Pokud by zprávy o zlepšení ukazatelů řecké ekonomiky měly vyvolat nějakou emoci, patrně by tato emoce vedla k žádosti o nabitou pistoli.
Meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti z 25,8 procenta na 25,6 procenta, což je současně nejnižší hodnota od roku 2012, tak vypadají jediné dobré zprávy, které v posledních dnech přišly z Řecka. Jedná se o katastrofální čísla, která mohou kladný ohlas vyvolat jen u opravdu patologického optimisty. Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 procenta a po neduživém oživení z loňského roku se vrátila k obvyklé recesi. Evropská komise odhadla, že ekonomika vzroste letos o půl procenta, zavedení kontroly pohybu kapitálu a zavření bank však podle analytiků zpomalilo ekonomickou aktivitu, další vývoj je tak nejistý.
Ruské námluvy nezůstaly v Řecku oslyšeny. Vyjednávači Hellénské republiky konečně představili jiný plán řešení krize než obvyklou pozici „dejte nám peníze a na nic se neptejte, stejně je to všechno vaše vina.“ Namísto plánů na systémové řešení ale přišli s detaily projektu výstavby plynovodu z Ruska. Jihoevropský plynovod by měl po roce 2018 přivádět do Evropy 47 miliard metrů krychlových plynu ročně od ruské společnosti Gazprom. Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis řekl, že díky projektu vznikne v Řecku dvacet tisíc pracovních míst.
„Jediné, čeho tímto projektem Athény dosáhnou, bude další vyhrocení napjatých vztahů s Bruselem v době, kdy Řecko usiluje o třetí záchranný program,“ zkonstatoval Matthew Lynn.
Předseda Evropské komise Donald Tusk rozvířil poněkud stojaté vody vyjednávání prohlášením, že pokud se věřitelé dohodnou s Řeckem na další pomoci, měla by její součástí být i restrukturalizace dosavadního dluhu, což v praxi znamená, že část stávajícího dluhu by věřitelé měli odpustit. Německá kancléřka Angela Merkelová zůstává pevná jako skála. „Už jsem řekla, že klasický odpis dluhů není předmětem žádných debat. To se pro mě od včerejška nezměnilo,“ uvedla v reakci na Tuskův náznak taktického ústupu.
Řecká vláda nicméně přišla i s určitým náznakem reforem, který by mohl být pro Trojku akceptovatelný. Zahrnují třeba zvýšení firemních daní z 26 na 28 procent, zvýšení DPH na luxusní zboží z 10 na 13 procent. U restaurací, dopravy a soukromého zdravotnictví by se měla DPH zvýšit ze 13 na 23 procent, u hotelových služeb pak ze 6,5 na 13 procent.
Jinak řečeno – řecká vláda slibuje udělat přesně to, co svým voličům slibovala neudělat.
-of-
