Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) usiloval o to, aby krachující ekonomicky významnou huť Liberty Ostrava po vzoru OKD převzal dočasně stát. V rozhovoru pro Ekonomický deník řekl, že se vláda ale ke kraji a jeho lidem otočila zády. Kraj sám však aktivně podporuje rozvoj podnikání s důrazem na inovační ekosystém pro začínající firmy i pro větší podniky s šancí uspět na mezinárodních trzích. Evropská komise dokonce statistikami dokládá, že Moravskoslezský kraj za posledních 20 let od vstupu Česka do Evropské unie dosáhl jednoho z největších růstů hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele.
Moravskoslezský kraj aktuálně řeší problémy související s jednou z největších firem kraje, Liberty Ostrava. Ostravský úřad práce má pomáhat lidem, kterým hrozí propouštění s vyřizováním nové práce a rekvalifikacemi financovanými z evropských peněz, jak může pomoci kraj a jak pomáhá? Podle odborů by se propouštění mohlo týkat až 2600 z 5000 zaměstnanců.
Zaměstnanci Liberty Ostrava, ale i návazných firem, mají za sebou více než tři čtvrtě roku nejistoty. Všichni si přáli, aby situace v ostravské huti dopadla jinak než oznámením krachu. Lidé věřili planým slibům majitele, že výrobu zase nastartuje. Velmi vlažný přístup české vlády, lépe řečeno její nečinnost, nás tak dostal do situace, kdy nezbývá než pasivně doufat, že se najde vhodný kupec, který výrobu oceli v Moravskoslezském kraji znovu nastartuje a zachová.
Jsem přesvědčen o tom, že krachující huť měl po vzoru OKD dočasně převzít stát. V dopise jsem o to požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (ODS). Reakce? Vláda hodila Moravskoslezský kraj přes palubu a otočila se k jeho lidem zády. Byl bych rád, kdyby se alespoň druhovýroba, tedy provoz rourovny a válcovny plochých výrobků, dostala do rukou solidního českého investora.
Vstup skupiny CE Industries Jaroslava Strnada do krachující huti a úvěrové financování druhovýroby od října dává určitou naději. Nabídli jsme zaměstnancům Liberty a její dceřiné společnosti LEPO bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun a na určitou dobu jsme zprovoznili informační telefonickou linku, kde jsme volajícím radili, jak postupovat. Kraj jim takto pomohl překlenout náročné období, než jim začal peníze vyplácet Úřad práce. Prostřednictvím Moravskoslezského paktu zaměstnanosti lidem, kteří mají zájem, i nadále poskytujeme a zprostředkujeme profesní, právní, finanční poradenství i psychosociální podporu.
V souvislosti s Moravskoslezským krajem se řeší výstavba gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů v Dolní Lutyni. Jak daleko jsou jednání s investorem? A do jaké míry je kraj zapojen do jednání?
V Moravskoslezském kraji je nutné připravit plochy pro strategického investora, který by byl pro kraj impulzem k jeho rozvoji a pomohl zvýšit kvalitu života i průměrnou mzdu. V souvislosti s aktuální situací kolem Liberty Ostrava a blížícího se útlumu těžby uhlí mají lidé obavy z nezaměstnanosti, nový investor by mohl situaci uklidnit. Komunikujeme se státem jakožto většinovým vlastníkem pozemků, přilehlými městy, obcemi, spolky i občany. Komunikace je naprostým základem dobré spolupráce mezi místními občany, obcemi, krajem a státem, jejímž cílem bude co nejlépe zohlednit zájmy každého z nich.
K projektu jsou vytvořeny webové stránky, obce dostaly informační noviny a letáky, ve spolupráci se státem a naší agenturou Moravskoslezské Investice a Developmentjsme pořádali debaty s občany, v obci byl i infostánek. Stále ale preferujeme jiné plochy, brownfieldy, které investorům aktivně nabízíme.
Kraj už dříve sdělil, že není možné komentovat, o jakého investora se jedná, tedy obecněji, co by taková investice pro kraj znamenala? Co by kraji přinesla?
Jde o strategický projekt, znovu ale opakuji, že preferujeme stavbu na brownfieldu. Ze zkušeností s podobnými projekty vyplývá, že by mohl přinést až 200 miliard korun a vytvořit až sedm tisíc kvalifikovaných pracovních míst. Investice zajistí také významný multiplikační efekt, který podpoří rozvoj regionálních dodavatelských řetězců, a vytvoří tak stovky až tisíce dalších pracovních míst. Bude mít vliv i na rozvoj školství – důraz na moderní technické vzdělávání a spolupráci s univerzitami na výzkumu a vývoji.
Naopak, jaká by mohla být negativa takové investice, proti výstavbě gigafactory je v kraji zároveň silná kritika. Místní továrnu v referendu odmítli.
