Spojené státy a jejich partneři z G7 varovali Moskvu, že by mohli rozšířit sankce a použít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny. Americký boss Donald Trump se tak snaží získat ruského vůdce Vladimira Putina pro svůj návrh příměří.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho kolegové ze skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dosáhli v pátek určité jednoty, když vypracovali společné prohlášení o možných krocích proti Rusku. Tento tah následuje poté, co Kyjev před týdnem podepsal americký návrh třicetidenního příměří, ale Moskva signalizovala neochotu učinit totéž.

V komuniké, které skupina G7 zveřejnila po svém zasedání v Kanadě, se uvádí, že ministři zahraničí jednali o uvalení dalších protiruských sankcí, pokud Kreml podmínky příměří neakceptuje. Na otázku po amerických sankcích Rubio upozornil, že Trump „to nyní nechce udělat, protože doufá, že přiláká lidi na obou stranách k procesu, v jehož rámci bychom mohli jednat o míru“. Dodal, že zatím není jasné, zda Rusko hraje o čas.

Ropa, podpora Kyjeva, zmrazená aktiva

„Otázkou je, zda skutečně směřujeme k příměří, nebo se jedná o zdržovací taktiku,“ řekl novinářům Rubio. „Tu vám nezodpovím, protože to v tuto chvíli nevím.“ Právě tak není jasné, co znamená slovo amerického ministra zahraničí, jenž nemá žádnou vlastní osobní či politickou vůli, jsa pouze vykonavatelem Trumpovy moci. Jak moc platí slovo současného amerického prezidenta, naopak známo je.

V prohlášení skupiny G7 se uvádí, že ministři jednali o možných opatřeních proti Moskvě, jako jsou „stropy na ceny ropy, další podpora Ukrajiny a další prostředky“, zejména využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Skupina G7 zmrazila v roce 2022 aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 300 miliard eur – většinou hotovost a státní dluhopisy – poté, co Moskva napadla Ukrajinu v plném rozsahu.

Mohlo by vás zajímat

Rubio, který již dříve naznačil, že Kyjev bude muset učinit územní ústupky, v pátek naznačil, že ustoupit bude muset i Moskva. „Nikdy jsem neslyšel prezidenta Trumpa říkat, že Rusko má právo zabrat celou Ukrajinu a dělat si tam, co chce,“ řekl. Dodal, že Trumpův tým pro národní bezpečnost se sejde tento víkend po návratu prezidentova vyslance Steva Witkoffa z Moskvy, aby ruský postoj prozkoumal.

Americký appeasement

Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že včerejší rozhovory s Putinem byly „dobré a produktivní“. Až do tohoto týdne se nová administrativa soustředila na vyvíjení tlaku na Kyjev, aby se dohodl na rychlém ukončení války, ale Putinovy pochybnosti o okamžitém příměří přesunuly pozornost na Moskvu.

„Pokud jde o Ukrajinu, je teď na tahu Rusko,“ řekla v pátek novinářům kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová a bůhvíproč dodala, že v otázce Ukrajiny panuje ‚silná jednota G7‘. Jeden z účastníků přitom naopak uvedl, že text komuniké o Ukrajině byl přes noc předmětem ostrých sporů. Spojené státy tvrdily, že silné formulace by mohly narušit rozhovory s Ruskem, a proto byl text zmírněn, aby se dosáhlo dohody, uvedl tento zdroj agentury Bloomberg.

Kyjev a jeho spojenci v Británii a Francii se snažili překonat dopady katastrofálního setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z minulého měsíce tím, že na program jednání s USA opět zařadili opatření proti Rusku. Zelenského vláda tento týden souhlasila s Trumpovým návrhem poté, co USA pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Washington nyní tvrdí, že oboje obnovil.

Putin naopak uvedl, že příměří podporuje, ale dodal, že zůstávají „problémy“, které je třeba nejprve projednat. Jeho neochota podpořit návrh příměří přichází v době, kdy ruské síly dosáhly významného pokroku v Kurské oblasti, kde Ukrajina loni v létě vojensky zabrala více než tisíc kilometrů čtverečních.

Lež o obklíčení

Ve svém příspěvku na své sociální síti Trump prohlásil, že ruská armáda obklíčila tisíce ukrajinských vojáků, a dodal: „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina, aby jejich životy ušetřil.“ Podle veškerých známých faktů je tvrzení o obklíčených ukrajinských vojácích zcela smyšlené, což vzhledem k obvyklému argumentačnímu stylu amerického vůdce nepřekvapuje. Ukrajinský generální štáb popřel, že by ukrajinské jednotky byly obklíčeny, a uvedl, že v Kurské oblasti stále probíhají boje.

Putin v pátek prohlásil, že ukrajinské jednotky v Kursku by se měly vzdát, „aby splnily Trumpovu výzvu“. Prezident Zelenskyj odmítl postoj Moskvy k příměří jako zdržovací taktiku.

„Pes je zakopaný v podrobnostech a oni vám začnou nabízet detaily, aby vás zatáhli do dialogu, oddálili určité procesy a odložili konec války,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že doufá v „silnou reakci“ Trumpa na Putinův postoj.

Území a příměří

Prezident Zelenskyj rovněž uvedl, že otázka ukrajinských území okupovaných ruskými silami bude „nejobtížněji“ řešitelná. Příměří a území „jsou nejtěžšími momenty jednání“, řekl. „První je obtížný, protože vyžaduje odvahu a politickou vůli, druhý proto, že vyžaduje obtížný dialog.“

Očekává se, že Evropané a USA budou koordinovat uplatňování ekonomického tlaku na Putina. Poradci pro národní bezpečnost z Británie, Francie a Německa byli v pátek ve Washingtonu na jednání se svým americkým protějškem Mikem Waltzem.

Francie a Německo, které se dlouho stavěly proti plnohodnotnému zabavení ruského majetku drženého v EU, se nyní k této myšlence začínají přiklánět. Společně s Británií a dalšími zeměmi diskutují o způsobech, jak by ruský majetek mohly využít.