V Bruselu se opět rozbíhá debata o víceletém rozpočtu pro Evropskou unii. V sázce není jen to, kolik EU utratí, ale i to, zda dokážou rozpočtové priority vyřešit jednu z největších výzev, před kterou Evropa stojí. Obnovit konkurenceschopnost evropských firem.
Hlavní ekonom federace zastupující obchodní asociace z celého kontinentu BusinessEurope Lúcio Vinhas de Souza v rozhovoru pro EU Perspectives zdůraznil, že se návrh víceletého rozpočtu EU pro období 2028 až 2035 vydal správným směrem, protože klade prioritu na evropskou konkurenceschopnost. Je ale potřeba dalších kroků, aby se tento záměr skutečně realizoval.
Jak celkově hodnotíte příští unijní rozpočet pro období 2028 až 2035?
Abychom pochopili víceletý finanční rámec, musíme nejprve porozumět číslům. Celkový objem rozpočtu se oproti předchozímu výrazně nezměnil. I když nyní činí téměř 2 biliony eur, což představuje 1,26 % hrubého národního důchodu EU oproti přibližně 1,02 % HND v předchozím rozpočtovém cyklu, nárůst je pouze marginální.
Hlavním důvodem zvýšení je zahrnutí splátek úvěrů souvisejících s programem NextGenerationEU, fondem na podporu ekonomického oživení po pandemii covidu-19. S přihlédnutím k této skutečnosti zůstává rozpočet víceméně konstantní.
Evropa se stala jakýmsi „Silicon Valley regulace“. Podniky omezuje nadměrná regulační zátěž. Lúcio Vinhas de Souza, BusinessEurope
Skutečným problémem nejsou čísla, ale přidělování finančních prostředků. V tomto smyslu podporujeme přerozdělení prostředků ve prospěch konkurenceschopnosti a inovací. Zda bude nový rozpočet „dostatečně velký“, závisí také na tom, jak efektivně se budou prostředky využívat a zda budou dostupné včas.
Důležitou součástí nového rozpočtu je zavedení Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Je to odpověď na posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu?
Fond je krokem správným směrem, zejména s ohledem na jeho navrhovanou velikost přesahující 400 miliard eur. Základní problém konkurenceschopnosti Evropy ale nespočívá pouze ve zdrojích. Jedná se o regulační prostředí. Evropa se stala, jak někteří říkají, jakýmsi „Silicon Valley regulace“. Podniky zatěžuje nadměrná regulační zátěž. Trvá to již dlouhou dobu. Situace se ale zhoršila zejména po vlně legislativních opatření zavedených předchozí Komisí.
Komise v poslední době podnikla různé kroky ke snížení této regulační zátěže. Například odložila nařízení o odlesňování a cíle v oblasti CO₂ pro automobilový průmysl. Je to správná odpověď?
Vidíme určitý pokrok, Komise naslouchá podnikům více než dříve. I takzvaný návrh omnibus – legislativní balíček Komise zaměřený na snížení regulační zátěže – ukazuje větší ochotu spolupracovat. Prozatím se však jedná pouze o návrh, který musí ještě schválit Rada EU. Stále je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda to přinese skutečné zjednodušení, které evropské firmy potřebují.
Nové daně na úrovni EU by pro nás byly nepřijatelné. Zavedení dalších daní by pouze zvýšilo náklady na podnikání. Lúcio Vinhas de Souza, BusinessEurope
Souběžně se zvyšováním konkurenceschopnosti evropských podniků Komise také chce, aby firmy začaly více přispívat do rozpočtu prostřednictvím daně z příjmů právnických osob. Jaký je váš názor na tento návrh?
Nové daně na úrovni EU by pro nás byly nepřijatelné. Evropský byznys už nyní platí nadměrné daně. Zavedení dalších by pouze zvýšilo náklady na podnikání. To by snížilo konkurenceschopnost evropských společností. Naše hodnocení je proto v tomto bodě spíše negativní.
Další výzvou pro evropské podniky je rostoucí dovoz produktů z Číny, který ještě umocňují americká cla na čínské zboží. Jak to ovlivňuje vaše členy a co by měla Komise udělat?
Nárůst importu levných čínských výrobků vede k nekalé soutěži, protože Peking čínskou produkci podporuje dotacemi a daňovými úlevami. Nedávný návrh Komise na zavedení poplatku ve výši dvě eura za malé balíčky je prvním pozitivním krokem.
Existuje však větší systémový problém. Čínské firmy, například v sektoru výroby elektromobilů, těží ze státních záruk a dotací, které narušují hospodářskou soutěž. Evropské společnosti totiž nemají přístup k obdobné podpoře. To narušuje rovné podmínky na jednotném trhu a vyžaduje systematičtější nápravu.
Mario Draghi ve své zprávě varoval před velkým počtem start-upů, které opouštějí EU, když chtějí expandovat. Jakou roli v tomto ohledu hraje Fond konkurenceschopnosti?
Cílem Fondu konkurenceschopnosti je podpoření inovací, což je vítaný krok. Inovace však vyžadují značné finanční prostředky a jsou riskantní záležitostí. K tomu potřebujeme více než jen fond.
Obchodní výměna v rámci sedmadvacítky zůstává omezená. V roce 2017 činil vnitřní obchod mezi americkými federálními státy 74 procent HDP Spojených států, zatímco obchod mezi členskými státy EU činil 21 procent HDP Unie. A od té doby tento podíl klesá. Evropská sedmadvacítka stále nemá integrovaný finanční trh a členské státy se brání vzniku celoevropských bank a integrovaných kapitálových trhů. Právě kvůli této nemožnosti růstu se mnoho expandujících podniků stěhuje do zahraničí.
Mohlo by vás zajímat
Abychom tento problém vyřešili, je třeba realizovat koncept unie kapitálových trhů, který se označuje jako Unie úspor a investic (SIU). Musíme omezit fragmentaci a odstranit překážky. Víceletý finanční rámec může hrát svou roli, ale v širším kontextu jde o vytvoření skutečného evropského finančního trhu a snížení regulační zátěže. Teprve pak mohou start-upy růst a konkurovat na globální úrovni.
Nový rozpočet obsahuje mnoho kroků správným směrem, ale stále to nestačí?
Přesně tak. Peníze jsou pouze jednou částí rovnice. Komplexní politická reakce musí zahrnovat zjednodušení regulace, integrovaný finanční trh a cílené využívání finančních prostředků v souladu s prioritami konkurenceschopnosti. Teprve pak budou evropské podniky znovu skutečně konkurenceschopné.
