Grónsko se stává horkým bodem světové politiky. O největší ostrov světa soupeří USA i Evropa, zatímco ruská a čínská plavidla využívají nové námořní trasy v jeho blízkosti. Podle europoslance Cristiana Terheșe se hraje nejen o vojenskou bezpečnost Evropy, ale i o budoucnost místní ekonomiky a život obyvatel. Ty by měli evropští sousedé podpořit.
Grónsko přitahuje v poslední době pozornost kvůli své strategické poloze v arktické oblasti. Zejména americká administrativa Donalda Trumpa chce na ostrově, který je součástí dánského království, zvýšit svůj vliv. Nedávno na rozlehlý ostrov vyrazilo na návštěvu i sedm členů Výboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu. Hovořili s místními zástupci, domorodými skupinami Inuitů a dánskými úředníky.
U důvodech a výsledcích grónské mise hovořil s EU Perspectives konzervativní europoslanec Cristian Terheș (ECR/Rumunsko). Podle něj musí EU vnímat význam Grónska nejen ve vojenské rovině, ale v širším kontextu. „Vojenská bezpečnost je pouze jedním z aspektů. Potřebujete potravinovou bezpečnost, ekonomickou bezpečnost, sociální soudržnost. A v tom může Evropská unie hodně pomoci,“ zdůraznil.
Cesta do školy je často nemožná
I když je ostrov domovem jen pro 57 tisíc obyvatel, pro řadu z nich znamená cesta do školy nebo k lékaři časově i finančně náročnou cestu. Během dlouhých zimních měsíců, kdy moře zamrzá, je často nemožná. „Mnoho domorodých obyvatel a jejich dětí má potíže dostat se na střední nebo vysokou školu v hlavním městě Nuuku. Na tom musíme pracovat – pomáhat jim získat lepší vzdělání v oborech důležitých pro místní ekonomiku, včetně těžby nerostných surovin nebo policejní práce,“ uvedl Terheș.
Tlak na geograficky odlehlou část unie zvyšují i další rizika, zejména v oblasti geopolitiky a změny klimatu. V oblasti se otevírají nové arktické námořní trasy, které stále častěji využívají ruská a čínská plavidla. „Představte si, že v celé oblasti nejsou žádné stromy. Jak bude příroda absorbovat emise oxidu uhličitého ze všech lodí plujících v této oblasti?“ ptá se evropský poslanec.
Ekonomické záchranné lano
Rybolov zůstává ekonomickým pilířem Grónska a tvoří více než 95 procent jeho HDP. Velká část úlovků se však vyváží do Dánska ke zpracování, což omezuje růst místní ekonomiky. „Diskutovali jsme o tom, jak pomoci zpracovávat ryby přímo na místě,“ vysvětlil Terheș.
Unijní prostředky mohou směřovat do vybudování nové infrastruktury, rozšiřování přístavů a školení pracovníků v nových odvětvích. Evropa by mohla pomoci i s posílením sociálních služeb Grónska.
Mohlo by vás zajímat
Terhes hovořil také o významu kulturní identity ostrova. „Krása Evropské unie spočívá v tom, že máme mnoho národů, civilizací a lidí z různých prostředí. Obyvatelé Grónska jsou jedni z nás. Potřebují naši podporu a my jim budeme k dispozici,“ prohlásil.
Grónsko patří k tazkvaným zámořským územím Evropské unie. Jeho občané jsou státními příslušníky Dánska, a tedy i občané Evropské unie.
Společně s kolegy nyní Terheș připravuje legislativní návrhy, které mají posílit angažovanost unie v Arktidě. Prioritou bude sociální, ekonomická a environmentální podpora, jež má vyvažovat vojenskou angažovanost NATO. „Grónští obyvatelé jsou pracovití lidé žijící v drsném prostředí. Jsou připraveni bránit svou zemi. My jako Evropané musíme být také připraveni je podpořit,“ uzavřel.
