Středa, 25. května, 2022

Firmy by měly plnit alespoň základy směrnice o ochraně oznamovatelů, doporučuje právník Dědina

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dvouletá lhůta pro aplikaci evropské směrnice pro ochranu oznamovatelů do tuzemského práva uplynula již minulý týden. Sněmovna ale zákon neschválila. „Uplynutí transpoziční lhůty 17. prosince 2021 má však za následek aplikaci tzv. vertikálního přímého účinku, kvůli kterému její část bude přímo použitelná a závazná pro stát, za určitých okolností také veřejné podniky a firmy,“ vysvětlil České justici vedoucí právního týmu advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný (AK CCS) Matěj Dědina.

Část směrnice tak již nyní platí pro veřejnou správu, jejíž instituce musí například zřídit vnitřní oznamovací systémy. Hlavním poselstvím revoluční whistleblowingové směrnice je ochrana oznamovatelů před pomstou či odvetnými opatřeními za oznámení porušení práva (i hrozící), které poškozuje veřejný zájem (typicky v oblasti veřejných zakázek, finančních služeb a praní špinavých peněz, bezpečnosti výrobků, dopravy, ochrany životního prostředí, spotřebitelských práv či veřejného zdraví pozn. red.). Povinné subjekty v soukromém i ve veřejném sektoru musí vytvořit vhodný interní oznamovací systém, skrze který lze porušení bezpečně a bez obav z negativních následků nahlásit. Platí to i pro obce.

„Primárně má oznámení směřovat příslušné osobě uvnitř dané organizace, která musí splňovat určitá kritéria – nestrannost, absenci střetu zájmů apod. Typicky půjde o příslušného zaměstnance, ale může jít i o vnější subjekt, na který lze whistleblowingové povinnosti přenést (podobně jako u pověřence GDPR). V případě absence interního systému, nebo pokud zaměstnavatel oznámení nebude věnovat patřičnou pozornost, může oznamovatel využít tzv. externí oznamovací systém, který v případě ČR bude spravovat Ministerstvo spravedlnosti. Směrnice doporučuje (nikoli však nařizuje) použití nejprve interního, a až následně externího oznamovacího systému. Pokud oznámení nebude věnovat pozornost ani Ministerstvo spravedlnosti, je oznamovatel oprávněn veškeré podklady zveřejnit, např. na sociální síti či v novinách,“ vysvětluje Dědina.

Nový předpis ale v praxi zasáhne i soukromý sektor. To však přináší značná rizika také zaměstnavatelům ze soukromého sektoru. „Hrozí, že oznamovatel nahlásí porušení přímo ministerstvu prostřednictvím externího systému a zaměstnavatelé v soukromém sektoru tak ztrácí nad oznámením kontrolu, kterou by měli tehdy, pokud by (dobrovolně) zřídili interní oznamovací systém a oznamovatel jej využil namísto systému externího. Přímé využití externího oznamovacího systému může vést k prošetřování oznámení např. státním zastupitelstvím či jiným správním orgánem a následné nežádoucí medializaci potenciálně citlivého případu,“ dodává advokát AK CCS.

Ministerstvo spravedlnosti už dříve vydalo pro úřady metodiku, v níž reaguje na blížící se nabytí účinnosti směrnice. Povinné subjekty podle ní musí například zavést vnitřní oznamovací systémy, musí také určit člověka, který bude odpovědný za přijímání oznámení a nakládání s ním.

Řada subjektů již podle ministerstva systémy zavedla. „U služebních úřadů bude tato povinnost plněna zejména modifikací oznamovacích kanálů a postupů, které již nyní musí být zavedeny podle nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu,“ uvedl Michal Pleskot z tiskového odboru ministerstva. U dalších subjektů jsou oznamovací systémy součástí stávajících procesů. „Dalším povinným subjektům dosud nastavit oznamovací systémy pomáháme,“ doplnil Pleskot.

Ani společnosti v soukromém sektoru by podle odborníků neměly čekat na přijetí českého zákona, ale dobrovolně splnit alespoň základní požadavky směrnice. „Bude nutné se zaměřit také na zamezení zneužitelnosti systému k šikanózním oznámením. Ačkoliv směrnice předpokládá zavedení odrazujících sankcí při oznámení či zveřejnění nepravdivých informací, není jisté, že takové sankce budou způsobilé od takového jednání osoby s úmyslem škodit např. v konkurenčním boji efektivně odradit. Eliminaci tohoto rizika bude tedy vhodné ošetřit také v interním systému,“ uzavírá advokát Dědina.

Evropská směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávní činnosti byla přijata v říjnu 2019. V případě neimplementování směrnice může být členskému státu uložena Soudním dvorem Evropské unie pokuta v rámci řízení pro porušení povinnosti plynoucí z práva EU.

Eva Paseková

Článek vyšel na na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter