Co se zásadně změnilo v energetice za posledních pět let? Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) dnes už nejde jen o investice do zdrojů, ale o investice do energetické bezpečnosti. Uvedl to v úvodním vystoupení na konferenci Právo a energetika, kterou pořádaly Ekonomický deník a Česká justice. Stát podle něj musí vstoupit do hry, podpořit výstavbu nových elektráren – jaderných, plynových i obnovitelných – a garantovat návratnost investic.
„Evropské země mají obavu, aby měly dostatek energie a nedostaly se do problému, tak jsou připraveny tuto hru hrát. Přebírají do značné míry rizika spojená s budováním a údržbou nových zdrojů,“ doplnil Havlíček.
Dopady vysokých cen elektřiny
Vedle energetické bezpečnosti roste význam otázky cenové dostupnosti elektřiny a dalších energií. Zatímco lidem hrozí energetická chudoba, firmy se mohou „sbalit“ a odejít do mimoevropských zemí, kde naleznou až čtyřikrát nižší cenu elektrické energie. „To samozřejmě oslabuje Českou republiku, oslabuje to odolnost celého kontinentu. A to je velký problém, protože energetická bezpečnost je stejně tak důležitá jako vnitřní bezpečnost,“ zdůraznil ministr průmyslu.
Ani evropské země si nejsou, co se týká velkoobchodních cen elektřiny, zcela rovny. Stačí rychlý pohled na cenové kotace energetické burzy EEX. Zatímco Španělsko a Francie mají cenu v základním pásmu na rok 2027 na úrovni 55 eur za megawatthodinu, střední Evropa včetně Česka se pohybuje v rozmezí od 90 do 110 eur. Tedy skoro na dvojnásobku.
Řešením těchto rozdílů má být posílené propojení elektrických sítí napříč kontinentem. Jenže tento záměr podporují jen státy s dražší elektřinou. Ty s nižší cenou jej sabotují.
„Švédská ministryně pro energetiku Ebba Busch řekla jasně, že takový plán nikdy nepodpoří. A říká: My jsme si ve Švédsku vybudovali skvělý energetický mix, založený na jádru a obnovitelných zdrojích. Díky tomu máme poměrně dobrou cenu elektřiny. Jak mám říct půl roku před volbami svým voličům, že budu stavět nová vedení a tím jim zvýším cenu elektřiny,“ tlumočil Havlíček výroky švédské kolegyně.
Otázka dovozní závislosti
Jak dále Havlíček upozornil, podíl Evropské unie na světovém hrubém domácím produktu klesl během posledních 25 let z 26 na 16 procent. Spojené státy dál drží podíl okolo 26 procent. Čína mezitím svůj podíl navýšila z dvou procent na 16 procent. „Co tím vlastně říkám: Ztrácíme konkurenceschopnost a energetika, tedy cena energií, je jednou z hlavních příčin,“ varuje Havlíček.
Nejen český ministr průmyslu a obchodu, ale také předseda představenstva společnosti Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk, se ve svých vystoupeních zaměřili na otázku závislosti na dovozu ropy, zemního plynu a dalších surovin. „Ani ve výrobě hlavních petrochemických produktů není Evropa plně soběstačná. Ukázalo se to na příkladu války na Ukrajině i války na Blízkém východě. Jakékoli alternativy proto zlepší pozici Evropy,“ řekl Mariusz Wnuk.
Jako příklad hodný následování šéf Orlen Unipetrolu zmínil Francii. Ta po první ropné krizi v 70. letech rozjela ambiciózní program rozvoje jaderné energetiky. Díky tomu je dnes Francie méně citlivá na zdražení ropy a zemního plynu než jiné evropské státy.
Jádro je opět v kurzu
Za pozitivum vicepremiér Havlíček označil změnu postoje k jaderné energetice. „Když jsem v roce 2019 jako novopečený ministr průmyslu přijel na jednání Evropské unie s tím, že obnovíme jaderný program v České republice, tak se na mě dívali jako na podivína. Říkali, že nám do energického mixu mluvit nebudou, ale že si myslí, že stejně nic nepostavíme, protože je to příliš drahé,“ zavzpomínal Karel Havlíček.
O sedm let později se už na jednáních ministrů zemí EU hovoří jako o perspektivním zdroji budoucnosti. „Německá ministryně hospodářství Katarina Reiche dnes tvrdí, že odchod od jádra byla fatální chyba. Dnes s námi chtějí spolupracovat třeba v oblasti malých modulárních reaktorů. S respektem hovoří o české energetické škole a naší schopnosti stavět elektrárny,“ řekl ministr průmyslu.
Mohlo by vás zajímat
Jak zlevnit elektřinu
Také další vystupující na konferenci Právo a energetika, vedoucí partner právní kanceláře White & Case Vít Stehlík, sleduje jisté zlepšení situace. Po roce 2000 se podle jeho slov Evropská unie až příliš zaměřila na otázku liberalizace trhu. Liberalizovaný energetický trh však poměrně dobře fungoval jen v době, kdy byl dostatek výrobních zdrojů a ve světě se neodehrávaly žádné velké geopolitické krize. „Energetice se počátkem našeho století věnovalo příliš mnoho lidí s humanitním vzděláním, bez znalosti fyziky,“ glosoval vývoj Vít Stehlík.
Poslední legislativní návrhy Evropské komise jdou podle Stehlíka rozumnějším směrem. Jde hlavně o podporu investic do energetiky a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Návrhy se ale nesnaží zasahovat do tržní ceny elektřiny, míří na snížení ostatních nákladů. Tedy přenos a distribuci elektřiny, vícenáklady na obnovitelné zdroje i zdanění energie. „Sám jsem zvědavý, jak tato opatření můžou pomoct snížit výsledné ceny elektřiny,“ doplnil.
Spolehlivost dodávek jako výhoda
Skeptický je v tomto ohledu obchodní ředitel skupiny Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Garantované výkupní ceny pro nové plynové i jaderné elektrárny bude muset nakonec někdo zaplatit. Ve výsledku to budou spotřebitelé elektřiny – firmy a domácnosti. „Neočekával bych, že elektřina nebo ceny energií do budoucna spadnou,“ upozornil Tobola.
Za prioritu z pohledu státu Tobola považuje energetickou bezpečnost a zajištění dostatku energií. „Platí, že stát, který má zajištěné vlastní energetické zdroje a energetickou bezpečnost, ten získá konkurenční výhodu,“ říká Jakub Tobola.
