S letošním rozpočtem přes 2,4 miliardy korun na dopravní infrastrukturu se Plzeňský kraj pustí do rekonstrukce silnic II. a III. třídy i výstavby dvou významných obchvatů Plzně a Tachova. Investiční prioritou je také přestupní terminál mezi vlaky, autobusy, automobily i cyklodopravou v Klatovech a severní napojení Rokycanska. Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO) na konferenci Ekonomického deníku Financování dopravy rovněž zdůraznil, že bude dbát i na zvyšování kvality autobusové a vlakové dopravy, na kterou kraj také přispívá. Na zajištění dopravní obslužnosti zamíří letos k provozovatelům vlaků a autobusů 2,5 miliardy korun.

„Naše požadavky jsou na nejvyšší komfort a standard. U autobusů nás například zajímá, aby měly klimatizaci a dvojitá skla a cestující měli nejvyšší komfort,“ uvedl Farhan. U vlakové dopravy jsou jedním z dominantních partnerů podle hejtmana České dráhy. „Máme vysoutěžené vlaky od Českých drah a splňují veškeré naše požadavky na komfort,“ zmínil.

Na snímku zleva šéfredaktorka České justice Eva Paseková, ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják, hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan, generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek a správní ředitel společnosti Brněnské komunikace Roman Nekula Foto: Radek Čepelák

„Plzeňský kraj je naším významným zákazníkem, který se těší té nejlepší vozbě, na jeho území už jezdí 15 RegioPanterů, v minulých dnech jsme přebírali dalších 10 RegioFoxů, které jsou doplněné o RegioSharky“ řekl během konference generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Upozornil rovněž na to, že v Plzni mají České dráhy také nejmodernější servisní zázemí pro údržbu vlaků. „Kdyby se nedej bože stalo něco na kolejích, sídlí v Plzni naše pobočka ČD Busu, takže jsme připraveni ve velmi krátkém čase dostat lidí z vlaků do autobusů“ upozornil na případný krizový scénář Krapinec.

Předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Foto: Radek Čepelák

Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla je silniční síť I., ale i II. a III. třídy v Plzeňském kraji velmi kvalitní. Je přitom důležité, aby nekolidovaly rekonstrukce, které plánuje ŘSD a kraj, upozornil Mátl. Jeho organizace spolupracuje s městem i krajem na výstavbě komunikací v Plzni, zejména na východním okruhu města. U západní části okruhu jde podle Mátla spíše převážně o investici kraje a města Plzně.

„Náš kraj spravuje 4600 kilometrů silnic a 900 mostů“ uvedl hejtman Farhan. „Mezi jasné priority tudíž patří zejména financování rekonstrukce těch nejvíce dopravně zatížených silnic II. třídy, částečně i III. třídy. Těch páteřních máme přibližně do tisíce kilometrů. Tak, jak se bude dařit zlepšovat jejich kvalitu, bude postupně možné investovat i do silnic s menším dopravním zatížením ve venkovských oblastech. Chceme mít i méně zatížené silnice ve stavu opravených povrchů a sanace podloží, abychom perspektivně mohli aplikovat metody přesné údržby vozovek ve stanovených několikaletých intervalech“ rozvedl hejtman. 

Auditorium konference Ekonomického deníku a České justice Financování dopravy. Foto: Radek Čepelák

„Do dopravní infrastruktury dáváme ročně 2,4 miliardy korun. Z toho 700 milionů investujeme přímo do silnic, více než 800 miliony předfinancováváme projekty z evropských fondů. Samozřejmě se staráme o provoz a údržbu silniční sítě prostřednictvím naší příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje“ přiblížil Farhan strukturu rozpočtu.

Velká většina nových dopravních investic je podle něj financována díky štědrým příspěvkům evropských fondů a proto kraj podle Farhana klade velký důraz na zapojení evropského rozpočtu. „Nyní se v Evropě vede debata o budoucích výdajových prioritách po roce 2027 a my bychom měli jako Česká republika hlasitě říkat, že chceme vysokou míru finančních prostředků věnovaných rozvoji dopravní infrastruktury v regionech,“ zdůraznil Farhan.

Mohlo by vás zajímat

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Foto: Radek Čepelák

Podstatné je podle Farhana také finanční zapojení státu, kraj v minulých letech od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) získával finanční prostředky v rozmezí 180 až 500 milionů korun. „Naším cílem samozřejmě je, abychom toto tempo udrželi. Na dopravní obslužnosti a silnicích je to v rámci Plzeňského kraje vidět,“ dodal Farhan.

V centru pozornosti je podle Farhana i metoda Design-Build, kterou chce kraj v praxi využívat u výstavby nových mostů. „My to samozřejmě chceme využívat i při dalších projektech, jako bude například kulturní centrum Plzeňského kraje,“ konstatoval Farhan.

Úspěch PPP v Plzni

Plzeňský kraj se bude zajímat i o modely partnerství veřejného a soukromého sektoru, takzvané PPP projekty. Doposud podle hejtmana Farhana kraj zkoumal využití PPP projektů u kratších úseků silnic, průtahů obcemi, u mostů a menších projektů, kde ale jejich využití nevycházelo úplně efektivně. „Dále to zkoumáme, protože si myslíme, že i v budoucnu bude třeba tímto směrem vyjít,“ poznamenal.

Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják. Foto: Radek Čepelák

Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják na konferenci jmenoval jeden z úspěšných PPP projektů v Plzni, a to vybudování základny na odstav a opravy autobusů a trolejbusů hromadné dopravy společnosti Plzeňské městské dopravní podniky.

„Jde o projekt z roku 2013 s koncesní smlouvou. Dopravní podnik se díky němu přesunul z role toho, kdo pečuje o vozidla a řeší, zda sedí počet opravářů a jestli jsou náhradní díly, do role, kdy hlídá standardy kvality,“ upozornil Troják s tím, že jde o velmi zajímavý projekt.

Poděkování za podporu konference Financování dopravy patří společnostem Brněnské komunikace, a.s. a Tiscali Media, a.s.