Novela liniového zákona, která se původně týkala hlavně dopravních staveb, se přičiněním poslanců stala tak trochu i zákonem o budoucí podobě české energetiky. Neplánovaně se poslancům podařilo do liniového zákona protlačit smlouvy o vyrovnávacím režimu, v zahraničí známé jako Contract for Difference. Další schválené návrhy s přesahem do energetiky přináší Ekonomický deník v následujícím přehledu.
S výše zmíněným návrhem přišel poslanec Libor Turek (ODS). Podle schválené podoby novely se smlouvou o vyrovnávacím režimu rozumí smlouva uzavřená mezi Českou republikou, operátorem trhu a investorem do nové elektrárny. Ten získá nárok na minimální garantovanou cenu za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky.
Jedná se o stabilizační cenový mechanismus, který garantuje investorovi do nové (třeba jaderné) elektrárny návratnost vložené investice. Turkův návrh podpořily výhradně koaliční strany, většina poslanců ANO i všichni přítomní zástupci SPD hlasovali proti.
Pokoutní schválení tak důležitého opatření kritizují ekologické organizace. „Celý návrh na rozšíření možnosti finanční podpory investorů nových reaktorů na úkor spotřebitelů elektřiny měl projít standardním projednáním ve vládě, měl mít předloženy dopadové analýzy a měl rovněž projít kontrolou ze strany Legislativní rady vlády. Nic takového se v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny i s programovým prohlášením vlády nestalo,“ upozornil Eduard Sequens z ekologického sdružení Calla a varoval před negativním dopadem do konečným cen elektřiny.
Naopak koaliční politici jsou s výslednou podobou zákona spokojeni. „Pečlivě jsme vybrali klíčové oblasti, které jsou nutné pro zajištění rychlejší dekarbonizace a udržení energetické bezpečnosti naší země. Novela zavádí jasné a rychlé procesy povolování nových i modernizovaných zdrojů energie. To nám pomůže snížit byrokracii a umožní rychlejší realizaci takových projektů. Stejně tak urychlujeme pravidla pro výstavbu infrastruktury elektronických komunikací nebo povolování pro přenosovou, přepravní či distribuční soustavu, což platí jak pro elektřinu a plyn, tak i pro teplo,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Citlivé akvizice k jen s razítkem od státu
Poslanec Libor Turek prosadil i další dodatky k zákonu. Pozoruhodný je třeba ten, který uděluje ministerstvu průmyslu a obchodu právo udělovat souhlas s nabytím vlivu nad strategickými společnostmi či aktivy v energetice. Ministerstvo má vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení. Stát tak bude mít možnost odmítnout prodej strategických aktiv „problémovému“ investorovi, který by ohrozil bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice.
A to není vše. Investor, který vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, bude povinen v daných případech nabídnout ministerstvu, respektive podniku pod kontrolou státu, převod svého podílu prodej za cenu obvyklou. Stát by tak mohl zabránit prodeji strategicky významných aktiv třeba do rukou firem napojených na Rusko.
Povolení strategických staveb bez možnosti odvolání
Velký balík pozměňovacích návrhů hospodářského výboru nově zavádí pojem „stavba pro energetickou bezpečnost.“ Do této kategorie patří jaderné reaktory a s nimi související stavby, stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií a také sklady čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.
Současně do zákona poslanci vložili větu, že „proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.“ Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních o těchto stavbách je jeden měsíc. O žalobách má rozhodnout soud ve lhůtě 90 dnů.
Posílení kontroly nad nerostným bohatstvím
Dalším novým termínem v zákoně je „Ložisko strategického významu“. Tím se rozumí ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle liniového zákona. Ložiska strategického významu stanoví dle schválené novely zákona vláda svým nařízením.
Za kritické nerosty jsou v novele označeny radioaktivní nerosty (uran), ropy a zemní plyn, a dále nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy nebo získávat prvky vzácných zemin či prvky s vlastnostmi polovodičů. A trochu překvapivě také stavební kámen a štěrkopísek, které budou podle vyjádření ministerstva dopravy zapotřebí při výstavbě dálnic a železnic.
Zelená pro plynovod STORK II
Téměř všichni přítomní poslanci schválili doplnění přílohy, obsahující výčet strategických staveb s preferenčním přístuupem, o vysokotlaký plynovod Libhošť – Hať. Jedná se o projekt známý spíše jako STORK II. Ten by měl do čtyř let přinést dostatečné propojení české a polské plynovodní soustavy a umožnit dovoz zemního plynu z polských LNG terminálů.
Podpora technologii CCS
Poslanec Antonín Tesařík (KDU-ČSL)spolu s dalšími poslanci prosadil do zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur, doplnění, které uvádí, že úložiště oxidu uhličitého a přepravní síť jsou veřejně prospěšnými stavbami. Další úpravy k tématu ukládání uhlíku (CCS) do podzemí se promítnou také do stavebního zákona.
„Aktuální právní úprava a časový rámec legislativních procesů značně komplikují realizaci případných environmentálních projektů v oblasti zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických formací. Stavby a zařízení pro ukládání oxidu uhličitého nejsou doposud dle přílohy 3 stavebního zákona vyhrazenými stavbami. Jiné stavby realizované pro zvláštní zásahy do zemské kůry, případně hornickou činnost, jsou v této příloze vyjmenovány,“ uvedl poslanec Tesařík v odůvodnění svého návrhu.
Další zastávka: senát
Novelu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. liniový zákon), v pátek 3. listopadu schválilo 153 ze 155 přítomných poslanců. Následovat bude schvalování v senátu. Více o liniovém zákonu a jeho dopadu na oblast dopravy se dočtete v dříve vydaných zprávách Ekonomického deníku:
David Tramba
