Sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany, a tedy vojenská zdravotnická služba, má od 1. října 2023 nového ředitele. Brigádního generála Zoltána Bubeníka po necelých čtyřech letech vystřídal také lékař, plukovník Michal Baran, který v minulostí působil v rámci vojenského zdravotnictví na řadě výkonných i štábních funkcí, oznámilo ministerstvo obrany.
„Věřím, že většina z vás hledí na rozvoj zdravotnické služby se zdravým profesionálním optimismem, stejně jako já,“ řekl svým kolegům po jmenování plukovník Baran.
Ačkoliv se jedná takřka o generační výměnu, není plukovník Baran ve vojenském zdravotnictví žádným nováčkem. V minulosti působil na řadě výkonných zdravotnických i štábních funkcí.
Je absolventem Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně, Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Absolvoval specializované kurzy například v USA nebo Německu a působil také v zahraničních operacích v Afghánistánu nebo v Litvě
„Výzva, která přede mnou nyní stojí, vyvstala ze složité situace, v níž se zdravotnická služba, nejenom Armády České republiky, ale české zdravotnictví obecně, nachází,“ prohlásil na slavnostním nástupu v Hradci Králové plukovník Baran.
„Zdravotnické službě se v tento moment dostává ze všech součástí resortu obrany nebývalé podpory. K dosažení cílů, které před námi leží, je ale naprosto nezbytné, abychom všichni přestali hledět do minulosti a soustředili se výhradně na budoucnost a do té se dívali se zdravým profesionálním optimismem,“ pokračoval ve svém projevu plukovník Baran.
Maximální podporu velení Armády České republiky a celého resortu potvrdil ve svém projevu také zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generál major Miloslav Lafek, který se společně s dalšími zástupci velení AČR nástupu účastnil.
Společný nástup Sekce a Agentury vojenského zdravotnictví. Foto: Ministerstvo obrany
Brigádní generál Zoltán Bubeník opouští armádní zdravotnickou službu po téměř čtyřiceti letech. Bubeník je mimo jiné předsedou správní rady Vojenské zdravotní pojištovny.
Také on během své kariéry prošel celou řadou funkcí.
V operaci ISAF velel české polní nemocnici, která působila v Kábulu. Vrcholem jeho vojenské kariery byl, kromě funkce ředitele sekce vojenského zdravotnictví, zejména post předsedy Výboru náčelníků zdravotnických služeb NATO (COMEDS), jehož členem byl od roku 2011 a v roce 2018 na tři roky převzal právě post předsedy.
„Během své kariéry jsem se mohl spolu se svými kolegy radovat s prvních okamžiků skutečné vážnosti zdravotnické služby při nasazení polních nemocnic do zahraničních operací, ale prožil jsem s vámi také turbulentní časy, redukci služby a období nejistoty,“ pronesl ve svém projevu generál Bubeník. „Ačkoliv se nám ne vše dařilo podle našich představ, dokázali jsme společně udržet vysoký kredit vojenského zdravotnictví doma i v zahraničí,“ pokračoval Bubeník. „Vážím si vás jako vojáků, profesionálů oddaných vojenskému zdravotnictví. Bylo mi ctí vám velet,“ uzavřel svá slova generál Bubeník.
Zdravotnická služba Armády České republiky stejně jako celá armáda stojí před velkou personální výzvou. Situace ve vojenském zdravotnictví je ještě složitější, protože nedostatku středního zdravotnického personálu, lékařů a dalších specialistů v tomto oboru čelí celé české zdravotnictví obecně. Stabilizace a řešení této situace je bezesporu hlavní prioritou nového ředitele sekce vojenského zdravotnictví.
V organizaci Armády ČR je vojenské zdravotnictví podpůrnou složkou přímo podřízenou náčelníkovi Generálního štábu AČR a plní úkoly jako samostatný druh vojska.
Nejvyšším stupněm velení a řízení v systému poskytování zdravotní péče v českých ozbrojených silách je Sekce vojenského zdravotnictví Generálního štábu.
Primární lékařská péče (posádkové ošetřovny) je organizována na teritoriálním principu, v přímé podřízenosti Velitelství vojskové zdravotnické služby v Hradci Králové.
Dnešní vojenské zdravotnictví vytváří takovou organizační strukturu, která bude schopna nejen plnit úkoly zdravotnického zabezpečení vojsk AČR, ale v případě naléhavé potřeby také posílit zdravotnickou infrastrukturu státu. Jde především o pomoc při vzniku krizových situací, jakými jsou ekologické katastrofy, povodně, požáry, velké havárie v dopravě nebo v průmyslu a podobně.
Zdrojem zkušeností se stala účast zdravotnické služby AČR na mírových operacích organizovaných mezinárodním společenstvím. Součinnost s ostatními armádami Severoatlantické aliance přispěla nejen k prohloubení vzájemných kontaktů a porozumění, ale především k jasnější představě, jak účinněji řešit celý komplex opatření spojených s interoperabilitou. Působení českého zdravotnického personálu v operacích Pouštní bouře, UNPROFOR, UNCRO, UNTAES, IFOR, SFOR a KFOR na území bývalé Jugoslávie a humanitární pomoc, kterou vojenská zdravotnická zařízení poskytovala v Albánii a v Turecku, byla vysoce oceněna vyššími mezinárodními vojenskými velitelstvími, orgány OSN i pracovníky Červeného kříže.
V současné době stojí vojenské zdravotnictví AČR před úkoly vyplývajícími z členství České republiky v NATO. Hlavní pozornost bude soustředěna na opatření vytvářející odpovídající podmínky pro zdravotnické zabezpečení jak vlastních sil, tak i spojeneckých vojsk, včetně zajištění zdravotnických odsunů a hospitalizace raněných a nemocných.
Cílem konkrétních opatření je zabezpečit vzájemnou návaznost struktury i činnost zdravotnických útvarů a zařízení mezi AČR a ostatními armádami států Severoatlantické aliance.
(hrb)
