Francouzský Senát začal projednávat návrh zákona, jehož cílem je urychlit postupy související s výstavbou nových jaderných zařízení v blízkosti stávajících jaderných lokalit a s provozem stávajících zařízení. Vyplývá to z informací Senátu. V únoru loňského roku navrhl prezident Emmanuel Macron výstavbu šesti nových Evropských tlakovodních reaktorů EPR2 s možností výstavby dalších osmi reaktorů EPR2.
Začátkem listopadu 2022 schválila francouzská Rada ministrů návrh legislativy, která má zefektivnit administrativní a byrokratické procesy potřebné k výstavbě nových jaderných elektráren. Podle oficiální zprávy o zasedání kabinetu je cílem návrhu zákona reagovat na „naléhavost klimatické krize, která ohrožuje naše ekosystémy, naši společnost, budoucnost mladých generací, a na druhé straně na krizi suverenity a bezpečnosti dodávek energie v roce 2022 po ukrajinském konfliktu“.
Šestnáctého listopadu určil hospodářský výbor Senátu zpravodajem k tomuto návrhu zákona Daniela Gremilleta. Jedenáctého ledna výbor projednal Gremilletovu zprávu a stanovil svůj text k návrhu zákona. Součástí pozměňovacích návrhů výboru bylo vypuštění cíle snížit podíl jaderné energie na výrobě elektřiny ve Francii na 50 procent do roku 2035, jakož i zařazení malých modulárních reaktorů (SMR) mezi možné typy reaktorů a vodíkových elektrolyzérů.
Senát zahájil projednávání návrhu zákona 17. ledna a hlasování o něm je naplánováno na 24. ledna.
„Text umožňuje skloubit právní, finanční a organizační podmínky nezbytné pro obnovení civilní jaderné politiky,“ uvedl Senát.
Kromě zjednodušení administrativních postupů při povolování výstavby nových reaktorů návrh zákona také „ruší překážky, které brání oživení jaderné energetiky“, a „navrhuje novou jadernou strategii“.
Legislativa stanoví, že příští pětiletý energetický zákon, který by měl být přijat před 1. červencem, stanoví cíle dekarbonizace a „předpokládá, že v období mezi současností a tímto pětiletým zákonem bude provedeno posouzení potřeb vyvolaných čtrnácti Evropských tlakovodních reaktorů EPR, které zmínila vláda, a devíti dalších, které zkoumal provozovatel elektrické přenosové soustavy RTE, pokud jde o situaci skupiny EDF, veřejné finance a trh s elektřinou, potřeby z hlediska profesí a dovedností, bezpečnosti a zabezpečení a palivového cyklu“.
Návrh zákona rovněž zavádí „zvláštní postup pro slučitelnost územně plánovacích dokumentů“ s ohledem na výstavbu nových reaktorů a osvobozuje je od některých stavebních povolení. Provozovatelům jaderných zařízení rovněž přiznává možnost využít postup okamžitého vlastnictví k získání pozemků, na nichž by mohli postavit nové reaktory.
Po hlasování v Senátu příští týden bude návrh zákona předložen k projednání dolní komoře parlamentu, Národnímu shromáždění.
Návrh zákona je protějškem návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který Národní shromáždění odhlasovalo 10. ledna v prvním čtení.
Jaderná energie se na výrobě elektřiny ve Francii podílí téměř 75 procenty, ale vláda bývalého francouzského prezidenta Francoise Hollanda v roce 2014 oznámila, že jaderná kapacita bude omezena na současnou úroveň 63,2 GWe a do roku 2025 bude limitována na 50 procent celkové výroby ve Francii.
Francouzský zákon o energetické transformaci pro zelený růst, přijatý v srpnu 2015, sice nevyžadoval odstavení žádných v současnosti provozovaných energetických reaktorů, ale znamenal, že společnost EDF bude muset uzavřít starší reaktory, aby mohla uvést do provozu nové. Podle návrhu zákona o energetice a klimatu předloženého v květnu 2019 však nyní Francie odloží plánované snížení podílu jaderné energie na skladbě zdrojů elektrické energie na 50 procent ze současného cíle pro rok 2025 na rok 2035.
Loni v únoru prezident Macron oznámil, že nastal čas pro renesanci jaderné energetiky ve Francii, a prohlásil, že provoz všech stávajících reaktorů by měl být prodloužen, aniž by byla ohrožena bezpečnost, a představil návrh programu pro šest nových reaktorů EPR2 s možností výstavby dalších osmi reaktorů EPR2.
(nik)
