Nákup amerických stíhaček F-35 je rozhodnutá záležitost, ale musí zajistit maximální zapojení českého průmyslu. To dnes řekl poslanec a místopředseda ANO Karel Havlíček na konferenci Prague Security Dialogue. Hnutí, které po říjnových volbách skládá vládu s SPD a Motoristy, tak zásadně mění svůj postoj k historicky nejdražší armádní akvizici.
Hnutí ANO přitom ve svém volebním programu slibovalo přehodnocení nákladných armádních nákupů, včetně stíhaček páté generace F-35.
„Je o F-35 rozhodnuto, v tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co hůře,“ prohlásil Havlíček. „Já dnes vnímám, že stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit.“ Zdůraznil, že vláda musí udělat maximum pro co největší zapojení českých firem. Jde totiž „samozřejmě nejen o nákup stíhaček, ale o celou infrastrukturu, která je s tím spojená.“
Nejdražší nákup v historii
Vláda Petra Fialy (ODS) schválila pořízení 24 strojů v září 2023. Opozice v čele s ANO ho opakovaně kritizovala. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun.
Další peníze spolkne například modernizace letecké základny v Čáslavi. Celkové náklady na letouny tak dosáhnou 150 miliard korun, což z akvizice dělá nejdražší armádní nákup v historii. První letouny F-35 pro ČR budou hotové v roce 2029 a všechny stroje by měly do Česka dorazit do roku 2035.
Mohlo by vás zajímat
Výdaje na obranu a závazky NATO
Havlíček dnes také uvedl, že Česko musí bezpodmínečně plnit závazek vydávat na obranu 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Musíme jít krok po kroku. První úkol, který musíme zvládnout, je splnit domácí zadání, což jsou dvě procenta výdajů v rámci současného stavu,“ řekl. Tyto peníze musí vláda podle něj vynaložit jednoznačně, nikoli na zálohách.
Na červnovém summitu NATO v Haagu se členské země dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP má jít na tradiční vojenské výdaje. Zbývající 1,5 procenta HDP má pokrýt investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Havlíček uvedl, že nad dvě procenta pak výdaje půjdou přirozeně, započtením například výdajů na dopravní infrastrukturu či částečně začleněním energetické infrastruktury.
Předseda ANO Andrej Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle ve výši pěti procent HDP nejsou realistické. Končící vláda Spolu a STAN letos v březnu přijala usnesení, podle kterého obranné výdaje porostou do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na celková tři procenta HDP.