S krajskou agenturou Moravskoslezské investice a development (MSID) mapujeme a připravujeme rozvojové plochy na území kraje a nabízíme investorům. Předně jsou to brownfieldy. Respektujeme výsledek referenda v Dolní Lutyni, občané by měli být informováni napřímo ze státních organizací. Je prvním krokem k debatě, kterou musí stát s občany našeho regionu dále vést, a to dlouhodobě a otevřeně. Společnou prioritou by mělo být nabízení brownfieldů.
Jak kraj podporuje podnikatelské prostředí a zaměstnavatele v regionu?
V kraji je sice čtvrtý nejvyšší počet podnikatelských subjektů v České republice, v přepočtu na obyvatele je však počet ekonomických subjektů jeden z nejnižších v zemi. Stav je do značné míry dán historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Podpora podnikání a podnikavosti je jednou z našich priorit. V této souvislosti jsme spolu s městem Ostravou a našimi univerzitami v roce 2017 založili Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), které se věnuje podpoře inovačního ekosystému. Poskytuje nejen programy začínajícím firmám, ale také zavedeným firmám s inovacemi a průnikem na mezinárodní trh. Zároveň MSIC realizuje programy na rozvoj podnikatelských dovedností pro žáky základních či středních škol.
Z úrovně kraje také podporujeme podnikání od roku 2017 prostřednictvím krajského dotačního programu. V současné době se kraj posouvá směrem k novým technologiím a inovacím. V posledních 10 letech výrazně vzrostl význam automobilového a IT průmyslu, nově se etablují obory průmyslu jako nová energetika či služeb v oblasti chytrého zdravotnictví, tedy medicínské přístroje. Na území kraje vznikají akcelerační a inkubační programy, coworkingová centra a řemeslné dílny. Zvýšení intenzity podnikání v kraji je důležité pro dlouhodobou prosperitu hospodářství Moravskoslezského kraje.
Moravskoslezský kraj je už od roku 2021 příjemcem dotací Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST), který končí v roce 2027. K dispozici by měl mít 18,9 miliardy korun, kolik už jste ze sumy využili?
Moravskoslezský kraj získal z Fondu pro spravedlivou transformaci 726,5 milionu eur. Kvůli přepočtu kurzu se tato suma stále mění v čase, aktuálně reálně hospodaříme s částkou 17,5 miliardy korun. V Moravskoslezském kraji byly doposud vyhlášeny výzvy v objemu 14,2 miliardy korun, z toho byla projektům vydána rozhodnutí o poskytnutí dotace za téměř 11 miliard.
Program je zaměřený na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech České republiky, kromě Moravskoslezského kraje to jsou ještě Ústecký kraj a Karlovarský kraj, co se ve vašem regionu díky programu podařilo realizovat?
Třináct strategických projektů je v různých stádiích příprav. Devět z nich už dostalo od ministerstva životního prostředí poslední razítko k financování. Jako první ho získala Černá kostka, tedy nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, které bude zároveň Centrem digitalizace, vědy a vzdělávání. K dalším schváleným projektům patří třeba TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání, Poho Park Gabriela, Centrum veřejných energetiků, Lerco a Trautom – Kompetence pro 21. století. Zároveň se začínají realizovat i menší neméně důležité projekty v rámci takzvaných tematických výzev. Jde o obnovu pohornické krajiny, řemeslné inkubátory, podporu vzdělávání ve školách, vzdělávání ve firmách nebo například podporu vodíkového údolí či
třeba projekt rekonstrukce zámeckých koníren v Karviné za více než 100 milionů korun. Obci Trojanovice byla schválena dotace na přípravu projektové dokumentace a vybudování technické infrastruktury pro projekt Cérka, který má za cíl revitalizovat Důl Frenštát. Právní akty mají také některé střední školy, které modernizují své učebny, a také firmy, které rekvalifikují své zaměstnance.
Na jaké projekty by měly evropské peníze ještě putovat v letošním roce a následujících letech?
Pokud se bavíme OP ST, chystá se spuštění investiční výzvy na podporu neformálního vzdělávání. Bude také vyhlášena výzva pro základní a střední školy s vysokým podílem žáků se sociálním vyloučením. Připravili jsme neinvestiční výzvu pro neziskové organizace na jejich vzdělávání a personální posílení s cílem vytvořit projekty na klimatickou a transformační osvětu pro veřejnost. Protože je mezi malými a středními firmami velký zájem o bezúročný úvěr Transformace, bude pokračovat s navýšenou alokací i v příštích dvou letech. V novém roce bude spuštěn také Brownfield fond, který umožní za zvýhodněných podmínek financovat revitalizaci brownfieldů pro podnikatelské využití.
Nakolik právě evropské dotace pomohly kraji, aby se ekonomicky posunul?
