1519 firem u nichž je podezření na to, že v minulosti vydaly korunové dluhopisy prověří finanční správa. Vyplývá to z informací, které byly uvedeny na jednání poslaneckého rozpočtového výboru.
Do poloviny září by mělo generální finanční ředitelství poslancům rozpočtového výboru poslanecké Sněmovny předložit informace o prověření 1519 firem, které jsou podle průvodních znaků podezřelé z toho, že v minulosti vydaly korunové dluhopisy. Poslanci se zprávou budou zabývat na posledním jednání výboru v tomto volebním období 20. září.
Generální finanční ředitel Martin Janeček uvedl, že není zcela jisté, že všechny firmy, které naplňují hodnotící kritéria korunové dluhopisy skutečně vydaly. „My máme jistotu u elektronických emisí máme, u papírových ne, proto říkáme, že mohlo dojít k emisi korunových dluhopisů,“ uvedl před poslanci Janeček.
Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové je Janečkem zmiňovaná jistota u 470 subjektů. To jsou ty, které mají zaknihované papíry v elektronické podobě. „U zbytku se finanční správa domnívá, že byl mohly emitovat korunové dluhopisy. U těchto subjektů je ale potřeba provést alespoň prvotní kontrolu, aby se zjistilo, zda-li to tak je,“ upřesnila Schillerová.
Oznámený postup bude jiný, než původně avizoval generální ředitel Janeček. Ten původně uvedl, že budou prověřovány jen některé firmy. „Přiznávám, že jsem řekl, že nebudeme kontrolovat všechny, ale nakonec je kontrolujeme, jelikož byla velká poptávka po prověření, proto jsem rozhodl o prověření všech podezřelých transakcí,“ uvedl Janeček.
Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že je přesvědčen, že řada lidí využila korunové dluhopisy pro skrytou výplatu dividend. „Kdyby se ale neplatila daň z dividendy, tak by k tomu dle mého názoru nedošlo a nemuseli bychom to zde řešit. Nevím, jestli je třeba kontrolovat vše, podíval bych se na ty případy, kdy nebyla podána veřejná nabídka na odkup. Je třeba prověřit, jestli je podezřelá firma schopna doložit, že jednala s někým jiným, například s bankami. Podezřelé jsou dle mého soudu také ty firmy, které kupní cenu zaplatily s odstupem několika měsíců, jako pan Babiš po 15 měsících,“ řekl v diskusi Stanjura s tím, že chce mít pocit, že finanční správa přistupuje ke všem daňovým poplatníkům přistupuje stejně.
Janeček v reakci na Stanjuru uvedl, že jeho lidé jako první jsme prověřovali ty frimy, které emitovaly dluhopisy na dlouhou dobu a na vysoké úroky. „Máme kauzy, ve kterých doměřujeme stovky milionů korun. Například 900 milionů u jedné firmy. Kvůli mlčenlivosti nemohu říct, kdo to je,“ dodal Janeček.
Člen výboru František Laudát (TOP 09) odmítl Janečkova tvrzení o nedostatku kvalifikovaných lidí. „V době, kdy máte na to kontrolovat velice často antikváře, to je trapné. Honíte malé ryby, ale na ty velké nemáte. Máte lidi na to, aby kontrovali, jestli vyjede EET nebo ne, ale ne na to, kde se pohybují miliony a miliardy nemáte,“ řekl Laudát.
Poslankyně Kristýna Zelienková navrhovala, aby výbor zaúkoloval finanční správu, aby kontrolovala prioritně firmy s největším objemem vydaných korunových dluhopisů. To však odmítl ministr financí Ivan Pilný i předseda výboru Václav Votava s tím, že by to značně zúžilo kontrolní činnost finanční správy a její výsledky by byly nerelevantní.
Jiří Reichl
