Neděle, 19. září, 2021

Fondy prevence by neměly být nástrojem pro akvizice pojištěnců. Preventivní programy je třeba stavět na důkazech, říká náměstek VZP Duškov

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ačkoliv je prevence těžištěm otázky zdraví populace, je na fondech prevence zdravotních pojišťoven jen zlomek financí, které jdou na léčbu. Aby toho nebylo málo, příspěvky některých zdravotních pojišťoven preventivní charakter postrádají – než aby podpořily zdraví svých pojištěnců, mají spíše za cíl přilákat nové klienty. Podle náměstka VZP pro služby klientům Ivana Duškova by byl na místě opačný přístup – finance na prevenci posilovat a volit preventivní programy tak, aby byly skutečně postavené na důkazech a měly prokazatelný přínos. Duškov to řekl na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického a Ekonomického deníku, který se konal 22. července v Praze.

Ivan Duškov by rád do budoucna fond prevence VZP postavil na faktu, že zatímco ke zlepšení zdravotní situace obyvatel přispívá léčba z 30 procent, 70 procent stojí na preventivních aktivitách.

„Když se ale podíváte na to, jak je nastaven fond prevence, je to obráceně, respektive je tu ještě výrazně méně prostředků. Zákon o Veřejné zdravotní pojišťovně nám praví, že můžeme tvořit fond prevence, kde je 0,3 procenta ze základního fondu. Je otázka, zda s tím do budoucna něco nedělat a evidence-based preventivní aktivity více nepodporovat,“ poukazuje Ivan Duškov. Připomeňme, že zatímco nyní jde ze základního fondu VZP na léčbu ročně kolem 200 miliard korun, z fondu prevence šlo v roce 2019 (v posledním roce nezasaženém pandemií covid-19) na příspěvky kolem půl miliardy.

Foto: Radek Čepelák

Zároveň je známo, že jeden dolar investovaný do prevence přináší úsporu až čtyř dolarů na léčbě. Tento fakt se ale zatím bohužel v systému veřejného zdravotního pojištění příliš neodráží. Navíc ani nastavení fondů prevence někdy není zcela optimální a některé pojišťovny je nevyužívají ani tak k prevenci, jako k akvizici nových pojištěnců.

„Na desetitisícový příspěvek na hodinky s EKG se láká lépe než na vyšetření znaménka. Do budoucna by ale měla převážit profesionální perspektiva. Rád bych i ve Všeobecné zdravotní pojišťovně vnesl do definicí jednotlivých programů fondu prevence odborný pohled a skutečně ověřený, evidence-based charakter jednotlivých intervencí. Máme před sebou hodně práce,“ konstatuje Duškov.

Smysl má očkování či podpora zdraví matek a dětí

Co tedy má smysl v rámci prevence podporovat? Podle studie McKenzie spočívají nejefektivnější programy prevence v očkování. „Vidíme, jak nesmyslná diskuze se nyní vede. Jako VZP jsme vystaveni tlaku, protože jsme si dovolili našim pojištěncům napsat adresný dopis, aby zvážili vakcínu proti covidu, která je efektivní a bezpečná. Nyní čelíme ostré kritice, protože dopis stál 15 korun na pojištěnce. Den hospitalizace na JIP ale stojí 60 tisíc,“ připomíná Ivan Duškov.

Vedle očkování je důležitá podpora zdraví matek, dlouhodobého kojení a získávání návyků u dětí. V průběhu dětství a adolescence se totiž formují návyky na celý život – když dítě bude zvyklé si od mala čistit zuby, bude to pro něj samozřejmostí po celý život.

Zprava šéfredaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

„A když edukací či motivací dostane sadu návyků, bude například chodit i na preventivní prohlídky. Oproti tomu u čtyřicetiletého muže, který žije určitým životem, je změna v postojích a chování poměrně náročná. Na druhou stranu, všechno jde, když se chce,“ podotýká Ivan Duškov.

Velmi nosný je podle Duškova také koncept snižování rizik (harm reduction), a to jak v oblasti užívání tabáku, tak alkoholu.

Na sankce u nás nejsme připraveni

Protože se ale doposud prosazování prevence v Česku příliš nedařilo, jsou k diskuzi vedle bonifikací také sankce za nežádoucí chování.

„Na to ale pozor. V ČR třicetikorunový regulační poplatek jedné politické straně dvakrát vyhrál volby. Kdybychom tedy řekli, že obézní lidi či lidi s nějakým z našeho pohledu deviantním typem chování budeme více zdaňovat, tak asi na pozici náměstka příliš dlouho nevydržím. Myslím tedy, že měkčí cesta motivací a edukace sice je z hlediska časové i finanční perspektivy náročnější, ale v našem kontextu správná,“ uzavírá Ivan Duškov.

Vystoupení místopředsedkyně zdravotního výboru Národní rady SR Anny Záborské. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a SATUM Czech.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter