Stát má šanci vybrat dodatečné peníze od fondů kvalifikovaných investorů (FKI). Tyto fondy se specializací na bohaté a zkušené investory totiž v některých případech daní své zisky sníženou sazbou 5 procent, i když nesplňují podmínky dané zákonem. Otázku zdanění FKI znovu rozvířilo loňské rozhodnutí Městského soudu v Praze v kauze DEKINVEST.
Loni v srpnu totiž padlo přelomové rozhodnutí, které vynesl senát Městského soudu v Praze pod vedením soudkyně Viery Horčicové. Soud zamítl žalobu Dekinvestu proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, které doměřilo zmíněnému investičnímu fondu daň z příjmu za roky 2016 až 2020 ve výši zhruba 250 milionů korun včetně úroku z prodlení. Podle soudního senátu měl podfond Alfa ze skupiny DEKINVEST danit své příjmy sazbou 19 procent, nikoli sníženou pětiprocentní sazbou.
Podle zákona mohou FKI uplatnit sníženou sazbu daně z příjmu pouze v případě, když investují do akcií, dluhopisů, podílových listů, účastí ve firmách, nástrojů peněžního fondu a několika dalších vymezených oblastí. Současně musejí být přístupné pro širší okruh investorů, žádný z nich nesmí dlouhodobě držet více než desetiprocentní podíl ve fondu. Jenže DEKINVEST investuje hlavně do nemovitostí a většinu jeho akcií vlastní dvě fyzické osoby – Vít Kutnar a Petra Kutnarová.
Nejasné bylo dosud zdanění podfondů, ale po rozsudku Městského soudu v Praze pochybnosti mizí. „Obecně tedy lze říct, že podfondy by v rámci jistoty měly danit sazbou 19 procent, nejsou-li si jisty, že plní výše popsané podmínky investic 90 procent majetku do specifických investičních nástrojů,“ uvedl ve svém komentáři na webu ePrávo advokát Ivo Šilha, partner kanceláře Greats advokáti.
Nejedná se o jediný takový případ. Loni v září ten samý soud rozhodl v neprospěch DELTA investiční společnosti, která také danila příjem sazbou pět procent. Spor se týkal FQI Trustu a jeho podfondu CinzovniDomy (dnes OK otevřený podílový fond), který podobně jako DEKINVEST investuje do nemovitostí.
Nabízí se otázka: Využije finanční správa těchto soudních verdiktů a přiměje i další fondy k doplacení daně? Generální finanční ředitelství (GFŘ) je zatím opatrné. „V uvedeném případě Městský soud v Praze potvrdil právní názor finanční správy, nicméně proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost. Soudní spor tedy není definitivně uzavřen a rozhodovat bude Nejvyšší správní soud,“ odpověděl mluvčí GFŘ Tomáš Weiss.
Pokud GFŘ uspěje i u Nejvyššího správního soudu, má v plánu informační kampaň. V ní upozorní ostatní fondy kvalifikovaných investorů investující do nemovitostí na závěry soudu a vyzve je k doplacení daně. Vedle Dekinvestu a jeho podfondu Alfa zjistilo GFŘ sporné uplatnění snížené sazby daně u dalších tří podfondů.
Ekonomický deník požádal o vyjádření k této věci Asociaci pro kapitálový trh (AKAT) a některé správce fondů typu FKI, ti však možnosti vyjádřit se nevyužili.
David Tramba
