McKinsey Global institute tvrdí, že globální obchod mění svou strukturu. Stále více se prosazuje digitální ekonomika.
Přístav v Charlestonu v Jižní Karolíně se ještě začátkem tohoto století mohl radovat z dvouciferného každoročního růstu přepravy, který byl způsoben především boomem spotřebních výdajů v Číně i ve Spojených státech. Dnes je všechno jinak. Jim Newsome, výkonný ředitel South Carolina Ports Authority listu Financial Times sdělil, že by byl spokojený s růstem objemu přepraveného nákladu o 3 %. Přesto se obává, že i tento cíl může být příliš ambiciózní. V lednu klesl objem přepravy meziročně o více než 5 %.
Tento příběh se ale netýká jen amerického Charlestonu. V minulém roce zaznamenal světový obchod největší propad od roku 2009, kdy na celý svět plnou silou dolehly důsledky finanční krize z roku 2008. Největší světové přístavy jako Hamburg nebo Singapur také hlásí snížení růstu objemu přepravy, nebo dokonce její pokles. Jestliže se ještě do konce letošního roku nic nezmění, zaznamenáme již pátým rokem nemastný neslaný růst světového obchodu. Takový výsledek byl zaznamenán naposledy v sedmdesátých letech minulého století. „Je to již hodně dávno, co obchod rostl tak slabě,“ řekl Robert Koopman, hlavní ekonom Světové obchodní organizace.
Mnoho z posledního vývoje je přičítáno zpomalujícímu růstu výkonnosti čínské ekonomiky, což snižuje také světovou poptávku po komoditách. Světový obchod nikterak neoživuje ani slabý ekonomický růst v Evropě. Přesto se najdou hlasy, které říkají, že za nízkým růstem světového obchodu stojí i jiné a důležitější faktory.
Slábnoucí globalizace
Narůstá počet ekonomů, kteří věří, že současný zpomalující se trend růstu mezinárodního obchodu není cyklickou záležitostí, ale známka toho, že proces globalizace, který byl po dlouhá desetiletí motorem růstu obchodu, se pomalu vyčerpává. Jednou z významných příčin je přerod čínské ekonomiky z exportní na ekonomiku, která se soustředí na domácí spotřební výdaje.
Dalším faktorem podle řady ekonomů je nástup digitální ekonomiky, která mimo jiné změní starý ekonomický řád. Ekonomové z McKinsey Global Institute připomínají, jak se rozšířila automatizace a nové technologie, včetně 3D tisku. To vše jsou prý argumenty pro to, se domnívat, že ekonomické změny nejen přijdou, ale dokonce se urychlí. „To, co dnes vidíme, je globalizace, která se změnila do velmi odlišné podoby, digitální globalizace,“ píší analytici z McKinsey ve zprávě.
Nástup digitální ekonomiky
Ačkoli se toky zboží a služeb relativně vůči globálnímu HDP za poslední roky snížily (z 53 % světového HDP v roce 2007 na 39 % v roce 2014, toky digitálních informací po celém světě se mezi lety 2013 a 2015 zdvojnásobily. Nyní se po světě každou vteřinu posílá na 290 terabytů dat. V letošním roce se jejich objem má zvýšit o další třetinu.
Změny jsou podle McKinsey daleko hlubší, než které přineslo používání Facebooku, smartphonů a podobně. Je již možné vidět, že velké společnosti jako General Electric, používají 3D tiskárnu k výrobě nejrůznějších součástek. GE například tiskne palivové trysky do proudových motorů a očekává se, že do roku 2020 bude za pomoci této technologie vyrábět více jak 100 tisíc dalších dílů.
Takové inovace mílovými kroky přibližují okamžik, kdy nejrůznější společnosti budou daleko využívat výrobu vlastními silami namísto nákupu příslušenství a součástek od dodavatelů. Tím se objem přepraveného zboží ještě více omezí.
Ke znakům nového rozměru globalizace podle McKinsey patří také nárůst objemu peněžní hodnoty datových toků. V roce 2014 se zobchodovala data za 2,8 bilionů dolarů, což je o 100 miliard dolarů více, než hodnota zobchodovaného zboží ve stejném období. To je také podle Mezinárodního měnového fondu jedna z příčin zkrácení globálních nabídkových řetězců. Nejvíce v Číně, ale i v rámci Spojených států.
Tomu odpovídá i změna struktury mezinárodního obchodu. Zatímco globální spotřeba mnoha hotových výrobků jako aut nebo farmaceutického zboží táhla mezinárodní obchod vzhůru, obchod s polotovary, jako jsou textilie nebo elektrické součástky, zpomalil.
„Staré“ faktory stále hrají roli
Stále se však prý najdou tací, kteří věří, že za oslabením globálního obchodu je prosté zpomalení globální ekonomiky. „V posledních letech jsme byli svědky jednoho propadu globální ekonomiky za druhým,“ říká například Bernard Hoekman, bývalý ekonom Světové banky, který dnes pracuje na Evropském univerzitním institutu nedaleko Florencie. To má podle něj nevyhnutelný dopad na světový obchod.
Podobně to vidí také Douglas Lippoldt, ekonomický analytik HSBC. Lippoldt říká, že globální obchod ztratil dva z největších motorů. „V normálních dobách jsou nutné přinejmenším dva silné impulsy, aby rostl: spotřebitele a investice. A ty zde doposud nejsou.“ Omezení investic firem v oblastech jako výroba strojů znamená méně obchodu. Spotřebitelská důvěra je podle Lippoldta také zatím velmi křehká, a to již osm let od nejhlubšího bodu krize.
S tím, jak obchod postupně oslaboval, mnoho velkých ekonomik světa přistoupilo k větší liberalizaci. Spojené státy, Japonsko a dalších 10 zemí uzavřelo vyjednávání o Transpacifické spolupráci. Nicméně bude trvat několik let, než se naplno projeví ekonomické přínosy této dohody, obzvláště ve Spojených státech.
Nemůžeme pominout ale ani vliv mnoha jiných ekonomik, které by mohly Čínu, coby tahouna růstu světového obchodu nahradit. Jde především o některé země Afriky, Latinské Ameriky nebo Indii. I tyto země tak mohou přispět k dalšímu impulsu těsnější globalizace.
Analýza McKinsey přináší také zajímavé zjištění ohledně koncentrace světového obchodu. Analytici zmíněného institutu zjistili, že jen 12 největších ekonomik světa má na svědomí drtivou většinu světového obchodu, kapitálových, ale i datových toků.
-usi-
