Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) vidí v návrhu na zrušení nominačního zákona, o kterém včera informoval Ekonomický deník, snahu o profesionalizaci orgánů firem s majetkovou účastí státu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce zároveň nevyvrátil spekulace o tom, že by do dozorčí rady energetické skupiny ČEZ mohl v červnu zamířit předseda hospodářského výboru Sněmovny Radim Fiala.
Podle Karla Havlíčka jde o předčasné úvahy, nicméně nepovažuje za divné, aby předseda klíčového výboru působil ve společnosti, kde stát drží 70% podíl. Jaké dopady bude mít návrat nominačních procesů pod vnitřní pravidla vlády na transparentnost státních gigantů?
Éra, kdy ministerstva musela na lukrativní místa v dozorčích radách vypisovat veřejná výběrová řízení, zřejmě brzy skončí. Současná pravidla, zakotvená v takzvaném nominačním zákoně, dosud vynucují průhledný postup při hledání expertů do strategických gigantů jako ČEZ, České dráhy, Správa železnic nebo Budějovický Budvar. Skupina tří vládních poslanců – Zuzana Ožanová (ANO), Patrik Pařil (ANO) a Renata Vesecká (Motoristé) – však nyní navrhuje tento dohled definitivně smést ze stolu, napsal včera Ekonomický deník.
Opozice varuje před politickým vlivem
Návrh však ve Sněmovně narazí na odpor opozice. Předseda ODS Martin Kupka i šéf Pirátů Zdeněk Hřib potvrdili, že jejich strany zrušení normy nepodpoří. Kupka navíc upozornil na nedávné jmenování Michaely Pobořilové, blízké spolupracovnice Andreje Babiše, do vládního výboru pro personální nominace.
„Ve svém životopisu uvádí, že je manažerkou hnutí ANO. Takže to vlastně už začalo,“ uvedl Kupka. Podle něj je sice nominace z podstaty věci politickým rozhodnutím, ale výbor musí i nadále tlačit na odbornost lidí v dozorčích orgánech. Předkladatelé návrhu naopak argumentují nadbytečností stávající úpravy a chtějí proces výběru vrátit pod vnitřní pravidla kabinetu.
Mohlo by vás zajímat
Co všechno nominační zákon dosud hlídal?
Nominační zákon vstoupil v platnost v lednu 2020 a nastavil zákonná pravidla pro výběr kandidátů do orgánů:
- státních podniků,
- národního podniku Budějovický Budvar,
- Správy železnic,
- společností s majetkovou účastí státu.
Uchazeči museli procházet ministerským výběrovým řízením a hodnocením vládního výboru. Ačkoliv má výbor pouze poradní postavení, ministři musí každé opačné rozhodnutí odůvodnit. Výbor navíc může odmítnout kandidáty, kteří nesplňují podmínky trestní bezúhonnosti nebo nemají potřebnou bezpečnostní prověrku.
Rychlý konec pravidel bez náhrady?
Pokud poslanecký návrh projde legislativním procesem bez dalších úprav, nominační zákon přestane platit prvním dnem měsíce, který následuje po jeho vyhlášení. Jako první se k celé věci vysloví vláda. Historie normy přitom sahá hlouběji do minulosti – poprvé se o ní uvažovalo ještě před prvním vládním angažmá Andreje Babiše. V roce 2019 Sněmovna zamítla také alternativní návrh Pirátů, který řešil i vlastnickou politiku státu.
