Tak tomu se říká překvapení. Pracujete na geotermálním vrtu s cílem využít hlubinné teplo k výrobě elektřiny a narazíte na lithium. Přesně to se stalo v britském Cornwallu. Využití lithia by mohlo oživit zatím stále slabý zájem o geotermální zdroje, které zatím v Evropě zůstávají na okraji zájmu investorů do obnovitelných zdrojů energie.
Jedná se o společný projekt dvou britských firem – Geothermal Engineering a Cornish Lithium. První výsledky vypadají slibně. Během vrtání v lokalitě United Downs severně od Falmouthu se podařilo narazit na spodní vodu s obsahem přes 250 miligramů lithia na litr vody. I když to tak na první pohled nevypadá, je to poměrně slušné množství. Pilotní projekt počítá s produkcí 10 tun uhličitanu lithného ročně.
Takové množství by mnoho nevyřešilo. Vzhledem k očekávanému zákazu spalovacích motorů a přechodu na elektromobilitu experti z The Faraday Institute odhadli, že Velká Británie bude v roce 2035 potřebovat 59 tisíc tun uhličitanu lithného (čisté lithium je nestabilní, proto se ukládá do této sloučeniny). Vedle elektromobilů budou další tisíce tun lithia zapotřebí i pro velké baterie na ukládání elektrické energie.
Sdružení Geothermal Engineering – Cornish Lithium se chystá rozjet těžbu ve velkém a už v roce 2026 chce produkovat 4000 tun uhličitanu lithného za rok. Geothermal Engineering chce kromě elektrárny United Downs s plánovaným dokončením v příštím roce realizovat v regionu Cornwall ještě tři další geotermální elektrárny. Každá z nich má po dokončení mít elektrický výkon 5 megawattů a tepelný 20 MWt.
Výhodou této metody je poměrně snadné a levné získávání lithia. Odpadne tak problém, jak lithium dostat z horniny, například z cinvalditu. Právě tím se nyní zabývá český Geomet a jeho akcionáři – Severočeské doly ze skupiny ČEZ a European Metals Holdings. Pro připomenutí: projekt na těžbu u Cínovce v Krušných horách počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného (což je 4225 tun čistého lithia), a to nejdříve od roku 2025.
Geotermální energie se uplatňuje v Evropě při výrobě elektřiny a tepla nejvíc na Islandu a v Itálii. Naopak v České republice zůstává na okraji zájmu. Podzemní voda se částečně uplatňuje při vytápění Děčína. Plány na výrobu elektřiny s využitím hlubinného tepla se sice objevily v Litoměřicích, Tanvaldu či v Dětřichově u Frýdlantu, ale zatím se nepodařilo zrealizovat ani jeden z nich. Svůj podíl na tom má i omezený přístup k dotačním programům EU.
David Tramba
