Evropa nedává dostatek prostředků na humanitární pomoc. Myslí si to europoslanci, podle kterých by měly unijní orgány částku zvednout. Míří ve prospěch nejpostiženějších regionů, jako jsou třeba Pásmo Gazy, Súdán, Etiopie nebo Ukrajina. V letošním rozpočtu dosahuje výše 1,9 miliardy eur (46 miliard korun).
Text připravený poslankyní Leire Pajínovou (S&D/ Španělsko) a schválený europoslanci zdůrazňuje, že ochrana civilistů a dodržování mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv musí zůstat ústředním bodem unijní zahraniční politiky. Europoslankyně hovořila s EU Perspectives o podrobnostech zprávy i nejnovějším vývoji v oblasti mezinárodní humanitární pomoci.
Jak reagují poslanci Evropského parlamentu na rostoucí humanitární krize po celém světě a jaká je role evropského bloku při ochraně civilistů?
Poslanci Evropského parlamentu obecně varují před prudkým nárůstem závažných porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně útoků na civilisty, děti, humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení. Vyzývají EU, aby zvážila sankce proti těm, kteří úmyslně brání poskytování pomoci. Trváme také na tom, že se humanitární pomoc nesmí stát nástrojem pro politický boj. Odepření životně důležité pomoci může vést ke kolektivnímu trestu nebo dokonce k válečnému zločinu.
Vyjadřujeme silné znepokojení nad situací v Gaze. Požadujeme neomezený přístup k humanitární pomoci a plné obnovení financování a mandátu reformované agentury UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě).
Používáte termín polykrize. Můžete vysvětlit, co znamená?
Termín polykrize jsme přidali do názvu zprávy a jeho definice do textu, protože odráží povahu doby, ve které žijeme. Polykrize v podstatě označuje soubor krizí, které jsou obvykle vzájemně propojené a vyskytují se současně. Je to trend, který ve světě nyní pozorujeme.
Občané se stále vyrovnávají s negativními důsledky globální pandemie, ale také s dopady války na evropském kontinentu. Nedostatkem energií a obnovením konfliktů po celém světě. To vše má obrovské humanitární dopady.
Proč čelí současný humanitární systém bezprecedentním výzvám?
Humanitární systém je pod silným tlakem. V první řadě jsou potřeby vyšší než kdy jindy. V dalších letech poroste počet lidí, kteří budou potřebovat humanitární pomoc.
Pak je tu rozpad globálního humanitárního systému související s drastickým snížením financování, které následovalo po omezení práce Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jsme také svědky nárůstu případů porušování mezinárodního humanitárního práva. To znamená rostoucí hrozbou pro miliony lidí po celém světě, kteří žijí v konfliktních oblastech.
Mohlo by vás zajímat
Na které členské státy EU nejvíce dopadlo omezení programů USAID? A proč?
Zrušení americké pomoci dopadá na všechny. Zranitelné skupiny obyvatelstva přicházejí o přístup k životně důležité pomoci. Ti, kdo pracují v humanitární oblasti, přicházejí o zásadní podporu. Unie a její členské státy čelí zvýšené nestabilitě.
Podle mého názoru také Spojené státy ztrácejí důvěryhodnost jako globální humanitární aktér. Humanitární potřeby, které vyplývají z mnoha faktorů, například válečných konfliktů nebo z rostoucí úmrtnosti na různé nemoci, vedou k nestabilitě. Neschopnost reagovat na tyto potřeby z důvodu nedostatku financí tuto nestabilitu ještě více prohlubuje.
Kdo na tom tratil?
Které projekty byly negativně ovlivněny? Mohla by EU tyto projekty nahradit z vlastních prostředků?
Některé země a zranitelné skupiny obyvatelstva, které byly více závislé na potravinové pomoci USAID, jako například Etiopie, budou čelit významným problémům. Unie samozřejmě musí zintenzivnit své úsilí v oblasti humanitární pomoci, aby zaplnila mezeru, kterou vytvořila současná americká administrativa. Bude k tomu potřebovat velkou politickou vůli a finanční ambice.
Je mezinárodní humanitární právo stále pevným pilířem pro EU, pokud jde o současnou situaci na Ukrajině nebo v Gaze?
Mezinárodní humanitární právo je po celém světě stále více zpochybňováno. Tento trend je podpořen rostoucí lhostejností k lidskému utrpení. EU vznikla jako projekt míru, solidarity a respektu k mezinárodnímu právu a mezinárodnímu humanitárnímu právu po dvou smrtících světových válkách.
Z tohoto důvodu bychom měli být silní a zásadoví, když se porušuje mezinárodní humanitární právo, které je základním pilířem evropské sedmadvacítky. Ať už na Ukrajině, v Gaze, Súdánu nebo v Konžské demokratické republice. Je smutné vidět, že někteří lídři Unie nejsou tak zásadoví, když dochází k jasnému porušování humanitárního práva v Gaze.
Udělala podle vás Unie v Gaze dost v oblasti humanitární diplomacie?
Rádi bychom viděli mnohem více humanitární diplomacie ze strany Evropské unie. I v Gaze, aby se zajistil přístup k pomoci v souladu s humanitárními zásadami. Vyzvali jsme proto vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaju Kallasovou, aby se na tento druh diplomacie zaměřila.
Poslanecká frakce S&D velmi hlasitě požaduje vysvětlení detailů „dohody“, kterou loni Kallasová uzavřela s Izraelem ohledně možností humanitární pomoci v Pásmu Gazy. Zajímá nás, jaké to přineslo výsledky a jaký byl obsah této dohody.
Humanitární diplomacie ale musí jít nad rámec pouhého telefonování s vedoucími představiteli. Musíme zaujmout systematičtější, koordinovanější a informovanější přístup k humanitární diplomacii včetně zapojení dalších aktérů. A využít také informace o zkušenostech z praxe od humanitárních organizací.
