Uprchlíci, kteří se chtějí dostat do Evropské unie, mohou být odesláni zpět do zemí, jako je Turecko nebo Gruzie. Nová pravidla, která definují seznam takzvaných bezpečných zemí, jsou pro ochránce práv žadatelů o azyl nepřijatelná. Přesto mají podporu většiny bruselských institucí.
V polovině prosince udělil Evropský parlament Sacharovovu cenu za svobodné myšlení gruzínské novinářce Mzie Amaglobeliové za její neohrožený odpor proti proruské a neliberální vládě její země. Šéfka parlamentu Roberta Metsolová vyzvala Tbilisi, aby ji propustila z vězení.
O dva dny později ale poslanci Evropského parlamentu uznali tuto vládu za dostatečně demokratickou. Kavkazský stát na pobřeží Černého moře totiž zařadili na seznam bezpečných zemí, kam lze vyhošťovat uprchlíky. Pravidla týkající se bezpečných zemí podpořila pravicová většina zákonodárců.
Meloniová ukázala směr
Evropský poslanec Nicola Procaccini (ECR/Itálie), který pochází ze strany Bratři Itálie, změny uvítal s tím, že se Evropa v oblasti migrační a azylové politiky vydává stejným směrem, jako jeho rodná země.
„Premiérka Giorgia Meloniová vystoupila v italském parlamentu, aby zdůraznila rostoucí podporu italské strategie proti nelegálnímu přistěhovalectví. Evropský parlament učinil další krok stejným směrem,“ řekl Procaccini.
Je politika otevřených dveří pryč?
Italský poslanec zdůraznil, že změny získaly podporu dvou třetin parlamentu. „Je politováníhodné, že italská levice zůstává izolovaná a nadále prosazuje politiku otevřených dveří. Ta má za následek úmrtí na moři a nejistotu v evropských městech,“ zdůraznil.
Jeho kolega Carlo Fidanza (ECR/Itálie) zdůraznil, že klíčovou změnou je jasné rozlišení legální migrace od nelegální a definice osob, které mají nárok na ochranu podle mezinárodního práva.
Mohlo by vás zajímat
Ne všichni ale změny vítají. Organizace Save the Children vyzvala EU a členské státy, aby upustily od politiky, která upřednostňuje kontrolu hranic před ochranou nezletilých. Vyjádřila „vážné znepokojení“ nad změnami, které posvětili také ministři vnitra na Radě EU.
Podle neziskové organizace hrozí nezletilým osobám včetně dětí bez doprovodu zrychlené postupy během azylového řízení a odepření práva na individuální posouzení a ochranu jejich zájmů. V konečném důsledku to může vést k nelegálnímu navracení uprchlíků a porušování jejich základních práv.
Dobrovolné návraty
Organizace Save the Children trvá na tom, že všechny návraty do zemí mimo evropskou sedmadvacítku mají být dobrovolné. Navíc požaduje zákaz zadržování nezletilých, specializovaná centra pro děti bez doprovodu, řádné postupy pro posuzování věku a silnější systémy pro opatrovnictví dětí.
Europoslanec Nicola Zingaretti (S&D/Itálie) se k těmto obavám připojil. Uvedl, že evropskou budoucnost nelze budovat na strachu. Podle něj je pokrytecké připomínat porušování lidských práv v zemích jako Turecko, Srbsko a Tunisko a zároveň tyto státy označit za bezpečné pro uprchlíky.
Europoslankyně Cecilia Stradaová (S&D/Itálie) dokonce uvedla, že deportace žadatelů o azyl do třetích zemí povede k legalizaci globálního obchodu s lidmi. Navíc se na jeho financování začnou podílet i evropští daňoví poplatníci. „Tyto země, které mohou být neliberální, získají nad EU obrovský vliv,“ varovala.
Poslanci Evropského parlamentu dosáhli neformální dohody s Radou o vytvoření celoevropského seznamu bezpečných zemí původu, jak jej navrhla Evropská komise. Žádosti o azyl od státních příslušníků zemí uvedených na seznamu – Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Kosovo, Indie, Maroko a Tunisko – budou podléhat zrychlenému řízení. Žadatelé musí prokázat, proč by se předpoklad bezpečnosti neměl vztahovat na jejich individuální případ.
Kandidátské země jsou bezpečné
Státy kandidující na vstup do EU budou rovněž považovány za bezpečné země původu, pokud konkrétní okolnosti nenaznačují opak, jako je například bezohledné násilí spojené s ozbrojeným konfliktem. Mezi další důvody pro vyloučení ze seznamu patří uvalení hospodářských sankcí z důvodu porušování základních práv a svobod.
Komise slíbila, že začne průběžně sledovat situaci v zemích uvedených na seznamu i v těch kandidátských. V případě změn může dočasně pozastavit označení země jako bezpečné. Pokud je násilí nebo porušování práv omezeno geograficky, může se pozastavení vztahovat pouze na části území dané země nebo na jasně identifikovatelné kategorie osob.
Členské státy Unie si ponechají právo označit na vnitrostátní úrovni další bezpečné země původu, s výjimkou těch, které vyloučila EU. V souladu se Smlouvami o EU má Soudní dvůr EU pravomoc rozhodovat o platnosti označení bezpečné země původu na úrovni celého evropského bloku.