Při příležitosti 20letého výročí vstupu České republiky do Evropské unie jsme si udělali analýzu, ze které vyplývá, že žadatelé z Moravskoslezského kraje získali 180 miliard korun z evropských fondů. Mezi nejvýraznější projekty v regionu patří například zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice, výstavba budovy psychiatrické péče v ostravské fakultní nemocnici nebo terminál kombinované dopravy Ostrava–Mošnov.
Mezi nejvýraznější projekty, do kterých se pustil přímo kraj, patří třeba projekt Integrovaného bezpečnostního centra za 669 milionů korun. Evropské dotace byly bezesporu hnací silou proměny našeho kraje. Kromě realizovaných projektů se Moravskoslezský kraj za posledních dvacet let stal z ekonomicky nejslabšího českého kraje krajem, jehož HDP se pohybuje kolem 75 procent evropského průměru. Podle statistik Evropské komise jsme jedním z několika unijních regionů, kteří za 20 let v Evropské unii dosáhli největšího posunu v růstu HDP.
Jaké další investice kraj posunuly podle vás výše?
Kromě evropských fondů jsou pro kraj důležité prostředky soukromých investorů. Pro region byl zásadní příchod automobilky Hyundai do Nošovic v roce 2008, která pomohla rozvinout regionální automotive sektor. V roce 2018 v Ostravě vzniklo výzkumné centrum společnosti Porsche Engineering. V oblasti IT byl klíčový příchod společnosti Tieto do Ostravy, která u nás investuje a podílí se na zvelebování prostoru v centru krajského města. Kraj proto klade důraz na přípravu průmyslových ploch, které by byly pro další investory atraktivní a přinesly ekonomický rozvoj a nová místa pro místní obyvatele. S krajskou agenturou Moravskoslezské investice a development (MSID) proto mapujeme a připravujeme rozvojové plochy na území kraje a nabízíme investorům.
Týká se kraje problém odlivu obyvatel? Jak se snaží rodáky udržet na místě, anebo naopak přilákat nové obyvatele?
Moravskoslezský kraj se podobně jako jiné průmyslově orientované regiony v České republice dlouhodobě potýká s problémem odlivu obyvatel. Zejména pak mladých lidí, kteří odcházejí za lepšími pracovními příležitostmi. Zastavení odlivu obyvatel, takzvaný brain drain, je prioritou kraje. Aby lidé neodcházeli, je nutné jim nabídnou zajímavou, dobře placenou práci. Proto usilujeme o rozvoj pracovních příležitostí, podporujeme příchod nových firem a investorů do regionu, kteří vytvoří kvalifikovaná pracovní místa.
Lidé také potřebují kvalitní a dostupné bydlení. Jedním z řešení problematické situace s bydlením je i podpora měst a obcí v oblasti dostupného nájemního bydlení. K podpoře těchto aktivit zřídil Státní fond podpory investic Regionální centrum pro Moravskoslezský kraj, které má za úkol poskytovat komplexní konzultační služby s cílem rozšíření bytového fondu a infrastruktury dostupného nájemního bydlení. Spolupracujeme se stakeholdery z univerzit a dalších měst. Například Expat Centrum Ostrava pomáhá s hladkým přesunem zahraničních pracovníků do firem v kraji a začleňuje jejich rodiny do zdejší komunity. Pro to, aby se k nám rodáci vraceli či místní zůstávali, je nutné pracovat komplexně na zatraktivnění našeho kraje z pohledu kvalitního vzdělávání, nabídky dobře placené práce, kulturního a společenského vyžití.
Co může kraj nabídnout jak investorům, tak i novým obyvatelům?
Moravskoslezský kraj je barevný region s bohatou průmyslovou historií, který prochází transformací k moderním technologiím a inovacím. Pro investory je atraktivní díky strategické poloze, rozvinutému průmyslu a dostupné kvalifikované pracovní síle. Pro nové obyvatele nabízí kvalitní životní podmínky, dostupné bydlení a bohaté kulturní a rekreační možnosti. Garantujeme jim také podporu při podnikání a zvyšující se kvalitu vzdělávání v regionu pro ně i jejich děti.
Je možné v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami uvést, co se v uplynulém období v rámci rozvoje kraje podařilo a naopak?
Vytyčili jsme si několik cílů, které se daří naplňovat. V Moravskoslezském kraji se nám podařilo nastartovat proces proměny od těžkého průmyslu k moderním technologiím. Zkvalitnili jsme řadu služeb pro občany, investovali nemalé prostředky do vzdělávání, patříme ke krajům s nejlepší kvalitou bezpečnosti a dostupnosti sociálních služeb pro občany kraje. Nedaří se nám zcela změnit image kraje jako černého průmyslového regionu, ale to nejde mávnutím kouzelného proutku.
Tereza Čapková
