Národní rozvojová banka (NRB) začátkem třetího říjnového týdne oznámila, že už nemůže v rámci programu Záruka elektromobilita přijímat další žádosti o záruky k úvěrům na pořízení elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dobíjecích stanic. V programu, kde bylo připraveno 1,95 miliardy korun, se vyčerpaly zdroje. Doba programu byla přitom stanovená do konce září příštího roku. Banka celou dobu evidovala o program vysoký zájem.
Podle tiskové mluvčí banky Kláry Vaníčkové od spuštění programu 18. března do jeho ukončení přijala Národní rozvojová banka celkem 5907 žádostí o záruku. Peníze na podporu čisté mobility byly vyčerpány během necelých sedmi měsíců. Podporu již získalo 4581 podnikatelů. Dalších 237 žádostí bylo schváleno a v současné době NRB zpracovává 1033 přijatých žádostí. Na finančních příspěvcích podle mluvčí dosud banka vyplatila klientům 335,4 milionu korun.
„Výzva překonala naše očekávání. Do 14. října, kdy byl zastaven příjem žádostí, jsme ve spolupráci s NRB evidovali více než 6100 projektů na nákup vozidel, což je o více než 2000 vozidel více, než byl závazek vyplývající z Národního plánu obnovy. Podnikatelé rovněž požádali o podporu na instalaci 2696 dobíjecích stanic,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Resort podle něj zatím žádnou další výzvu na podporu elektromobility pro podnikatele neplánuje.
Národní rozvojová banka v rámci programu Záruka Elektromobilita zájemcům nabídla na nákup nízkoemisních vozidel a dobíjecích stanic poskytnutí bezplatné záruky k úvěru. Po doložení vlastnictví vozidla mohly firmy a podnikatelé získat také finanční příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a až 150 tisíc korun na dobíjecí stanici. Finance na program proudí z Národního plánu obnovy.
Zatímco u programu Záruka Elektromobilita příjem žádostí skončil, jiné státní programy podpory elektromobilů stále běží. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka Ekonomický deník informoval, že i nadále pokračuje dotační program v rámci Operačního programu dopravy na podporu dobíjecích a vodíkových plnicích stanic. „Zatím byly podané projekty za přibližně dvě miliardy korun, přičemž stále ještě probíhá jejich hodnocení,“ zmínil.
Mohlo by vás zajímat
V současnosti jsou podle Jemelky otevřené dotační výzvy v celkovém objemu přibližně 1,5 miliardy korun. Program bude podle něj pokračovat ještě v dalších dvou letech, přičemž celková výše podpory v Operačním programu dopravy je šest miliard korun. Zároveň se podle Jemelky očekává využití prostředků z Modernizačního fondu, mimo jiné na podporu nákupu autobusů na alternativní paliva. Výzva by měla směřovat na veřejný sektor, státní podniky a nevládní neziskové organizace.
To potvrdila také mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Výzva by měla být spuštěna do konce roku 2024 a v roce 2025 bude pokračovat. „Ve stejném roce se také chystá nová výzva na podporu nákladních vozidel s alternativním pohonem od 4,25 tuny pro podnikatele,“ sdělila Ekonomickému deníku Krejčí. S podporou vozidel s alternativním pohonem do 4,25 tuny resort životního prostředí nepočítá, tu bude mít podle Krejčí na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Dále bude pokračovat podpora neveřejných dobíjecích stanic pro domácnosti a bytové domy z programu Nová zelená úsporám, ta je platná od září 2023. Veškeré podpory budou vyhlašovány z Modernizačního fondu. Dále budou vyhlašovány výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic,“ uvedla Krejčí.
Upřesnila také, že zatím jediná známá a ze strany Evropské komise (Evropské investiční banky), je schválená alokace na podporu městské hromadné dopravy, tedy autobusy. Jde o 7,5 miliardy korun. „Na podporu nákladních vozidel a na podporu vozidel pro státní správu ještě explicitní alokace stanovená není, bude záležet na aktuální disponibilitě finančních prostředků příští rok,“ doplnila Krejčí.
Nákup elektrobusů, vodíkových autobusů, trolejbusů, tramvají a vozidel na bioplyn pro provozovatele veřejné dopravy na území krajů a obcí pokrývá také ministerstvo pro místní rozvoj. A jak uvedl Eduard Muřický, ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo výzvu na nákup nízkoemisních vozidel pro sociální služby.
S podporou elektromobility úplně neskončila ani Národní rozvojová banka. Podle mluvčí banky Kláry Vaníčkové je možné z programů, které má NRB aktuálně v nabídce nákup elektromobilů podpořit také bezúročným úvěrem v programu Transformace, určeným pro podnikatele v uhelných regionech, tedy v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. „Podnikatelé v těchto částech republiky mohou úvěr využít mimo jiné také na nákup elektromobilů používaných k zajištění služeb jejich firmy. Jde tedy například o rozvoz, servis a další podobné účely,“ poznamenala Vaníčková.
Zájem o elektromobily v Česku roste
Centrum dopravního výzkumu na webu Čistá doprava v září informovalo o tom, že zatímco celková čísla registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel za členské země Evropské unie meziročně za období od letošního ledna do srpna klesla o 8,3 procenta na 902 011 vozů, v Česku bylo ve stejném období registrováno 5763 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 41,6 procenta více.
„V této souvislosti je nutno zmínit, že podstatná část z těchto registrací byla podpořena ze Záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky,“ uvedl k tomu již dříve Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Co do počtu nově registrovaných osobních vozidel napříč palivy bylo podle Kaduly Česko desátou zemí v Evropské unii, s těmi bateriovými elektrickými se umístilo až šestnácté kvůli jejich nízkému podílu na registracích, jde o 3,8 procenta.
Aktuálně je v Česku zaregistrovaných téměř 31 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kategorie M1, která zahrnuje vozidla pro přepravu osob a zavazadel s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa řidiče.
Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici podle Kaduly 5547 veřejných dobíjecích bodů, více než sedmdesát procent z nich jsou běžné AC dobíjecí body s výkonem do 22 kilowattů. „Díky budování nových bodů či posilování těch stávajících roste v posledním období podíl vysoce výkonných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením nad 150 kilowattů, které se aktuálně podílí na veřejné dobíjecí infrastruktuře sedmi procenty,“ uzavřel Kadula.
Tereza Čapková
