Firmy v USA budou muset zveřejňovat rozdíly mezi příjmy top manažerů a řadových zaměstnanců. Padl také návrh, aby firmy povinně hlásily, jakou mají genderovou mzdovou mezeru.
Americká Komise pro cenné papíry dala minulý týden zelenou normě, podle níž budou firmy muset zveřejňovat mzdové rozdíly mezi top manažery a obyčejnými zaměstnanci. Může to však být jen první krok jiné povinnosti – zveřejňovat tzv. genderovou mzdovou mezeru, tedy rozdíly v příjmech mezi muži a ženami. Jen se nad tím zamysleme. Zveřejnění mzdových rozdílů mezi top managementem a řadovými zaměstnanci možná naštve pár kravaťáků, ale přikázat firmám, aby ukázaly, že ženám platí méně než mužům, může pomoci milionům lidí. A dost možná by to mohlo přispět k vyřešení jednoho z nejošemetnějších problémů naší doby.
Genderová mzdová mezera doposud ustála každou snahu ji uzavřít, a to i přesto, že prezident J.F.Kennedy před více než 50 lety podepsal zákon o rovnosti v odměňování (Equal Pay Act, 1963). Claudia Goldinová, harvardská ekonomka, zabývající e pracovním trhem zkoumala mzdová data a zjistila, že mzdová mezera u identických pracovních pozic přetrvává, i když vzala v potaz počet odpracovaných hodin, vzdělání, rasu a věk. Například lékařky a chiruržky vydělávají pouze 71 % toho, co jejich mužští kolegové. Finanční poradkyně jen 66 % výdělků finančních poradců. Jiní ekonomové spočítali, že žena pouhý rok po absolvování vysokoškolského studia vydělává o 6,6 % méně než jejich mužské protějšky. Absolventky MBA programů vydělávají ročně o 4 600 dolarů méně ve svém prvním zaměstnání, než mužští absolventi.
Ženy se s tím snaží něco dělat samy. Například Linda Babcocková, ekonomka na Carnegie Mellon University a spoluautorka knihy „Ženy nežádají“ objevila jeden z důvodů genderové mzdové mezery. Babcocková zjistila, že muži s až 4 krát větší pravděpodobností požádají o zvýšení své mzdy, než ženy. A když už ženy požádají o vyšší mzdu, pak žádají o 30 % nižší navýšení, než muži. A tak je ženám doporučováno, aby se nebály žádat o vyšší mzdu, respektive o mzdu, kterou si zaslouží. Výborná rada, až na to, že není dostatečná.
Protijed však již existuje. Ve Velké Británií nedávno vznikl plán, podle něhož by firmy s více než 250 zaměstnanci měly každoročně publikovat zprávu o velikosti své vlastní genderové mzdové mezery. A mnoho dalších zemí se přidá, včetně Rakouska nebo Belgie, které již také představily podobné pravidlo. Zveřejnění mzdových mezer „přivede mzdové rozdíly na světlo a vytvoří tlak na zvýšení mezd žen,“ řekl minulý měsíc britský premiér Cameron.
Kritikové britského plánu však tvrdí, že to bude příliš nákladné a příliš komplexní. Říkají, že to nepostihne jádro problému, kterým je systematicky horší přístup žen do lépe placených odvětví nebo lépe placených pozic, případně to bude mít i nepředvídatelné sociální dopady.
Nicméně v minulém roce se poradenská firma PricewaterhousCoopers rozhodla zveřejnit svou genderovou mzdovou mezeru. Analýza této mezery pak ukázala, že většina z rozdílu mezd ve výši 15,1 % byla důsledkem výrazně nižšího zastoupení žen v seniorských pozicích. Takovému jevu se říká genderová segregace. Ukázalo se, že v roce 2013 bylo na pozicích, které jsou jen o jeden stupínek pod partnery, zastoupeni 30 % žen, zatímco mezi partnery bylo již jen 16 % žen. O rok později se podíl žen v partnerských pozicích u PWC zdvojnásobil.
Rozdíly v příjmech mezi muži a ženami se však neprojevují jen u řádné mzdy, ale i u odměn a bonusů. Analýza v PWC ukázala, že muži v partnerských pozicích dostávali bonusy jen proto, aby byli odrazováni od odchodu jinam, zatímco u žen tomu tak vůbec nebylo. Je to vysvětlováno tím, že muži častěji vyhrožují odchodem z firmy, zatímco ženy na neudělení bonusu typicky reagují zvýšením své pracovitosti a doufají, že příští rok bonusy dostanou.
Existuje také nápad, že výše popsaná transparentnost by se neměla týkat pouze mzdových rozdílů mezi muži a ženami, ale také menšin a jiných znevýhodněných skupin obyvatelstva. Například Afroameričané vydělávají méně než bílí muži, ačkoli vezmeme-li v potaz vzdělání, pak muži s černou barvou pleti vydělávají víc než méně vzdělané bílé i černé ženy. Zatím se však neočekává, že by se našla k prosazení podobných norem dostatečná politická vůle.
-usi-
