V době hledání miliardových škrtů ve státním rozpočtu naráží téměř všechny koaliční návrhy vyžadující další peníze ze státní kasy na jednoznačný odpor ministerstva financí. A nejnověji to „odnáší” snaha resortu školství o novelu zákona o vysokých školách. Novinka by měla přinést mimo jiné štědřejší stipendia, navíc pro větší okruh žadatelů. Jenže v praxi by to znamenalo stamilionové roční náklady a ministerstvo financí tak vládním kolegům z oblasti školství dělá doslova čáru přes rozpočet.
„V důvodové zprávě jsou uvedeny významné zvýšené rozpočtové dopady na státní rozpočet v souvislosti s podporou studentů se speciálními potřebami a s přiznáváním sociálních a doktorských stipendií, které ministerstvo školství odhaduje na 387 milionů korun. V tomto případě by se jednalo o mandatorní výdaje vyplývající ze zákona,” připomíná mimo jiné strážce státní kasy v rámci připomínkového řízení jeden z více finančních dopadů návrhu.
Tak jako v dalších obdobných případech pak ministerstvo financí upozorňuje, že potřebné peníze by si mělo ministerstvo školství najít ve svém vlastním rozpočtu: „Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá legislativní změnu ve své gesci, si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, resp. střednědobého výhledu.”
Resort vedený místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou ale jedním dechem dodává, že o takovém řešení má úřad pochybnosti.
„Nedomníváme se, že dopady budou zabezpečeny v rámci výdajových limitů kapitoly, nýbrž je pravděpodobné, že tyto dodatečné nároky jsou součástí celkového nadpožadavku ministerstva za oblast vysokého školství,” konstatují úředníci ministerstva financí.
Zmiňují přitom například dřívější požadavky resortu školství na podporu vzdělávání veterinárních specialistů nebo opakující se problematiku finančního zajištění Českého egyptologického ústavu.
„Do předkládací zprávy je nezbytné uvést shrnutí všech rozpočtových dopadů a zdroj jejich krytí tak, a to při respektování požadavku ministerstva financí, že veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu zákona budou dlouhodobě zabezpečeny v rámci schválených limitů dotčených kapitol bez dodatečných požadavků na státní rozpočet,” zůstává pak nekompromisní Stanjurův úřad.
A postavil se také proti ohlášenému záměru ministerstva školství a také ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové (TOP 09) na výrazné zvýšení odměn doktorandů. Langšádlová v této souvislosti už dříve upozornila na to, že za stávajících podmínek dostávají doktorandi za svou práci na úrovni plného úvazku jen zhruba 12 tisíc korun, což podle ná vede k tomu, že nadějní mladí vědci raději odcházejí do zahraničí.
Aktuální návrh resortu školství proto počítá pro studenty doktorských programů až s dvojnásobnými odměnami. Nově by měly být vázané na výši minimální mzdy a ještě pravidelně valorizované. Ministerstvo přitom počítá s tím, že ruku v ruce se zpřísněním kritérií pro jejich vyplácení naopak ubude jejich příjemců a dopad na státní rozpočet tak nebude zásadní.
S tím ovšem ministerstvo financí zásadně nesouhlasí: „Z předloženého materiálu není zřejmé, jak MŠMT došlo k závěru, že dojde ke snížení počtu uchazečů a zkvalitnění výběru uchazečů. Neboť v navrženém znění nejsou uvedeny nové podmínky, které by k tomuto závěru vedly.”
Ministerstvo proto požaduje po vládních kolezích, aby podle něj chybné odhady dopadů do rozpočtu z návrhu odstranil.
„Dle propočtu ministerstva financí se jedná o zvýšený dopad na státní rozpočet v řádech jednotek miliard korun ročně,” uvádí Stanjurův úřad. Zároveň pak ale dodává, že na návrh není připravený kývnout ani v případě, že ministerstvo dopady přepočítá podle jeho doporučení.
„Upozorňujeme, že i přes ministerstvem financí požadovanou úpravu odhadu dopadu na státní rozpočet s navrženými podmínkami pro přiznání stipendia zásadně nesouhlasíme,” konstatuje resort financí.
Ten přitom kritizoval návrh ministerstva školství i jako celek, úroveň jeho zpracování označil za nízkou.
„Nenaplňuje ani legislativně technické požadavky na předkládané materiály pro jednání vlády. Důvodová zpráva neobsahuje zdůvodnění všech podstatných navržených změn,” napsali úředníci na adresu svých “kolegů”.
Mimo jiné pak strážce státní kasy napadá i ustanovení, podle kterého by vysoké školy měly možnost stanovit poplatek za bakalářské nebo magisterské studium v cizím jazyce. Podle ministerstva financí by ale takový krok neměl být na uvážení školy, ale stanovení poplatku by podle něj mělo být tak jako doposud povinné. Ke zvážení pak resort dává možnost, že by cizinci museli za svá studia na českých univerzitách platit vždy, a to ať už by jejich výuka probíhala v češtině nebo v jakémkoliv cizím jazyce.
Ministerstvo školství bude nyní připomínky resortu financí i dalších institucí nebo úřadů zpracovávat, o konečné verzi pak bude hlasovat vláda.
Tomáš Svoboda
