Až 868,5 milionu korun bude moci největší česká zdravotní pojišťovna rozdělit příští rok v rámci programu prevence. Posílit mají zejména příspěvky na očkování, které by měly být u jednotlivých vakcín vyšší až o stovky korun. Dobrou zprávou je také to, že se VZP zatím daří i po ekonomické stránce, kdy je výběr pojistného vyšší, než se čekalo. Díky tomu pro pojišťovnu nepředstavuje takový problém fakt, že si pandemie covid-19 letos vyžádá zhruba o sedm miliard více, než s čím počítal zdravotně pojistný plán.
Správní rada VZP včera schválila finanční rozpočet fondu prevence pro rok 2022 ve výši 868,5 milionu. Pro srovnání: na letošní rok se plánovalo čerpání ve výši 720,7 milionu. Příspěvky pro děti i dospělé by se tak od příštího roku mohly u jednotlivých typů vakcín zvýšit až o stovky korun, což v součtu znamená několik tisíc korun na očkování ročně pro každého klienta VZP. Výrazným způsobem se zvýší také příspěvky na pomůcky pro diabetiky, a to z 500 na 1000 korun, nebo pro dárce krve z 2500 na 3000 korun.
„V klientských programech hrazených z fondu prevence pro rok 2022 se budeme věnovat prevenci závažných nemocí, dále je tam sloup Maminka, kde se jedná o pomoc těhotným a novorozencům, a samozřejmě jsou tam příspěvky na nejrůznější aktivity, jako je pohyb pro děti i pro dospělé,“ přibližuje předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.
Nárůsty příspěvků se budou příští rok soustředit zejména na očkování. „Je to věc velmi důležitá, zvláště v situaci, kdy víme, jak může taková potřeba očkování náhle vzniknout. Představuje to tedy i určitou rezervu pro případ, že by došlo k nějaké neočekávané vysoké potřebě,“ doplňuje místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda.
Indikace k protonové terapii se bude řešit na ministerstvu
Rada se včera zabývala také disproporcí v protonové léčbě. V prvním pololetí pojišťovna zaznamenala 442 žádostí o úhradu terapie, z nichž jen pět bylo zamítnuto. Nicméně již na jaře správní rada řešila, že naprostá většina žádostí pochází z motolského komplexního onkologického centra, ačkoliv KOCů máme v Česku celkem 15.
„Jedná se tu o disproporci v indikaci k léčbě některých nádorů. Je třeba, aby se odborníci shodli, jak je proces správně nastaven. Bude k tomu jednání na úrovni ministerstva zdravotnictví, protože VZP v současné době vyčerpala všechny možnosti, jak zjistit, zda všechna centra indikují rovnoměrně a správně. Je to tedy dále v rukou ministerstva zdravotnictví,“ vysvětluje Věra Adámková s tím, že zástupci odborných společností se budou domlouvat na větší spolupráci ve věci indikací.
Výběr pojistného je o 3,5 procenta vyšší proti plánu
Na včerejším jednání správní rady se samozřejmě řešily také dopady pandemie. V tuto chvíli pojišťovna očekává, že se dopad v posledních čtyřech měsících vyšplhá na 16 miliard Kč, z čehož bylo devět miliard Kč již obsaženo ve zdravotně pojistném plánu.
„Devítimiliardový dopad byl již zakalkulován ve zdravotně pojistném plánu pro letošní rok. Do tohoto plánu vstupovaly predikovatelné náklady spojené s hospitalizací pacientů, zejména těch v těžkém stavu, dále očkování a antigenní a PCR testy. Navýšení nad zdravotně pojistný plán, tedy oněch zhruba sedm miliard, je odhad konce roku, kdy jsme zapracovali i skutečnost, že nebylo ukončeno plošné testování. Jsou tam tedy náklady na testování, které představují zhruba miliardu korun, a vstupuje tam i mírný nárůst hospitalizovaných a třetí dávka očkování. Počítáme tedy s tím, že kromě toho, že se nám zvýší očkování u praktiků, se zvýší i nákladovost – pokud tu bude třetí dávka, očekáváme, že překročíme zdravotně pojistný plán,“ vypočítává ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Náklady za testování na jaře tak překročí 4,5 miliardy, podobnou částku si vyžádá také očkování. Zatím jde ale ještě o předběžná čísla, protože dobíhá vykazování.
Navzdory tomu, že náklady budou vyšší, než se původně čekalo, pojišťovna vnímá situaci pozitivně – výběr pojistného se totiž vyvíjí nad očekávání. Díky tomu, že je výběr pojistného o 3,5 procenta vyšší, než se počítalo, náklady by měly být pokryty, aniž by byl výsledek pojišťovny na konci roku horší oproti předpokladu – naopak podle ředitele Kabátka by možná mohl být i o něco pozitivnější.
Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění činil na konci srpna 15,2 miliardy korun, rezervní fond byl naplněn do minimální zákonné výše 2,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu zdravotního pojištění za leden až srpen 2021 činí 1,7 miliardy, přičemž zdravotně pojistný počítá v tomto roce s konečným výsledkem minus 9,7 miliardy. Celkové příjmy základního fondu se vyšplhaly na 159,8 miliardy (69 procent plánu), zatímco očekávané čerpání dosáhlo 158,1 miliardy (65,5 procenta plánu), čehož náklady na zdravotní služby tvoří 151,8 miliardy.
„Situace a finanční kondice VZP je velice, řekl bych že neočekávaně, dobrá,“ dodává člen správní rady Miloslav Janulík.
(mk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
