixe vymyslet nový byznys tím, že se vytvoří podmínky pro jinou technologii. „Vznikly studie, které stanovovaly, že nad určitý počet kilometrů se vyplatí hybridní či satelitní technologie. Ministerstvo dopravy pak vyhlásilo tendr s nově zpoplatněnými úseky. Přitom renomovaná mezinárodní poradenská společnost Deloitte ve své studii upozorňovala na to, že není výhodné rozšiřovat zpoplatnění o 900 kilometrů. Výhodné podle nich bylo nerozšiřovat zpoplatněné úseky vůbec, nebo maximálně mezi 100 – 500 kilometry, aby se to ekonomicky vyplatilo. Na silnicích I. tříd je nižší tarif mýta a samozřejmě nižší provoz, takže jsou náklady na provoz vyšší, než je příjem z mýtného. Tehdy se ale sešla koaliční rada, která řekla, že to bude 900 kilometrů a basta! Nutno podotknout, že ministr dopravy na začátku řekl, že s rozšiřováním zpoplatněných úseků nesouhlasí, ale že jde o koaliční dohodu, kterou musí dodržet. Změna podmínek přišla s novou vládou Andreje Babiše, na kterou již lidé kolem Bohuslava Sobotky nemají příliš vliv,“ uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník Feix.

 

Hledají se miliardy na opravy silnic. budou nejdříve v 1. čtvrtletí 2019

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s hejtmany řekl, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a šéf dopravy Dan Ťok (za ANO) budou peníze pro kraje hledat v rozpočtu v prvních měsících roku.

Na dlouhodobém systému financování silnic prvních a druhých tříd se zástupci vlády s hejtmany zatím nedomluvili. Předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová uvedla, že stát zatím bude peníze hledat z nespotřebovaných zdrojů státního rozpočtu. Ráda by ale do budoucna našla dlouhodobé systémové řešení, které by zajistilo peníze na opravy silnic druhé a třetí třídy pro kraje.

Babiš podotkl, že vláda chce pro kraje uvolnit zhruba čtyři miliardy korun. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na státní rozpočet se však podle něj zatím nenašly.

Jiří Reichl, -čtk-